NPD documents search: Váž. civ., 17 (1935)

Č. 11149.

Školství: I. Pojem »samota« s hlediska předpisů školských zákonů o utvoření obvodů školních. — II. Dosáhne-li některý z konkurenčních činitelů instančním postupem změnu školního rozpočtu, přichází změna ta k dobru též ostatním konkurenčním činitelům.
(Nález ze dne 16. března 1934 č. 6677/32.)
Prejudikatura: ad II. Boh. A 3881/24.
Věc: Místní školní rada v Z. proti zemskému výboru v Brně o školní rozpočet za léta 1928, 1929 a 1931.
Výrok: Stížnosti se zamítají pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem ošv-u v Holešově z 30. října 1924 bylo vysloveno, že k žádosti Václava S. a soudruhů v D. a ve S., podporované prohlášením ředitelství arcibiskupských statků v Kroměříži, usnesl se ošv dne 29. října 1924, aby byly samoty D. pop. č. 271 a S. pop. č. 272 vyškoleny ze školní obce v H. (pol. okres Kroměříž) a přeškoleny do Z. (pol. okres Holešov) z důvodu usnadnění školní docházky dětí z těchto samot.
Mšr v Z. rozvrhla schodky školního rozpočtu na roky 1928, 1929 a 1931 mezi obce Z., Ch. a přiškolenou část obce H. (samoty D. a S.) podle poměru přímých daní, včetně daň pozemkovou a s vyloučením daně důchodové. Ve školním rozpočtu na rok 1931 byla do mimořádné potřeby zařazena položka »na stavbu školy« 40400 Kč. Proti těmto rozpočtům podala obec H. odvolání namítajíc, že přiškolení samot D. a S. ke školnímu obvodu z-ckému týkalo se jen domů čp. 271 (D.) a čp. 272 (S.). Jest proto při rozvrhu schodku školního rozpočtu přihlížeti pouze k daním, placeným z těchto domovních objektů s příslušenstvím, tedy jen k dani domovní, nikoli také k dani pozemkové. V odvolání z rozpočtu na rok 1931 obec H. vzala v odpor také rozpočtovou položku na stavbu školy 40400 Kč.
Moravskoslezský zv v Brně usneseními z 2. října 1931, z 18. září 1931 a z 26. června 1931 (výměry zem. presidenta z těchže dnů) odvoláním obce H. vyhověl, a to pokud jde o rozvrh vypočtených schodků v podstatě z toho důvodu, že z místní obce H. byly pravoplatným usnesením ošv-u v Holešově z 29. října 1924 vyškoleny a do Z. přiškoleny jen domovní objekty přináležející k č. pop. 271 a 272 v H. Ve výměru ošv-u v Holešově z 30. října 1924 se praví doslovně, že se do Z. přiškolují »samoty D. pop. č. 271 a S. pop. č. 272«. Pod výrazem »samota«, pokud se jím označuje sídliště lidí, rozumějí se již
Bohuslav-Janota, Nálezy správní XVI. 29 — Č. 11149 —
podle obyčejného významu tohoto slova jenom budovy nacházející se o samotě stranou od hromadných souvislých lidských obydlí. Dále by, kdyby pod přiškolením zmíněných samot mělo se rozuměti něco jiného nežli jen příslušné budovy (domy), musilo příslušné širší území býti ve výměru přiškolení zevrubně a přesně vyznačeno, a to již vzhledem k tomu, že přináležitost pozemků k některému domovnímu číslu není nic nezměnitelného a že nebylo a není zákonné závady, aby ke zmíněným samotám v jedné chvíli určité pozemky (pole a lesy) snad přináležely a v jiné chvíli nikoliv. Přiškolovací výměr byl by proto musil jasně říci, že se s domovními objekty přiškolují též určité, přesně vyjmenované pozemky, neboť ošv nemohl přece