— 160 —

Praktické případy.

Příspěvek k ustanovení § 167. vš. obč. zák.
V právní záležitosti nezl. A. F. proti A. Š. o 240 korun vyhověl zemský soud v B. odvolání žalovaného do rozsudku okresního soudu v J. ze dne 17./11. 16, C 8/16/14, a rozsudek prvé stolice v naříkané části změnil v ten rozum, že nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení obnosu 220 K s 5 1/2 úroky od 14. února 1916 a náhradou útrat zamítl.
Důvody:
Žalobkyně založila svůj nárok na ustanovení §. 1328. obč. z. ob. a pak i na tom, že žalovaný prý svou povinnost, hraditi jí výlohy potratu a spojené s ním nutné další náklady výživy uznal a náhradu tu jí dáti přislíbil.
Avšak ustanovení §. 1328. ob. z. obč. předpokládá svedení ženštiny a zplození dítěte. Tu již prvý soudce zjistil, že dle výpovědi žalobkyně samé o svedení jí k souloži se žalovaným řeči býti nemůže, a vyloučil proto vším právem § 1328. ob. z. obč. při posuzování žalobního nároku.
Ohledně uvedeného domnělého slibu žalovaného neobsahuje naříkaný rozsudek žádné zmínky, žalobkyně sama proti této vadě ničeho nepodnikla a soud odvolací nemá tedy příčiny, aby se blíže zabýval touto okolností.
Odvolatel vidí nesprávné posouzení věci po stránce právní v tom, že prvý soudce nemístně užil ustanovení §. 167. obč. z. nového znění. Odvolání jest odůvodněno; neboť nová úprava §u 167. obč. z. v souvislosti s §em 168. obč. z. stala se výhradně v zájmu nemanž. dítěte pouze k jeho ochraně; dítěti má přijíti a přichází k dobru prospěch výhod matce §em 168. obč. z. poskytnutých a jen z ohledu na dítě, nikoli osobně matce, dává jí tam zákon nárok na náhradu výloh porodu a na výživu.
Tomu svědčí nejen zařádění těchto ustanovení do kapitoly o nemanž. dětech, ale i znění předpisu §. 167. obč. z. samého, dle ně- — 161 —
hož jest otec povinen matce hradili výlohy atd.; otcem, jako zploditelem, jest ale někdo pouze vůči zplozenému dítěti, nikoli vůči matce; úhradou výloh šestinedělí a opatřením prostředků k výživě matky vykonává otec jen svou povinnost vůči dítěti (srv. i vysvětl. min. věstník, str. 552/14), a neplní žádný závazek zákonitý vůči matce, protože jednak dlužno i výlohy šestinedělí resp. porodu počítati k výživnému, tak že matka jsouc těchto materielních starostí zbavena, může tím větší péči věnovati dítěti, jednak zákonodárce nemínil §em 167. obč. z. upraviti poměry z nemanž. oplodnění mezi mužem a ženštinou povstalé.
Aby tedy nárok matky v §. 167. obč. z. stanovený vůbec vzniknouti mohl, musí se naroditi dítě živé, to jest první podmínkou tohoto jejího nároku; neboť jen v tomto případě lze mluviti o otci a matce v právním smyslu slova. Nenarodí-li se živé dítě, jak tomu je i v přítomném sporu, v němž dle zjištění prvého soudce jde o potrat plodu, pak pro nedostatek zmíněné podmínky nelze žalobní nárok na náhradu výloh potratu a výživy posuzovati dle §. 167. obč. z., jak prvý soudce mylně učinil.
Pro nedostatek uvedeného předpokladu nemění na věci ničeho možný snad rozdíl, jejž prvý soudce činí mezi potratem a pravidelným porodem.
Možná, že by úsudek prvého soudce — užíti §. 167. obč. z. při potratu — snad vyhovoval i zásadám sociálním, ježto nárok matčin z předpisu §. 167. obč. z. dle hořejšího výkladu závisí pouze na nahodilé okolností, porodí-li matka dítě živé čili nic; avšak de lege lata schází tu vzhledem k vytknuté shora tendenci zákona — chrániti dítě — zákonitého podkladu pro širší výklad §. 167. obč. z. v čistě osobní prospěch nemanž. matky (§ 6. obč. z.).
