NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 2

Č. 12023.

Stavební právo: Oprava žumpy s ohledem na nemovitost sousední podle stav. statutu býv. župy nitranské z r. 1925.
(Nález ze dne 11. září 1935 č. 22597/33.)
Věc: Nathan D. v T. proti zemskému úřadu v Bratislavě o umístění žumpy.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Na stížnost souseda Viléma St., že ze záchodu st-lova vytéká kal do jeho dvora a sklepa, uložil okr. úřad v Topolčanech st-li podle § 154 stav. statutu býv. župy nitranské výměrem z 27. června 1932, aby do dvou měsíců umístil svou záchodovou žumpu, přiléhající těsně k hraniční zdi domu Viléma St. v T., ve vzdálenosti 2 m od této hraniční zdi tak, aby vyhovovala zdravotním předpisům. V důvodech bylo uvedeno, že v důsledku toho, že záchod jest postaven těsně u hraniční zdi, výkaly z něho přetékají do sklepní místnosti Viléma St., kde zápachem znečišťují uložené tam potraviny, na druhé straně protékají zdí po jeho dvoře těsně před cukrářskou dílnou a pekárnou a způsobují hromaděni much, jež jsou s to infikovati výrobky.
Odvolání st-le z tohoto výměru zem. úřad v Bratislavě nař. rozhodnutím zamítl, opraviv jej toliko v tom smyslu, že se st-li ukládá, aby nařízená mu úprava byla provedena tak, aby stav žumpy vyhovoval platným předpisům zdravotním i stav. statutu. V důvodech bylo v podstatě uvedeno, že odvolatel nepopírá, že by jeho žumpa nebyla postavena nepřiměřeně blízko hraniční čáry pozemku. V § 154 stav. statutu se ustanovuje, že není dovoleno zříditi žumpy blíže než 2 m od hraniční čáry sousedního pozemku. Odvolatelova žumpa je podle zápisnice o místní stav. komisi z 20. února 1933 těsně při hraničním zdivu St.-ově. V odvolání se uvádí, že tento stav trvá víc než 40 let, čili že byl způsoben za platnosti odlišných stav. předpisů, než je nynější statut, který byl schválen min. vnitra 21. září 1914. Jeho § 191 předpisuje, že ustanovení §§ 151, 152, 153, 154, 155 o záchodech, žumpách a hnojných jamách již existujících, mají býti provedena do jednoho roku od vstoupení v platnost stav. statutu. Tomuto statutárnímu ustanovení nebylo vyhověno. K námitce, že žumpa souseda St. je také jen 20 cm daleko od hranice pozemku, bylo poznamenáno, že odvolatel má právo domáhati se u úřadu, aby zjednal nápravu, nevyhovuje-li stav sousedního domu platným předpisům. K další námitce, že by žumpa přemístěním dostala se do bezprostřední blízkosti studně, bylo podotknuto, že v případě potřeby je třeba na pozemku st-lově provésti takové stavební úpravy, aby umístění žumpy i studně vyhovovalo stavebním i zdravotním předpisům, resp. aby dům byl jiným vhodným způsobem zásoben neinfikovanou vodou. Při provedení těchto opatření je možno vyhověti předpisům napadeného výměru i na tomto pozemku.
O stížnosti, podané na toto rozhodnutí, uvažoval nss následovně:
Nař. rozhodnutí je opřeno po stránce skutkové o zjištění, že žumpa na dvoře st-lově přiléhá těsně k hraniční zdi domu zúčastněné strany St. Po stránce právní odůvodněno jest ustanovením § 154 stav. statutu býv. župy nitranské, který ustanovuje, že »žumpu, keď je vymurovaná, neslobodno sriadiť bližšie, jako na 2 m od hraničnej čiary súsedného pozemku«.