zamýšleti, aby rozsah školního obvodu z-ckého byl v různých chvílích různý podle náhodné okolnosti, které pozemky v různých chvílích k přiškoleným samotám patří. Takovéto vymezení přiškoleného území však přiškolovací výměr neobsahuje. Že ošv v Holešově neměl vůbec na mysli přiškoliti z H. do Z. vedle domovních objektů čp. 271 a 272 v H. také nějaké pozemky, je patrno též z jednacích spisů jmenovaného ošv-u, týkajících se přiškolení zmíněných samot. Podle těchto spisů konal ošv v Holešově šetření o rozsahu přiškolení jedině dopisem z 8. května 1923, zaslaným osp-é v Kroměříži. V něm sděloval především, že obyvatelé samot »D.« a »S.«, náležejících do katastru města H., žádají ošv o přiškolení do Z. z toho důvodu, že vzdálenost do H. činí více než 4 km, do Z. však pouze 1 km. V dopise žádána pak dále osp o zjištění, »která domovní čísla jsou v uvedených samotách, jež by při nové úpravě školního obvodu přicházela v úvahu«. Na tento dopis odpověděl ošv v Kroměříži (venkov), a to přípisem z 24. května 1923, že uvedené samoty, jež by při nové úpravě politického obvodu přicházely v úvahu, mají tato popisná čísla: D. č. 271, S. č. 272. Z tohoto obsahu šetření, zejména z cit. dopisu ošv-u v Holešově z 8. května 1923 jest nade vši pochybnost zřejmo, že ošv v Holešově vůbec ani neuvažoval o přiškolení též nějakých pozemků (polí neb lesů) z H. do Z., nýbrž že předmětem přiškolení do Z. byla mu výhradně domovní čísla (domy) samot D. a S. Nemohl proto zem. výbor uznati za srovnalé se zákonem, jestliže mšr v Z. vzala za podklad pro rozvrh schodku školního rozpočtu v Z. na rok 1931 u města H. vedle daně přicházející v úvahu u domovních objektů čp. 271 a 272 v H. ještě daně připadající na pozemky podle hořejšího do školního obvodu z-ckého vůbec nenáležející.
Pokud pak jde o rozpočtovou položku 40400 Kč na stavbu školy poukázal mor. zv k tomu, že ze zprávy mšr-y v Z. ze 6. ledna 1931 podané ošv-u v Holešově, ve které mšr zaujala stanovisko k vývodům odvolání města H., vychází, že stavba školy v Z. není zejména po stránce finanční vůbec nijak ještě připravena, a vyslovil, že již vzhledem k tomu při položce 40400 Kč, zařazené do školního rozpočtu na rok 1931 na stavbu školy, nemůže jíti o výlohy, o nichž by bylo lze aspoň s pravděpodobností míti za to, že ji již v kalendářním roce 1931 podle zák. z 24. ledna 1870 č. 17 z. z. mor. (ve znění daném tomuto zákonu pozdějšími novelami, zejména zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 z. z. mor. ex 1906) bude nutno učiniti. Ježto pak podle § 41 odst. 2 cit. zem. zák. má mšr — Č. 11149 —
rozpočítávati na ten který kalendářní rok jen ty výlohy, které školní obec v kalendářním roce tom podle uvedeného zem. zák. uhraditi má, je zřejmo, že není ve shodě se zákonem, jestliže mšr zařadila do rozpočtu na rok 1931 výlohy 40400 Kč na stavbu školy, o nichž nelze míti za to, že je školní obec v kalendářním roce 1931 má uhraditi. Již z této příčiny musilo zařazení této položky 40400 Kč do školního rozpočtu na rok 1931 býti jako nezákonné zrušeno, aniž bylo třeba zabývati se ostatními námitkami městem H. proti zařazení této položky vznesenými.
