NPD documents search: Boh. adm., 15 (1933), sv. 1

Č. 4940
.
Obecní samospráva. — školství. I. Je obchodní škola vydržovaná obcí za přispění jiných činitelů ústavem obecním? — II. Je ředitel školy takové legitimován k adm. stížnosti do usnesení obecního zastupitelstva, kterým bylo odepřeno pojmouti do obecního rozpočtu položku usnesenou kuratoriem školy ve prospěch ředitele?
(Nález ze dne 25. září 1925 č. 6194).
Prejudikatura: srovnej Boh. 4618 adm.
Věc: Karel B. v J. proti zemskému správnímu výboru v Praze o nepřípustnost odvolání.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Zsv v Praze, jednaje ve schůzi své dne 13. srpna 1924 konané, o odvolání st-le, ředitele veř. obchodní školy v J., z rozhodnutí osk v J. z 30. května 1924 stran rozpočtu obecního a rozpočtu veř. školy v J. pro rok 1924, usnesl se odvolání zamítnouti, poněvadž jde o nárok st-lův proti kuratoriu obchodní školy a st-l není k obci města J. ve veřejnoprávním poměru, tudíž není k stížnosti legitimován.
Stížnost do rozhodnutí toho podanou shledal nss bezdůvodnou.
Organisační statut městské dvoutřídní obchodní školy v J. schválený výnosem býv. min. vyuč. z 27. června 1913 ustanovuje v § 3, že ústav ten za pomoci a přispění jiných činitelů vydržuje obec j-cká, a hradí případný v hospodářství jeho se jevící schodek; dle § 5 náleží adm. a fin. správa ústavu a zastávání jeho zájmů kuratoriu; kuratorium podá každoročně rozpočet ústavu měst. radě, aby tato mohla v rozpočtu obecním učiniti opatření k úhradě případného schodku, v mezích ústavního rozpočtu rozhoduje kuratorium bez omezení o prostředcích fondu ústavního. Z ustanovení těch plyne, že uvedená škola není ústavem obecním, jak stížnost sama také uznává, nýbrž samostatným subjektem právním, jemuž může naproti obci vzejíti jediné nárok, aby hradila schodek v jeho rozpočtu.
Jestliže se tudíž kuratorium usnese na zařazení určité výdajové položky do rozpočtu ústavu, jestliže však obec. zastupitelstvo odepře položku tu hraditi a ji do obecního rozpočtu nepojme, nemůže proti usnesení ob. zastupitelstva nastupovati třetí osoba z položky té eventuelně oprávněná, třebas byla poplatníkem a voličem v obci, poněvadž není obec k této třetí osobě v tom směru v žádném poměru právním, nýbrž mohl by tak učiniti jedině ústav zastoupený kuratoriem. Když tedy st-l uplatňoval odvoláním z usnesení ob. zastupitelstva toliko, aby obec přijala do svého rozpočtu peníz 5000 Kč, na kterém jako na náhradě za jeho naturální byt s otopem a světlem kuratorium školy se usneslo, a když žal. úřad vyslovil, že st-l k odvolání tomu není legitimován, nelze shledati, že nař. rozhodnutí jest v rozporu se zákonem.
Namitá-li stížnost, že odvolání bylo jediným prostředkem, kterým mohl st-l svého zájmu hájiti, protože kuratorium pokládajíc se za vázáno usnesením ob. zastupitelstva nechtělo by mu peníz poukázati, sluší na to odpověděti, že okolnost, jak se kuratorium zachová, je pro otázku legitimace st-lovy zcela nerozhodná, poněvadž se týče jen poměru mezi st-lem a kuratoriem.

Citace:

č. 4940. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 189-190.