NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 5

Řízení rozkazní
(mandátní).
I. Řízení rozkazní upravuje IV. díl nového s. ř. v 1. oddělení (§§ 548 až 554). Řízení rozkazní předpokládá:
1. pohledávku, jejímž předmětem jsou peníze neb jiné věci zastupitelné;
2. že je nárok věřitelův jak co do věci hlavní, tak co do povinností vedlejších dokázán určitými listinami, zevně nezávadnými a v prvopise předloženými. Pouze tehdá, je li k vydání rozkazu platebního příslušným soud okresní, u něhož se listiny v prvopise nalézají, stačí odvolání se žalobcovo na příslušné spisy soudní.
Listiny, na jichž základě lze platební rozkaz vydati, jsou:
a) listiny veřejné, zřízené v obvodu platnosti c. ř. s.;
b) listiny soukromé, na nichž je však podpis vydatelův ověřen tuzemským soudem neb notářem;
c) listiny vkladné (§ 61 kn. ř.) t. j., na jejichž základě je vtěleno pro zažalovanou pohledávku právo věcné v tuzemské knize veřejné, předpokládajíc však zároveň, že ani proti vkladu rekurs podán není ani poznámka spornosti při vkladu se nenalézá.
3. Řízení rozkazní předpokládá dále návrh na vydání platebního rozkazu (mandátu), který učiněn buď v žalobě na zaplacení pohledávky. Jiné osoby, než ty, které v listinách v odst. 2. a — c, co oprávněné nebo zavázané jsou uvedeny, mohou žalovati nebo žalovány býti jen potud, pokud se listinami téhož soudu dokáže, že nárok neb závazek na ně z osob původně oprávněných nebo zavázaných zcela nebo z části přešel (§§ 548, 549 odst. 2. c. ř. s.). II. Řízení. K návrhu v žalobě obsaženému vydá soud platební rozkaz bez předchozího ústního jednání neb slyšení žalovaného. Platebním rozkazem nařídí se žalovanému, by ve lhůtě 14denní (neprodlužitelné) buď zaplatil pod následky exekuce pohledávku s útratami soudem určenými nebo námitky své proti platebnímu rozkazu podal u soudu, který platební rozkaz vydal. Platební rozkaz doručí se žalovanému jako žaloba (tedy do vlastních rukou — in manus) (§§ 550, 552, 128, 54, 106, 107 c. ř. s.). Proti vydání rozkazu platebního je opravný prostředek vyloučen, ač rozhodnutí o útratách rekursem odporovati lze. Proti odepření platebního rozkazu se rekurs připouští (§§ 552, 514 c. ř. s.). Bylo-li v písemně podané žalobě žádáno za vydání platebního rozkazu proti více dlužníkům, lze vyhověti návrhu jen ohledně těch dlužníků, pro něž byly připojeny opisy všech příloh. Rozhodným je při tom pořad, v kterém jsou žalovaní v žalobě jmenováni (§ 551 c. ř. s.). Doložiti sluší, že v řízení rozkazním není chudý žalobce cizinec povinen složiti jistotu (§ 57 č. 4. c. ř. s.).
III. Byl-li vydán platební rozkaz, mohou nastati dvě možnosti:
1. Žalovaný nepodá vůbec námitek. Tu stane se rozkaz platební pravoplatným a lze v základě jeho, nebylo-li mu vyhověno, exekuci vésti (§ 1 č. 2 ex. ř.).
2. Žalovaný podá námitky a sice:
a) pozdě. Námitky takové soud beze všeho jednání zamítne (§ 552 c. ř. s.);
b) v čas. Tu položí soud (nevyčkávaje opětného návrhu žalobcova) na pokud možná krátkou dobu rok k ústnímu přelíčení. Žalobce může však již žádati za exekuci zjišťovací, aniž by podati musil osvědčení jinak ex. ř. žádané (§§ 552 c. ř. s., 371 č. 2, 370 ex. ř.). Rozsudkem pak ve sporu vyneseným vysloví soud, zda se platební rozkaz v platnosti zachovává neb zda a pokud se zrušuje (§ 553 c. ř. s.).
IV. Nelze-li vyhověti návrhu za vydání platebního rozkazu, poněvadž zde nejsou podmínky shora v odst. I. uvedené, zachová se soud různě:
1. položí rok k ústnímu jednání o žalobě, pokud se žaloba k tomu hodí,
2. nebo zamítne žalobu, jako nehodící se k zavedení řízení (§ 554 c. ř. s.).
V. Poplatky.
1. Poplatek z platebního rozkazu, lze-li předmět sporný oceniti, dle hodnoty téhož bez povinností vedlejších, a sice při hodnotě do 50 k. 1 k. (cís. nař. ze dne 26. prosince 1897 č. 305 ř. z.), přes 50 k. do 100 k. 2 k., přes 100 k. do 400 k. 5 k., přes 400 k. do 1600 k. 10 k., přes 1600 k, 1/2 procenta s 25procentní přirážkou z hodnoty přiznaného.
2. Při soudních platebních rozkazech (tudíž i při platebních rozkazech v řízení rozkazním) zapravuje se pevný poplatek žalobcem při podání žaloby připojením příslušných kolků.
3. Vyhotovení platebního rozkazu v řízení rozkazním děje se bez poplatku; je-li však třeba více než dvou vyhotovení rozkazu platebního nebo výtahů z téhož, jest třetí a každé následující vyhotovení takového platebního rozkazu podrobeno poplatku 2 korun z každého archu, nečiní-li však hodnota předmětu více nežli 100 korun, poplatku 1 koruny z každého archu (cit. cís. nař. ze dne 26. prosince 1897 č. 305 ř. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Řízení rozkazní (mandátní). Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 336-337.