O stížnostech podaných na tato rozhodnutí mšr-ou v Z. uvážil nss toto:
Proti zamítnutí odvolání ve věci rozvrhu rozpočtových schodků dovozují stížnosti, že žal. úřad nesprávně si vyložil výnos ošv-u v Holešově z 30. října 1924 v ten smysl, že přiškolení tímto výnosem vyslovené se týkalo pouze domů čp. 271 a 272, ale nikoli též pozemků. Své opačné stanovisko dovozují stížnosti především úvahou, že zemský výbor nerozlišuje přesně pojem »školní obvod« a »školní obec«. Školní obvody jsou prostorové rozdělení území zahrnující vše, co uvnitř hranic jednotlivých obvodů na území tom leží, tedy i pozemky, i když nejsou spojeny s majetnictvím domu a když majetník jejich nebydlí v témže obvodu školním. Že obvody školní jsou vybudovány na teritoriálním podkladě, je prý zřejmo z ustanovení § 1 zem. zák. mor. z 24. ledna 1870 č. 17 z. z., kde do školního obvodu se zahrnuje okruh, t. j. plocha o poloměru 1 hodiny cesty s osadami, dvorci a samotami na ploše té ležícími. Zde je stanoven pojem »samoty« ve smyslu teritoriálním. Tomu neodporuje předpis § 9 téhož zák., kde se mluví o tom, že obvod školní tvoří osady, části osad a domy, neboť pokud tu mluví o domech, má cit. předpis na mysli případy, kdy v území jedné místní školní obce je škol několik a tedy i několik školních obvodů, rozhraničených podle ulic a jednotlivých domů přikázaných tomu kterému obvodu školnímu. Stejně ve smyslu teritoriálním jest vykládati obrat »samota« v daném případě, zvláště když tu jde o dvůr a hájenku, k nimž patří pozemky, které obyvatelé samot obdělávají a opatrují, a jest zřejmo, že nelze pozemky oddělovati od domů. Nebylo proto třeba příslušné území ve výnosu o přiškolení podrobněji vyznačovati, když pozemky a budovy tvoří jeden hospodářský celek, společným jménem nazývaný. Zejména nelze z názvu »samota«, jímž se vyjadřuje jen vzdálenost k ostatním předmětům, vyvozovati, že by se samotou rozuměly jen budovy a nikoli pozemky k nim příslušející.
K těmto vývodům stížnosti uvážil nss, že pojem »samota« není v předpisech o úpravě školních obvodů, zejména v §§ 1 a 9 mor. zem. zák. z 24. ledna 1870 č. 17 z. z., nijak vymezen a dlužno proto vyložiti pojem ten v tom smyslu, jak se mu obvykle rozumí. Samotou se obvykle rozumí lidské obydlí buď jedno, nebo malá skupina obydlí stojící osaměle, t. j. na místě odlehlém od souvislého osídlení. Jde tu tedy v podstatě o pojem místopisný, nikoli o pojem, vyjadřující nějaký hospodářský celek (jakým je na př. pojem rolnická usedlost, velkostatek a pod.), neboť jménem samota označují se osamělá lidská obydlí vůbec — Č. 11149 —
bez ohledu na to, jakému zaměstnání se obyvatelé jich věnují, nebo jakému zvláštnímu hospodářskému účelu jsou stavební objekty uzpůsobeny (tedy nejen osamělé dvorce a chalupy zemědělců, nýbrž na př. i osamělé domky dělníků a pod.).
Nelze tudíž z pojmu »samota« o sobě nic vytěžiti pro názor stížnosti, že se jím nerozumí pouze objekty domovní, nýbrž určitý celek teritoriální, tudíž i pozemky k těmto domovním objektům hospodářsky přináležející. Jest proto zkoumati, v jakém smyslu bylo obratu »samota« použito v přiškolovacím výnosu ošv-u z 30. října 1924. Při tom ovšem nutno hleděti jen k tomu, čeho se přiškolení v konkrétním případě skutečně týkalo, nikoli též k tomu, zdali toto přiškolení vyhovuje předpisům zákona o školním obvodu, myšleném jako teritoriální celek, neboť podkladem repartice schodku školního rozpočtu na přiškolené obce musí býti školní obvod v tom vymezení, které tu platně jest, tedy za okolností může jím býti i stav neodpovídající předpisům zákona, dokud zvláštním zásahem úředním není v té věci zjednán stav zákonný.
Žal. úřad v nař. rozhodnutí dovozuje na podkladě obsahu spisů správních, že přiškolovací výnos z roku 1924 se týkal jen domovních objektů pop. č. 271 a 272, stížnosti naproti tomu namítají, že z premis, o něž se žal. úřad opírá, neplyne nutně řečený závěr žal. úřadu, a poukazují naopak na skutečnosti, z nichž po názoru stížností nutno dospěti k závěru, že v přiškolovacím výměru z roku 1924 byly obratem »samoty D. pop. č. 271 a S. pop. č. 272« míněny nejen objekty domovní, nýbrž i pozemky k nim patřící.
