Platební smlouva československo- chilská.Výměnou not. z 13. listopadu 1936 byl upraven platební styk s republikou Chile na dobu 1. červenec 1936 až 30. červen 1938. Předmětem dohody jsou pohledávky za československé zboží odeslané a do Chile dovezené během smluvního období a pohledávky za československé zboží, které bude ve smluvním období na cestě z Československa do Chile, jehož určení bude prokázáno a pro něž adresáti obdrží chilské dovozní povolení doklady o tom možno předložiti i po 30. červnu 1938. Výplaty budou se prováděti československým devisovým tuzemcům na příkaz Banco Central de Chile z prostředků jejího účtu u Národní banky Československé v Praze, který bude definitivně dotován smluvní kvotou platů skládaných za dovezený chilský ledek.Předpokladem k celnímu odbavení dováženého zboží v Chile jest složení protihodnoty u cedulové banky, ježto však Banco Central de Chile nepřijímá od chilských dovozců platů, nemá-li na účtě v zahraničí kompensačních disponibilit, nebylo by možno v tomto mezidobí vůbec vyvážeti. Nestejnorodost hospodářské stránky vzájemného platebního styku, zejména časovou nekoincidenci disponibilních finančních prostředků, ježto dovoz a placení ledku je v podstatě jednorázové povahy (jarní měsíce) na rozdíl od plynulého vývozu československého zboží, překlenuje smluvní úprava, takže československý vývozce má v jejích mezích možnost celně odbaviti zboží vyvezené do Chile a dosáhnouti efektivního poukazu pohledávky bez ohledu na dobu, kdy budou složeny platy za dovoz ledku. Po stránce formální vyskytuje se otázka, má-li nový způsob vyrovnávání vzájemných pohledávek povahu clearingové formy platů nebo je-li soukromou kompensací; konstatujeme, že má některé znaky obou smluvních forem. Jež.