Č. 7053.Úrazové pojištění (Podk. Rus): Kácení dříví v lese a doprava jeho do skladiště, které provádí podnikatel chemické továrny za účelem zpracování dřeva v chem. továrně, není prvotní výrobou, nýbrž živnostenským provozem ve smyslu zák. čl. XIX:1907.(Nález ze dne 28. ledna 1928 č. 16915/26.)Věc: Firma B-ovy chemické závody, akc. spol. v P. proti ministerstvu sociální péče stran úrazové pojistné povinnosti. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: St-lka vytýká napadenému rozhodnutí nezákonost pouze ve výroku, jímž se uznává zásadní povinnost st-lčina pojistiti zaměstnance její při lesních manipulacích (kácení a dopravě dříví do skladiště) v T., č. a N. proti úrazům podle zák. čl. XIX: 1907 u Zem. úřadovny pro děln. pojištění na Slov. v Bratislavě. Na sporu jest tedy jen zásadní otázka úrazové pojistné povinnosti lesních zaměstnanců při lesních manipulacích právě uvedených. Nař. rozhodnutí osvojilo si důvody rozhodnutí župního úřadu ze 3. dubna 1925, které odkazujíc na znéní § 3 č. 21 uh. zák. čl. XIX: 1907 vyslovilo, že nejedná se o jednoduchou prvovýrobu, nýbrž o další zpracování dřeva za účelem jeho lepšího zpeněžení, jak jest vidno z přihlášky st-lčiny, a že ostatně byla otázka pojištění shora uvedených podniků pravoplatně rozřešena již z dob předešlých, poněvadž podniky zařazeny byly za býv. uh. vlády Krajinskou dělníky pojišťující pokladnicí v Budapešti, a výměry zem. úřadovny pro pojištění dělníků na Slov. v Bratislavě přeřaďují jen podniky podle nového vydaného zařaďovacího schématu a tarifu.O pojistné povinnosti úrazové rozhodl tedy žal. úřad výslovně předem meritorně a jen v druhé řadě odkázal na pravoplatné vyřešení této otázky již z dob předešlých, což nedopadá na podnik lesní manipulace v N., který uznán povinným pojištění teprve ode dne 1. prosince 1922. Nutno proto zabývati se otázkou touto meritorně, poněvadž jest řešena žal. úřadem na místě prvém a stížnost také hlavně jí se obírá.Nezákonnost spatřuje st-lka v tom, že žal. úřad podřadil lesní manipulace pod pojem produkce dříví po živnostensku prováděné po rozumu § 3 č. 21 uh. zák. čl. XIX: 1907. St-lka vykládá pojem »živn. provozu«, který jest tu jedině na sporu, v ten rozum, že musí běžeti o živn. práci průmyslovou u pily a v její továrně, kdežto pouhé kácení a dopravování dříví do skladiště, pokud se týče do její továrny, kde se pak po živnostensku zpracuje, představuje jen prvovýrobu v běžném slova smyslu, jejímž účelem jest explodováním lesa upraviti jej způsobilým buď pro ornou půdu nebo pro další vysázení stromy a tím využitkovati les. Názoru toho však nss nesdílí.Jak plyne z vlastních údajů st-lky, obsažených v jejích stížných spisech, jest tato majitelkou chemické továrny, v níž průmyslně zpracuje dřevo. Potřebu dříví kryje manipulací lesní na podkladě smlouvy o vy- kácení lesů s panstvím Sch-ovým v Mukačevě. Je tedy nesporno, že stlka není vůbec majitelkou lesů, v nichž dříví kácí, nýbrž že dřevní materiál stojícího lesa opatřuje si smlouvou s majitelem lesů těch. Je-li tomu tak, pak nelze tuto lesní manipulaci pokládati za prvovýrobu, když nezpracuje vlastní, nýbrž cizí surový produkt. Zákonodárce chtěl vyloučiti z pojištění po rozumu zák. čl. XIX: 1907, který se vztahuje na zaměstnance průmyslové a obchodní, pouze zaměstnance při hospodářských činnostech prvovýroby. Že pak produkce dřeva děje se st-lkou za účelem dalšího zpracování v chemické továrně, tedy za účelem průmyslovým, pokud se týče obchodním, st-lka sama ve svých podáních na správní úřady uvedla, z čehož se podává nutný důsledek, že jedná se o živnostenskou produkci dříví na rozdíl od oné produkce dříví, jakou provádí majitel lesa v rámci a mezích pravidelného lesního hospodaření. Pojem živn. provozu nesluší proto také obmezovati, jak st-lka mylně za to má, jen na okruh další průmyslové produkce dříví u pily nebo v továrně. Poněvadž tudíž lesní manipulace v daném případě spadá po pojem živn. produkce dříví, podléhá po rozumu § 3 č. 21 zák. čl. XIX: 1907 úrazové pojistné povinnosti u Zem. úřadovny pro děl. pojištění v Bratislavě.