Stížnosti po této stránce uvádějí, že je nerozhodnou skutečnost, na niž poukazuje žal. úřad, že přináležitost některého pozemku k domovnímu číslu není nic nezměnitelného, neboť jde o stav, který tu je v době přiškolení a který je zcela přesně zjistitelný. V daném případě jde o panský dvůr a hájenku, které byly velkostatkem postaveny pro polnosti a lesy a nikoli naopak. I v rámci souvislého zastavení obce místní připadají pozemky vždy k domům, pokud jde o daňovou základnu pro přirážky obecní nebo školní. Ve spisech ošv-u v Holešově se výslovně uvádí, že samoty D. a S. náležejí do katastru obce H. a že jde o přiškolení této katastrální části obce H., t. j. pozemků s příslušnými k nim budovami; také z dotazu k osp-é v Kroměříži, která domovní čísla jsou v uvedených samotách, dá se spíše usuzovati, že samotami rozuměl ošv celý komplex pozemků i budov, nikoli budovy samé. Podle § 41 odst. 1 zák. č. 17/1870 z. z. mor. děje se rozvrh rozpočtového schodku mšr-y podle předepsaných přímých daní v místních obcích, pokud se týče v přiškolených částech jejich, z čehož plyne, že jest tudíž za podklad rozvrhu vzíti zdanění jmenovaných samot v celku, neboť jsou samostatnou částí katastrální obce H. s vlastní daní pozemkovou a domovní, takže nelze je od sebe odlučovati.
K těmto vývodům stížnosti jest uvésti, že zásadně mohla by ovšem pro řešení otázky, ke kterému školnímu obvodu náleží ten který pozemek co do povinnosti přispívati k úhradě nákladů na školu placením přirážky k dani pozemkové, býti směrodatnou skutečnost, do kterého — Č. 11149 —
školního obvodu spadá realita, s níž onen pozemek s hlediska zdanění (připsání v daňovém katastru) tvoří jeden celek, neboť je to v souhlase s myšlénkou, aby ti, kterým existence školy v obci (školním obvodu) přichází k dobru, také na úhradu nákladů udržováním této školy vzcházejících přispívali podle míry své daňové povinnosti.
Leč v daném případě není ve správních spisech žádné stopy po tom, že v řízení o přiškolení samot D. a S. do školního obvodu z-ckého by ošv v Holešově byl konal šetření, zda vůbec jaké a které pozemky tvoří s hlediska zdanění celek s domovními objekty čp. 271 a 272, takže pro názor stížnosti, že ošv v Holešově svůj přeškolovací akt vztahoval nejen na budovy čp. 271 a 272, nýbrž také na pozemky, které snad s těmito budovami tvoří s hlediska zdanění jeden celek, nemá ve spisech dostatečné opory. Že si ošv nezjednal jasno o tom, které pozemky kromě budov čp. 271 a 272 by mohly při přeškolení přijíti v úvahu, plyne také z té okolnosti, že v knihovním výtahu mor. zemských desk, který si ošv opatřil, jsou uvedeny pouze stavební parcela č. 474 D-cký dvůr čp. 271 a stavební parcela č. 475 hájenka S. čp. 272, ale žádné parcely pozemkové. Za tohoto stavu spisů nelze žádné váhy přikládati tomu, že se v dopisu ošv-u v Holešově ze 7. května 1923 mluví o tom, že samoty D. a S. náležejí do katastru města H., neboť tím mohou býti míněny i jen budovy oněch samot, poněvadž ty rovněž tehdy náležely do katastru města H. O tom, že jde o odloučení nějakého souvislého území od katastru obce H. a jeho připojení ke školnímu obvodu z-ckému, nebo o tom, že se přiškolení týká nějakého komplexu pozemků s příslušnými k nim stavbami, není ani v onom dopisu ani jinde ve spisech řeči, a ostatně stížnost sama ani konkrétně neuvádí, v kterém aktu ošv-u v H. je něco takového obsaženo. Rovněž z dotazu k osp-é v Kroměříži, která domovní čísla jsou v uvedených samotách, nelze usuzovati, že ošv samotami rozuměl celý komplex pozemků i budov, nikoli budovy samy, dotaz ten spíše nasvědčuje tomu, že ošv chtěl do přeškolení zahrnouti jen konskribované domovní objekty na oněch samotách, ale ovšem všechny, které tam byly.
