Vyhláška notářské komory v Praze čj. 1282 n. k. Výnos ministerstva spravedlnosti ze dne 27. 10. 1924 čís. 45965/24 ve věci zásilek s návratkami. Ministerstvo spravedlnosti sdělilo obsah zprávy ze dne 30. srpna i 3. září 1924 ministerstvu pošt a telegrafů, které dopisem ze dne 16 října 1924, č. 57416-VII-24 sdělilo: »Podle § 96, 1 poštovního řádu z 22. září 1916, ř. z. č. 317 může odesílatel zásilky, pro niž byla žádána návratka, poznámkou »vlastnoručně«, nebo »do vlastních rukou« žádati, aby zásilka byla doručena do vlastních rukou samého adresáta s vyloučením kterékoli jiné osoby. Kromě toho stanoví § 127, 2 b 1° poštovního řádu, že u zásilky s návratkou (je náhradní doručení vyloučeno a § 114. 7, že zásilka s platnou poznámkou v adrese »vlastnoručně«, »do vlastních rukou«, nebo k vlastním rukám«, (tedy podle citovaného § 96 zásilka, pro niž byla žádána návratka, smí býti dodána jen adresátovi osobně, vyjímajíc toliko případy pod čís. 3 a) a b) téhož paragrafu (soudně ustanovené správce jmění atd. a substituty advokátů nebo notářů). Konečně pak předpisuje § 141, 4a řečeného řádu, že z výhrady odnášky jsou vyloučeny a že tudíž i přes výhradu odnášky se doručují zásilky, jež platně zní k rukám adresátovým t. j. tudíž zase i zásilky s návratkou, mají-li v adrese příslušnou poznámku. Těmito ustanoveními jest i notářům jako soudním komisařům dostatečně umožněno, aby si zajišťovali doručování svých poštovních zásilek do vlastních rukou adresátových«. Ministerstvo pošt telegrafů současně uložilo ředitelstvím pošt a telegrafů, aby uvedené předpisy poštovním úřadům přísně připomenula. Ministerstvo spravedlnosti má za to, že se proto nemůže napříště opakovati, že by zásilka s návratkou opatřenou poznámkou »k vlastním rukám« byla doručena jiné osobě, než dotyčnému adresátu samému. Proto není třeba ve věci ničeho dalšího zaříditi. Kdyby se snad však, i po tomto opatření opakovaly případy, že zásilky by byly doručeny osobám jiným, budiž sem podána další zpráva. O tom buďtež notáři tamního obvodu vyrozuměni.