Č. 3316.

Samospráva obecní (Morava): 1. : Opatření, kterým se obci odnímá působnost přenesená podle § 56 obec. zř. mor., je položeno do volného uvážení státní správy tak, že není způsobilé, aby se dotklo subjektivních práv obce. — II. * Opatření, kterým se obci odnímá působnost přenesená a ustanovuje se na útraty obce orgán náhradní podle § 105 ob. zř. mor., jest vázáno na skutkové předpoklady v cit. § 105 uvedené a jest způsobilé zasáhnouti do právní sféry obce.
(Nález ze dne 4. března 1924 č. 3467.)
Věc: Obec L. proti ministerstvu vnitra (min. rada Dr. Ant. Tobíšek) o obstarávání agend přenesené působnosti.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Výměrem z 19. října 1921 osp ve Št. uložila starostovi obce L. Janu M. pro hrubé porušování povinností v záležitostech přenesené působnosti ve smyslu § 105, odst. 1 mor. ob. zř. pořádkovou pokutu 10000 Kč; zároveň odňala mu podle § 105 mor. ob. zř. obstará- vání agend přenesené působnosti, poněvadž ponecháním jich jmenovanému starostovi byly by ohroženy veřejné zájmy, a pověřila jimi na útraty obce Dra Vladimíra K., jemuž zároveň přiznala denní dietu 50 Kč.
K rekursu podanému společně obcí L. a starostou Janem M. zsp-á rozhodnutím z 2. května 1922 nař. výměr, pokud jím starostovi M. uložena pokuta 10000 Kč a Dru VI. K. přiznána dieta denních 50 Kč, zrušila, onu část výměru však, ve které byla agenda přenesené působnosti obce starostovi Janu M. odňata a svěřena zvláštnímu orgánu, potvrdila. Zrušení pořádkové pokuty odůvodněno tím, že není přípustno pokutu dle § 105, odst. 1 komulovati s odnětím agend dle odst. 2. Jestliže osp nabyla přesvědčení, že správu záležitostí přenesené působnosti nelze bez ohrožení veřejného zájmu starostovi M. na dále ponechati a že třeba za tím účelem zříditi zvláštní orgán, neměla vedle toho ukládána býti starostovi ještě také pokuta. Pokud se týče odnětí agend přenesené působnosti, poukazuje rozhodnutí na to, že ve smyslu § 56 ob. zř. je osp-é ponecháno, aby dle volného uvážení přenesenou agendu obce dala vykonávati svými vlastními orgány; v souvislosti s tím dlužno souditi, že i v případech § 105, odst. 2 ob. zř. ponecháno je volné úvaze osp é, chce-li učiniti opatření tam zmíněné. Jestliže tedy osp zkoumajíc činnost starosty Jana M. v přenesené působnosti obce uznala, že nevyhovuje, a dospěla k závěru, že nemůže správu těchto záležitostí na dále beze škody obecného dobra svěřiti starostovi, a ustanovila proto k jejímu vykonávání zvláštní orgán, bylo opatření toto dle § 105/2 ob. zř. odůvodněno. Zsp jako dozorčí úřad II. instance neshledala příčiny v tomto směru opatření I. instance měniti. Výrok, kterým Dru K. přiznána byla odměna 50 Kč denně, zsp zrušila v úvaze, že osp nevyslechla v té příčině, pokud jde o výši odměny, předem obec, resp. zem. výbor, s nimiž bylo třeba se dorozuměti, poněvadž jde o mimořádné vydání obce.
Dalšímu rekursu obce a Jana M. žal. úřad nař. dnes rozhodnutím nevyhověl z důvodů II. stolice a k vývodům rekursu podotkl: Zmocnění vlády uvedené v § 56 ob. zř. jest všeobecné a není vázáno na určité předpoklady a podmínky. Poněvadž přenesený obor působnosti obce v čl. VI. zákl. zásad o obecních zřízeních a v § 28 mor. ob. zř. vyznačen jest jako povinnost obce, spolupůsobiti pro účely veřejné správy, může vláda v každé době použíti tohoto oprávnění, aniž v tom lze spatřovati zásah do práv obce.
Rozhoduje o stížnosti obce L. do toho podané nss uvážil:
Obecní zřízení moravské zná dva případy, kdy se obci odnímá obstarávání agend přenesené působnosti.
Prvý upraven je předpisem § 56, odst. 3, jenž praví všeobecně, že vláda může dáti věci, náležející k působnosti přenesené, zcela nebo z části spravovati svými orgány. Opatření zde zmíněné není vázáno žádnými předpoklady a může býti vládou učiněno, kdykoli to dle svého uvážení uzná za vhodné. Obec zprošťuje se opatřením tím v rozsahu jím stanoveném povinnosti (§ 28 mor. ob. zř.) spolupůsobiti ve správě státní; jiných důsledků opatření to pro ni nemá.