Stížnostem tedy nepodařilo se dovoditi, že závěr žal. úřadu o tom, že přeškolovací výnos ošv-u v Holešově z r. 1924 týkal se pouze domovních objektů čp. 271 a 272, odporuje obsahu správních spisů, nebo že nemá v nich dostatečné opory. Pak nelze však uznati nezákonným, vyslovil-li žal. úřad, že repartice schodku rozpočtu školní obce z-cké za roky 1928, 1929 a 1931 mezi přiškolené obce měla býti provedena na tomto podkladě.
Proti výroku zem. výboru, jímž bylo uznáno nezákonným zařazení částky 40400 Kč na stavbu školy do rozpočtu školní obce z-cké na rok 1931, namítá stěžující si mšr, že zem. výbor vykládá si označení rozpočtové položky »stavba školy« příliš úzce, rozumí-li jí tak, že se týká pouze provádění vlastních stavebních prací, a přehlíží-li, že před započetím skutečných stavebních prací jsou nutny práce přípravné (opatření stavebního místa, stavebních plánů a pod.). Na tyto přípravy ke stavbě je nutno v rozpočtu pamatovati, poněvadž musí býti zaplaceny — Č. 11149 —
dříve než se přikročí ke stavbě. Že označením rozpočtové položky »na stavbu školy« byly míněny právě tyto přípravy ke stavbě, je patrno již z výše preliminované částky, neboť po částkách 40400 Kč by musila mšr mnoho let shromažďovati peníz potřebný na celou stavbu školní budovy. Zjištění účelu, na nějž řečená rozpočtová položka je preliminována, měl se zem. výbor podjati v rámci zjišťování skutkové podstaty; dedukce ze správy mšr-y, podané ošv-u v Holešově, ze 6. ledna 1931, že stavba školy není zejména po stránce finanční vůbec nijak ještě připravena a že tedy nemůže jíti o výlohy v roce 1931 nutné, není správná, neboť je sice pravda, že mšr dosud nemá peněz na stavbu samu, ale přece potřebuje částky 40400 Kč na nutné práce před započetím stavby samé.
Námitku tuto neuznal nss důvodnou. Žal. zem. výbor usoudil na účel sporné rozpočtové položky 40400 Kč jednak z označení použitého pro tuto položku v rozpočtu, jednak ze zprávy ze 6. ledna 1931, již mšr, dnes si stěžující, podala ošv-u v Holešově, předkládajíc odvolání obce města H. z rozpočtu školní obce z-cké na rok 1931. V této zprávě uvedla mšr, že zahájí stavbu školní budovy ihned, jakmile bude vyřešen spor s městem H., poněvadž stavba školy byla jí nařízena, a že zatím vložila do rozpočtu 40400 Kč, poněvadž nechce a nemůže se pouštěti do stavby, dokud není přesně stanovena daňová základna, a to nebude dříve možno, pokud nebude vyřešen spor, který se již vleče tři roky.