Nelze-li na přítomný žalobní nárok užíti §. 167. obč. z., pak netřeba rozebírati další odvolací důvod nesprávného ocenění výsledku řízení průvodního, protože okolnosti, jichž se tato domnělá vada týká, měly by význam pro spor jen tehdy, kdyby se citovaného zákona užilo.
Dovolání žalobkyně nejvyšší dvůr soudní nevyhověl.
Důvody rozhodovací:
Otázka, již probrala prvá stolice a jíž dotkl se také ještě soud odvolací, zda žalobkyně má nárok na žalovanou pohledávku na základě ustanovení §. 1328. všeob. obč. zák. (starého znění), anebo na základě výslovného uznání dluhu, nepřichází již v úvahu v řízení dovolacím. Uplatňujíc důvod odporování č. 4 §. 503. c. ř. s., označuje dovolání rozsudek druhé stolice za vadný jen proto, že bylo prý mylně vyloženo ustanovení §. 167. všeob. obč. zák. (nové znění). Zákonný zástupce dovolatelky má za to, že na tomto ustanovení se — 162 —
zakládající nárok ženštiny, jež počala souloží mimomanželskou, stává po právu i tehdy, když neporodila dítěte, nýbrž potratila. Leč tento právní názor jest pochybený.
Dlužno přisvědčiti zemskému soudu, uvádí-li ve svých rozhodovacích důvodech, že novoty, zavedené v zákonodárství §§. 167. a 168. všeob. obč. zák., směřují nepřímo k tomu, aby chráněny byly nemanželské děti, že zákon, ačkoli se jedná a věcné nároky matky, má na mysli takto poskytnouti ochranu dítěti. Přes to nelze pochybovati o tom, že také úvahy slušnosti vůči ženštině mimo manželství otěhotnělé byly spolu směrodatné, aby se postaralo o její výživu v prvé době po slehnutí, jakož i o náhradu nákladů, jež staly se nutnými slehnutím. Zákon mluví v §. 167. všeob. obč. zák. toliko o »Entbindung« (»slehnutí«); při tomto pojmu nerozlišuje se dle všeobecné mluvy, zda dítě vyjde z matky živé nebo mrtvé. Dlužno tedy důvodně míti za to, že přísluší matce nároky dle §. 167. všeob. obč. zák. i tehdy, pakli porodí dítě mrtvé. V §. 1715. občanského zákoníka pro německou říši, jenž sloužil za vzor a jenž se zakládá také na stejných zásadách, jest dokonce uvedeno výslovně, že matce přísluší nárok i v případě, když porodila dítě mrtvé.
Více však nelze rozšířiti ochrany poskytnuté ženštině mimo manželství těhotnou se stavší. Potrat není porodem, nýbrž záporem porodu; slova »potratiti« a »slehnouti« mají podstatně jiný smysl. Slovné znění zákona mluví tedy proti výkladu, jejž hájí dovolací spis; nad to však ještě také úvaha, že práva matce § 167. všeob. obč. zák. poskytnutá jsou povahy výminečně, pročež jich nelze vykládati extensivně.
Nemůže-li ale nárok nezletilou A. F. vznesený obstáti ani s hlediska cís. nař. ze dne 12. října 1914 ř. z. č. 276, stanoveného znění §. 167. všeob. obč. zák., nemá žádného dalšího významu důkazní otázka odvolacím soudem nerozřešená, zda žalobkyně byla obtěžkána A. Š. a zda potratila před 13. říjnem 1914 — kdy vešlo v platnost cís. nařízení právě uvedené — nebo později, a jest opodstatněný zamítající výrok rozsudku odvolací stolice.
(C. k. nejvyšší dvůr soudní, dne 11. dubna 1917,
Rv III 64/17/1.) A. K.

Citace:

Příspěvek k ustanovení § 167. vš. obč. zák.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1917, svazek/ročník 26, s. 178-180.