Čís. 1054.


Lichva (cís. nařízení ze dne 28. května 1881, čís. 47 ř. zák.).
»Tísní« dlužníkovou jest naléhavá, třebas pomíjející, nesnáz peněžní; není třeba ohrožení existence.

(Rozh. ze dne 22. prosince 1922, Kr I 1228/21).
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 23. června 1921, jímž byl obžalovaný uznán vinným přečinem dle § 2 cís. nařízení ze dne 12. října 1914 č. 275 ř. zák. — mimo jiné z těchto
důvodů:
Dovolávajíc se § 281 čís. 9 a) tr. ř., kterýžto zmatek spočívá dle názoru stěžovatelova v tom, že soud nalézací shledal ve zjištěné situaci Čeňka A—a lehkomyslnost a tíseň takového stupně, jaké předpokládá lichevní zákon, dovozuje zmateční stížnost dále, že, byť i stěžovatel tuto situaci obžalovaného byl znal, nemůže ani po stránce subjektivní u něho býti řeči o vykořisťování tísně A—ovy, jak to zákon předpokládá. Oproti znění dřívějšího lichevního zákona ze dne 28. května 1881, čís. 47 ř. zák. jenž mluvil o vykořisťování pachateli známé nouze (Notlage) dlužníkovy, spokojuje se cís. nařízení ze dne 12. října 1914, čís. 275 ř. zák. již vykořisťováním tísně (Zwangslage) dlužníkovy, tedy zřejmě menší měrou v poměrech spočívajícího vnitřního nátlaku na dlužníka; k pojmu tísně stačí naléhavá třebas i jen pomíjející nesnáz peněžitá, nutící dožadovati sе úvěru. Není třeba ohrození existence. Nelze proto, nehledě k tomu, že rozsudek zjišťuje též stěžovateli známou lehkomyslnost dlužníkovu, shledati právně pochybeným, uznal-li nalézací soud zjištěnou a stěžovateli známou situaci Čeňka A—a za »tíseň« v tomto smyslu. Vždyť A. jednal pod nátlakem nutnosti, opatřiti si na rychlo peníze ku zaplacení advokáta tak potřebné, že byl odhodlán, látku, věc to cennou, i pod cenou zciziti. Pakliže obžalovaný za této známé mu situace A—ovy přiměl ho k tomu, by mu na zápůjčku 200 Kč na 14 dní poskytnutou dalších 50 Kč zaplatil, nelze shledati právní omyl v tom, spatřuje-li nalézací soud v tom to jednání úmyslné vykořisťování této situace stěžovatelem.
Citace:
č. 279. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 571-572.