V označení rozpočtové položky, ani ve právě citované zprávě se nic nepraví o tom, že sporná rozpočtová položka 40400 Kč je určena na přípravné práce pro stavbu školy, které mšr podnikne v rozpočtovém roce 1931. Názor stížnosti, že žal. úřad v nař. rozhodnutí rozumí slovy »stavba školy« jen skutečné provádění prací stavebních, nemá ve znění nař. rozhodnutí opory, a jest tudíž vycházeti z toho, že žal. úřad používaje obratu »stavba školy« rozumí mu v obvyklém širším smyslu, kterým se zahrnují nejen technické práce stavební, potřebné k postavení budovy, nýbrž vůbec veškerá činnost směřující k tomu, aby školní budova byla postavena, tudíž i práce přípravné. Žal. úřad právem mohl usouditi z cit. zprávy ze 6. ledna 1931, že mšr odsunuje stavbu školy vůbec, tedy i přípravné práce pro tuto stavbu, na neurčitou dobu, dokud nebude definitivně rozřešen spor s městem H., kdyžtě nelze vyloučiti, že zřetel k celkovým finančním možnostem školní obce z-cké, na jichž utváření ovšem má podstatný vliv rozřešení otázky rozsahu povinnosti obce města H. přispívati k úhradě rozpočtového schodku školní obce z-cké, může zasahovati i do prací přípravných, na př. do otázky, zda pro školní budovu má býti opatřen pozemek výhodněji položený, ale dražší, nebo pozemek levnější a pod. Za tohoto skutkového stavu mohl pak žal. úřad důvodně míti za to, že účelem zařazení položky 40400 Kč na stavbu školy jest pouze shromážďování jakéhosi fondu pro úhradu vydání, která školní obci vzejdou nikoli již v rozpočtovém období 1931, nýbrž teprve později. Zařazování položek do školního rozpočtu na takovéto účely však považuje žal. úřad po zákonu za nepřípustné. Po těchto úvahách nemohl nss uznati, že žal. úřad neměl ve správních spisech dostatečného skutkového materiálu pro řečený svůj závěr a že způsobil procesní vadu, nekonal-li dalšího šetření o účelu rozpočtové položky 40400 Kč. Že by pak právní názor žal. úřadu, že zákon nepřipouští zařazovati do školního rozpočtu položky na vydání, k nimž pravděpodobně v rozpočtovém období ještě nedojde, odporoval zákonu, stížnost nenamítá.
Konečně vytýká st-lka jako nezákonnost, že zem. výbor zrušil zařazení celé položky 40400 Kč, ačkoli ostatní zúčastněné obce vůbec proti školnímu rozpočtu na rok 1931 opravného prostředku nepodaly a tedy kvoty na ně připadající vešly v moc práva. Směl tedy zem. výbor usnesení mšr-y z-cké zrušiti jen ohledně podílu, který z oněch 40400 Kč připadá na město H. — Ani v tom nelze stížnosti dáti za pravdu.
Podle § 41 mor. zák. o zřizování škol z 24. ledna 1870 č. 17 z. z. mor. ve znění zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 z. z. z roku 1906 má mšr školního obvodu, zahrnujícího několik místních obcí nebo částí místních obcí, rozvrhnouti schodek školního rozpočtu, neuhrazený vlastními příjmy školní obce, na místní obce. Plyne z povahy rozpočtu jako finančního plánu pro hospodaření v určitém časovém úseku, že školní obec může míti na týž rozpočtový rok jen jediný platný rozpočet. Nutno tudíž při rozvrhu mezi konkurenční činitele vycházeti z té cifry rozpočtového schodku, která je vykázána v pravoplatném rozpočtu na dotyčný rozpočtový rok, a nemůže při výpočtu příspěvkové kvoty býti vzat za základ při každém z konkurenčních činitelů rozpočtový schodek jiný podle toho, zda ten který z nich použiv či nepouživ opravných prostředků proti rozpočtu docílil snížení rozpočtového schodku nebo ne. Prosadí-li tedy některý z poplatníků (konkurenčních činitelů) opravnými prostředky změnu rozpočtu, přichází taková změna k dobru nejen jemu, nýbrž také ostatním poplatníkům (konkurenčním činitelům) (srv. Boh. A 3881/24), stejně jako dosáhne-li některý z konkurenčních činitelů snížení své příspěvkové kvoty, způsobí tím nutnost nového rozvrhu schodku, aniž by ostatní zúčastnění konkurenční činitelé mohli proti tomu namítati, že jejich příspěvková povinnost byla již původním rozvrhem vůči nim pravoplatně stanovena, neboť jinak by event. mohlo dojíti k tomu, že by celý rozpočtový schodek se vůbec nemohl uhraditi.
Uznal-li tedy zem. výbor zařazení položky 40400 Kč do školního rozpočtu na rok 1931 nezákonným, působí z toho vyplývající snížení rozpočtového schodku i ve prospěch ostatních konkurenčních činitelů, a nelze uznati správným názor stížnosti, že žal. úřad měl zrušiti položku 40400 Kč jen onou kvotou, která připadá z ní na město H.
Po těchto úvahách dospěl nss k zamítnutí všech tří stížností pro bezdůvodnost.

Citace:

Čís. 14339. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 373-374.