Stížnost, nepopírajíc správnosti uvedeného skutkového zjištění, namítá, že předpis tento se vztahuje jen na ty žumpy, které byly zřízeny po nabytí platnosti uvedeného stav. statutu z r. 1925. Ježto pak statut ten nabyl účinnosti dne 28. května 1925, a podle § 191 ustanovení § 154 o žumpách již existujících mají býti provedena do jednoho roku ode dne, kdy stav. statut nabyl účinnosti, tedy do 28. května 1926, což se však do té doby nestalo, žumpa st-lova jest pak na témž místě již přes 40 let, aniž V. St. proti tomuto skutečnému stavu od r. 1906, kdy začal stavěti svůj dům, cokoli namítal, dovozuje stížnost dále, že ustanovení § 154 cit. stav. statutu pro umístění žumpy st-lovy již neplatí.
Námitka tato jest bezdůvodná, neboť z té skutečnosti, že žumpa st-lova je zřízena od hraniční čáry sousedního pozemku St.-ova ve vzdálenosti menší než 2 m, jaká jest ustanovena v § 154 stav. statutu, a že tento stav nebyl napraven v jednoroční lhůtě, určené v § 191, nevyplývá nikterak, že by po uplynutí této lhůty nebylo již vůbec možno st-li uložiti, aby svou žumpu přemístil tak, aby vyhovovala předpisu § 154, ježto neprovedení této nápravy v oné lhůtě nemá a nemůže míti za následek nepoužitelnost tohoto předpisu. Pro opačné mínění stížnosti nejen že není žádné opory ve stav. statutu, ale příčilo by se zřejmě i jeho intenci, aby zřízení žump, jež s hlediska dřívějšího právního stavu byly snad přípustný, bylo změněno tak, aby vyhovovalo předpisům nového stav. statutu, který v § 191 stanovil jen přechodnou lhůtu jednoho roku k zjednání této nápravy, aniž dal jakkoli najevo, že po jejím uplynutí nelze již použíti předpisu § 154. Určení této lhůty má právě jen ten význam a účel, aby majitelům závadných žump byla poskytnuta přiměřená lhůta, aby v této lhůtě uvedli závadný stavební stav v soulad s předpisy nového stavebního statutu.
Jiná je arci otázka, zda rozkaz st-li daný má v novém stav. statutu dostatečnou oporu. Je sice pravda, že podle § 154 tohoto statutu smí žumpa býti zřízena nejméně ve vzdálenosti 2 m od hranice sousedního pozemku. Je také pravda, že ustanovení tohoto sluší podle § 191 statutu použiti i na žumpy, již před účinností nového statutu zřízené. Než předpis § 154 ve spojení s předpisem § 191 zřejmě předpokládá, že prostorové poměry starších objektů stav. jsou takové, že je možno předepsanou vzdálenost žumpy od sousedních pozemků, a to ode všech sousedních pozemků, dodržeti. Nejsou-li rozměry zastavěného pozemku dosti veliké, aby předpisu § 154 statutu mohlo býti všestranně vyhověno, nezbavuje to ovšem majitele povinnosti uvésti žumpu do stavu po stránce zdravotní za dané situace co možná nezávadného, není však možno od něho požadovati plnění nemožné.
V té příčině namítá st-l — jak to v podstatě namítal také již v odvolání k žal. úřadu —, že není s to, aby vyhověl předpisu § 154 pro malý dvorní prostor svého domu. Při komis. šetření, vykonaném z nařízeni žal. úřadu na místě samém dne 20. února 1933, komise zjistila, že domy v ulicích v příslušném protokole vyjmenovaných jsou jeden od druhého 1 1/2 a 2 m vzdálené, mají jen takto široké dvory, a že proto je »skoro nemožné«, aby žumpy byly aspoň 2 m od souseda přemístěny. Také přítomný zdravotní znalec Dr. B. se vyjádřil, že oprava žumpy st-lovy je pro nedostatek místa v jednotlivých dvorech »těžko proveditelná«. Z tohoto výsledku komis. šetření není možno spolehlivě poznati, zdali přemístění žumpy st-li nařízené dá se fakticky provésti. Ježto však podle toho, co bylo svrchu řečeno, nelze předpisu § 191 ve spojení s § 154 statutu podkládati úmysl ukládati majitelům budov povinnosti fakticky nesplnitelné, nemá nař. rozhodnutí ve výsledku provedeného šetření dostatečné opory.
V tom shledal nss podstatnou vadu řízení.

Citace:

Č. 12023. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 197-199.