Č. 7357.


Policie požární. — Živnostenské právo. — Samospráva obecní. — Řízení správní: * Kompetence starosty obce k provádění předpisů § 9 zák. z 5. dubna 1873 č. 35 mor. z. z., kterým byl vydán pro Mor. řád o policii požární, nebyla ustanovením § 137 mor. stav. řádu ve znění zák. z 16. června 1914 č. 44 z. z. mor. přenesena co do živn. provozoven, podrobených schválení podle III. hlavy ž. ř., na živn. úřady.
(Nález ze dne 19. června 1928 č. 16975).
Věc: Firma »První L-cká továrna na sukna a papuče dříve Karel Ž.« v L. proti ministerstvu vnitra stran kompetence k výkonu požární policie v živnostenském závodě.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem starosty města L. z 12. prosince 1923 byla stěžující si firmě uložena povinnost dáti vymetati tovární komíny a kouřové kanály své továrny oprávněným mistrem kominickým. — Z tohoto výměru podala stěžující si firma u měst. úřadu v L. odvolání, řízené na osp-ou v H. Ta pak výměrem z 30. ledna 1924 vyslovila, že nemá jako úřad dozorčí dle § 104 mor. zříz. ob. příčiny zakročiti, a že tedy odvolání, resp. stížnost odmítá jako nepřípustnou a neodůvodněnou, neboť starosta obce, vykonávaje právo policie požární, nepřekročil meze své působnosti, ani předpisy zákona. — K dalšímu rekursu jmenované firmy zrušila zsp v Brně z moci dozorčí na základě § 104 mor. ob. zříz., jak výměr starostův, tak výměr osp-é, vycházejíc z názoru, že výkon předpisů o vymetání komínů v závodech živn. náleží do působnosti úřadů živn. a že tudíž obec nebyla kompetentní vysloviti zmíněnou povinnost.
Nař. rozhodnutím zrušilo min. vnitra k odvolání městské rady v L. rozhodnutí zsp-é, protože výkon požární policie náleží do samostatného oboru působnosti obce a protože předpis § 9 mor. požárního řádu z 5. dubna 1873 č. 35 z. z. o čistění komínů nebyl ustanoveními živn. řádu změněn, takže městská rada, resp. starosta města nepřekročil meze své působnosti, ani neporušil zákon, když stěžující si společnost vyzval, aby dala ve svém závodě vymetati kouřové kanály a tovární komíny kominickým mistrem a aby dala vymetení po prvé provésti do určitého dne. Dodáno bylo, že zsp nebyla oprávněna zrušiti na základě § 104 mor. ob. zřízení výměr městské rady, resp. starosty obce, že osp nedopustila se nezákonnosti, když odmítla stížnost firmou na tento výměr podanou jako nepřípustnou s podotknutím, že firma měla sobě stěžovati k městskému zastupitelstvu, zejména uváží-li se, že výkon dozorčí moci děje se v zájmu veřejném a z moci úřední, nikoli však k ochraně práv a zájmů individuálních, jež jest uplatňovati pořadem instančním.
Stížnost namítá, že ustanovení bodu 9. § 27 mor. zříz. ob. bylo derogováno ustanovením § 137 mor. ř. stav., kdež je předepsáno, že povolení ke stavbám, při nichž je dle živn. řádu třeba schválení živn. provozovny, uděluje okr. úřad polit. Stížnost má za to, že ustanovení bodu 9. § 27 mor. zříz. ob. se na provozovny, podrobené schválení živn. úřadu vůbec nevztahuje, a že tento úřad je kompetentní rozhodovati o »všech úkonech, kterých je třeba k jistotě.« Z toho dospívá stížnost k závěru, že předpisu § 9 mor. požárního řádu nelze na tyto živn. provozovny použiti, a že živn. úřady jsou povolány vydávati pro tyto závody také předpisy s hlediska požární policie.
Názoru tomu přisvědčiti nelze.