Druhý případ, podstatně jiný, normován je v § 105 mor. ob. zř. Zde odnětí agend přeneseno působnosti jeví se jako dozorčí zákrok, odůvodněný tím, že obec resp. její orgánové neplní povinností s obstaráváním přenesené působnosti spojených. Případ tento liší se od případu § 56 ob. zř. ve dvojím směru; jednak předpoklady svými, jednak důsledky pro obec. Kdežto totiž odnětí agend přenesené působnosti dle § 56, jak uvedeno, nemá pro obec žádných jiných konsekvencí nežli že se liberuje povinnosti jinak jí po zákonu náležející, má opatření dle § 105, odst. 2 pro obec zároveň ten další účinek, že jí zároveň vzniká povinnost, aby nesla náklady spojené se zřízením orgánu, jejž dozorčí úřad k vedení agend přenesené působnosti ustanoviti byl nucen. Tomu odpovídá však s druhé strany, že opatření dle § 105, odst. 2 není přípustné beze všeho dle uvážení dozorčího úřadu, nýbrž jenom tehdy, jsou-li tu určité předpoklady: je totiž podmíněno tím, že starosta dopustil se v záležitostech přenesené působnosti porušení svých povinností takovým způsobem, že se mu správa záležitostí těch beze škody obecného dobra dále svěřiti nemůže. Ježto opatření dle § 105, odst. 2 dotýká se svými důsledky — obsahujíc hmotné zatížení obce — práv obce, má tato vůči němu postavení procesní strany. Jasně naznačuje to ustanovení 3 odst. § 105 ob. zř. čes., dávajíc obci výslovně právo z opatření takového se odvolati. Totéž dlužno však přijati také pro obor ob. zřízení mor. i bez výslovného předpisu zákonného, právě vzhledem k tomu, že z onoho opatření vzchází pro obec hmotné zatížení, takže jí musí přiznáno býti právo, aby se bránila, když by toto zatížení bylo jí ukládáno, aniž by tu byly zákonné jeho předpoklady.
V daném případě osp vycházela zcela zřejmě ze skutkového základu, že se starosta obce L. dopustil porušení svých úředních povinností ve věcech přenesené působnost a z tohoto důvodu zakročila podle § 105, odst. 2, ob. zř., odnímajíc obci agendu tu a přenášejíc ji na zvláštní orgán. Tím bylo tedy zároveň implicite také vysloveno, že obec L. je ve smyslu cit. ustanovení povinna nésti náklad se zřízením tohoto orgánu spojený, který ostatně osp také hned ciferně určila, stanovíc orgánu onomu dietu denních 50 Kč.
Zsp cituje sice ve svém rozhodnutí také § 56 ob. „A, ale jenom, aby dovodila, že po jejím názoru také zakročení dle § 105/2 ob. zř. je přenecháno volnému uvážení politického úřadu. Založila však své rozhodnutí docela zřejmě na § 105/2, potvrdivši odnětí agend přenesené působnosti v základě tohoto ustanovení, a zrušivši určení odměny, která se má vypláceti na náklad obce orgánu správou přenesené působnosti pověřenému, jenom pokud se týče výše této odměny. Dispositivní obsah rozhodnutí druhé stolice je tedy ten, že odnětí agend přenesené působnosti děje se v základě § 105/2 ob. zř., a že náklady spojené se zřízením nového orgánu — prozatím ovšem ciferně ještě neurčené, — povinna je hraditi obec.
V rekursu na ministerstvo obec namítala, že odnětí přenesené působnosti dle § 105/2 není dáno do volného uvážení polit, úřadu, nýbrž je vázáno určitými předpoklady, a existenci těchto předpokladů popírala. Tím bránila se však zároveň proti tomu, aby jí bez zákonných předpokladů ukládána byla povinnost nésti náklady náhradního orgánu, která s odnětím agend přenesené působnosti, učiněným dle § 105 ob. zř., je po zákonu spojena. Žal. úřad — pomíjeje ostatně mlčením námitky obce, že není tu předpokladů pro opatření dle § 105 ob. zř. — potvrdil rozhodnutí II. stolice z jeho důvodů, a postavil se tím na stanovisko, že agendy přenesené působnosti odnímají se obci v základě § 105 ob. zř. a tedy ovšem i s důsledky v tomto § uvedenými. Zároveň se však opírá o ustanovení § 56 ob. zř. a z něho dovozuje oprávnění k zákroku, který se proti obci stal. Poněvadž však — jak výše uvedeno — odnětí agend přenesené působnosti jednak dle § 56, jednak dle § 105 ob. zř. podstatně se liší jak svými předpoklady, tak i svými důsledky pro hmotné zájmy obce, ocitá se rozhodnutí samo sebou v rozporu a zůstavuje v nejistotě, jaké důsledky plynou z něho pro stěžující si obec po stránce hmotné.
Tato nejasnost, která znemožňuje také nss-u přezkoumávati zákonitost nař. rozhodnutí, zakládá podstatnou vadu řízení, pro kterou bylo rozhodnutí to dle § 6 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 3316. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 725-728.