Čís. 999.

Účastník, jenž, ač řádně obeslán, k předchozímu rozvrhovému roku se nedostavil, nemůže při pozdějším roku vznésti odpor proti nároku, o němž bylo jednání skončeno jíž při roku předcházejícím.

(Rozh. ze dne 5. dubna 1921, R I 378/21.)
K původnímu rozvrhovému roku, stanovenému na 11. října 1920, při němž jednalo se mimo jiné o nároku S-ově, byl obeslán též účastník N., jenž se však k roku nedostavil, nýbrž přišel teprve k novému roku, jenž byl stanoven na 26. listopadu 1920 proto, že nadzástavní věřitelka D. nebyla o prvém roku vyrozuměna, a vznesl při tomto roku odpor do rozhodnutí, jež bylo učiněno v předchozím roku o nároku S-ovč. Odpor byl soudy všech tří stolic zamítnut Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Stěžovatel, jenž se k roku o rozvrhu nejvyššího podání dne 11. října 1920 nedostavil, ač byl o něm řádně vyrozuměn, má neprávem za to, že odpor proti přikázání úvěrních pohledávek S-a, o nichž bylo jednáno při roku tom, mohl podati ještě při novém rozvrhovém roku, ze dne 26. listopadu 1920. Jednání o rozvrhu nejvyššího podání jest zajisté jednotné i když se v jednání pokračuje při několika rocích, neboť se týká téže podstaty
rozdělované, ale jednotnosti jednání nelze rozuměti tak, že by účastník, k prvému roku se nedostavivší, mohl při některém pozdějším roku podati odpor proti nároku, o němž bylo jednání již při roku předcházejícím skončeno. To plyne z ustanovení § 209 214 ex. ř., dle kterých jen osoby při jednání o jednotlivých nárocích přítomné mohou uplatňovati určití oprávnění, tam blíže uvedená. V případě, o nějž tuto jde, jest věc ještě zřejmější, neboť jednání rozvrhové bylo při roku ze dne 11. října 1920 již skončeno, a nový rok k jednání byl ustanoven jen proto, poněvadž bylo před vydáním usnesení rozvrhového zjištěno, že Antonie D-ová nebyla omylem o prvotním roku uvědomena. Tím, že prvý soud, řídě se předpisem § 209 ex. ř., nedopatření to napravil, a že pak při jednání při novém roku neprovedl celé rozvrhové jednání znovu, nestalo sc řízeni
zmatěným, neboť zájem žádného z účastníků nebyl tím dotčen, což platí také o stěžovateli, který, nedostaviv se k jednání ze dne 11. října 1920, ač byl o něm vyrozuměn, pozbyl tím dle § 213 odstavec prvý ex. ř. práva odporovati nároku S-ovu, o němž jednání tehdá již bylo skončeno.

Citace:

č. 997. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1923, svazek/ročník 3, s. 263-264.