Dle § 9 o. z. o. zachovávají zákony platnost potud, pokud je zákonodárce nezměnil neb výslovně nezrušil. Mlčky se mění zákon vydáním nového zákona, s nímž se dosavadní zákon srovnati nedá. Vydáním nového zák. mění se ovšem jen ta ustanovení dosavadního zák., která a pokud se s ustanovením nového zák. srovnati nedají, kdežto ostatní ustanovení dosavadního zák. zůstávají nadále v platnosti.
Dle § 137 mor. stav. řádu ve znění zák. ze 16. června 1914 č. 44 z. z. mor. má při stavbách, při nichž je dle živn. řádu potřeba úředního schválení provozovny, polit, úřad okr. konati kom. jednání, v § 36 stav. řádu nařízené, má rozhodnouti podle tohoto zák. o námitkách, jež nebyly odstraněny dohodou, a má uděliti stav. povolení. Jen v těchto směrech byl, pokud jde o živn. provozovny, které jsou podrobeny schválení s hlediska živn. policie ve smyslu III. hlavy živn. řádu, na polit. úřady přenesen výkon předpisů stav. řádu, kdežto v ostatních směrech byla působnost řádných stav. úřadů v §§ 134—136 mor. stav. řádu uvedených, i pokud jde o zmíněné živn. provozovny zachována v platnosti. Ustanovení 9. bodu § 27 mor. zříz. ob., dle něhož stavební a požární policie, pak výkon stav. řádu a udílení polic. povolní stav. náleží do samostatného oboru působnosti obce, bylo § 137 mor. stav. ř. derogováno jen ve směrech shora uvedených a v žádných jiných. Z tohoto paragrafu nedá se nic dovoditi pro názor stížnosti, že živn. úřady na Mor. jsou, pokud jde o zmíněné živn. provozovny, příslušny prováděti předpisy zák. z 5. dubna 1873 č. 35 z. z. mor., kterým byl vydán pro Mor. řád policie požární.
Stížnost také poukazuje k tomu, že kdyby stěžující si firma neuposlechla příkazu obsaženého ve výměru starosty obce, byla by potrestána a příslušelo by jí právo odvolati se z trest. nálezu k osp-é. Než z toho nelze nic dovoditi pro názor stížnosti, že živn. úřady jsou, pokud jde o živn. provozovny podrobené schválení s hlediska živn. policie, příslušny k provádění řádu policie požární, neboť obec vykonává policejní pravomoc trestní ve všech případech v přeneseném oboru působnosti, tedy také tenkráte, když jí podle platných předpisů přísluší právo vydávati policejní normy trestní ve vlastním oboru působnosti.
Další námitkou vytýká stížnost, že žal. úřad, když se postavil na stanovisko, že k rozhodnutí o odvolání z výměru starosty obce bylo příslušno měst. zastupitelstvo, byl povinen naříditi, aby odvolání z výměru starosty obce bylo předloženo měst. zastupitelstvu k rozhodnutí. — Také tato námitka je bezdůvodná.
Žal. úřad, zrušiv rozhodnutí zsp-é, kterým bylo vysloveno, že živn. úřadům náleží dozírati na to, aby komíny a kouřové roury byly oprávněným kominíkem čištěny, neporušil žádné právo stěžující si firmy. Jak bylo dokázáno, právem vyslovilo min., že starosta města byl povolán naříditi firmě, aby dala komíny a kouřové kanály ve svém závodě vymetati oprávněným kominíkem a že firma mohla se z opatření starosty obce odvolati k měst. zastupitelstvu. V tom je implicite obsažen výrok, že úřad nebyl povinen postoupiti odvolání stěžující si firmy měst. zastupitelstvu. Toto stanovisko úřadu není v rozporu se zák., neboť není právní normy, která by ukládala správním úřadům, aby opravný prostředek nebo dozorčí stížnost, jež na ně je řízena, po svém vlastním vyřízení, jímž zakročení podle § 104 mor. ob. zříz. bylo odepřeno, postoupily úřadu k instančnímu rozhodování příslušnému a neplyne taková povinnost ani ze všeobecných zásad, ovládajících řízení správní.
Citace:
č. 7357. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 835-837.