Příslušnost dle § 57 a 58 tr. z. Obviněný spáchal více trestních činů v různých obvodech. Krajský soud v J., který se stal příslušným z důvodu § 56 tr. ř. vyloučil, když trestní stihání pro delikty spáchané v jeho obvodu bylo zastaveno, ostatní trestní věci a odevzdal je soudu spáchaného skutku jako soudu příslušnému dle §§ 51, 57, 58 tr. ř. Tento bránil se přenesení s poukazem, že krajský soud v J. zůstal i po zastavení příslušným pro ostatní zbylé trestní věci, v čemž by bylo ovšem soudu přisvědčiti, spornou jest však otázka, zda a až do kterého okamžiku může se krajský soud v J. přes to usnésti na vyloučení. Kasační soud vídeňský (rozhodnutí č. 1230 a 2150) sdílel názor, že vyloučení takové jest možno i při hlavním přelíčení. Amschel (2. svazek str. 19), a Losing (str. 125 vydání z r. 1912) naproti tomu hájili názor, že vyloučení jest možno jen do právoplatného vznesení obžaloby. Z toho by plynulo, že v případě, o nějž šlo, vyloučení tím spíše bylo možným, poněvadž věc se nalézala ve stadiu vyšetřování. I nynější prakse sdílí názor, že výjimka §§ 57, 58 tr. ř. není vázána na žádné stadium trestního řízení. (Rozhodnutí nejvyššího co zrušovacího soudu z 5. listopadu 1921, čj. Nd I 619-21). Dr. Chytil