Domáhá-li se advokát zaplacení odměny za vykonané práce, jde o smlouvu o dílo, tedy o spor neferiální.

Nejvyšší soud uznal takto právem: Dovolacímu rekursu se vyhovuje a napadené usnesení soudu rekursního se změňuje tak, že se obnovuje usnesení prvého soudu z 6. srpna 1931 č. j. Ck II 656/30—13.
Vymáhající věřitel nahraď povinnému útraty dovolacího rekursu 1714 Kč 50 h do 14 dnů pod exekucí.
Z důvodů rozhodnutí nejv. soudu: Dovolacímu rekursu nelze odepříti oprávněnost. Rekursní soud na stížnost vymáhajícího věřitele zrušil usnesení prvého soudu zamítající návrh žalobce na povolení exekuce. Rekursní soud vycházel v tomto usnesení z předkladu, že rozsudek kr. civ. soudu v Brně z 18. dubna 1931, na základě něhož o povolení exekuce bylo žádáno, a jenž rozsudkem vrch. s. v Brně z 30. června 1931 byl potvrzen, nabyl pravoplatnosti uplynutím odvolací lhůty. Předpoklad tento není však správný. Zmíněný rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupci žalovaného dne 16. července 1931 a dovolání z rozsudku toho bylo podáno dne 13. září 1931, tedy včas, neboť nešlo tu o věc feriální.
Předmětem sporu byla žaloba advokáta o zaplacení odměny a hotových výloh za práce žalovanému konané, tedy šlo tu o spor ze smlouvy o dílo (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu č. 2773 a 10.028 sb. n. s.). Spory ze smlouvy o dílo nejsou však spory feriální, neboť nejsou uvedeny ve výpočtu § 224 c. ř. s. ve znění zákona z 19. ledna 1928 č. 23 Sb. z. a n. Dovolává-li se rekursní soud ustanovení č. 7 § 224 c. ř. s., dovolává se ho mylně, neboť podle tohoto ustanovení jsou věcmi feriálními spory ze služební, námezdní a učební smlouvy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci jakéhokoliv druhu, nikoliv spory ze smlouvy o dílo. Náhled, že by pod pojem smlouvy námezdní ve smyslu č. 7 § 224 c. ř. s. spadala i smlouva o dílo, nemá opory v zákoně a nelze náhled ten ani z § 17 advok. řádu z roku 1868 odvozovati. Neprávem se vymáhající věřitel ve svém rekursu dovolával rozhodnutí čís. 1733 sb. Nov. (resp. nál. 262), neboť v něm byly uznány za věci feriální sice veškeré spory ze smlouvy služební a námezdní, nikoliv však též spory ze smlouvy o dílo.
Že by zvláštním usnesením podle § 224 (2) c. ř. s. byl spor, o který tu jde, prohlášen býval za feriální, tvrzeno nebylo.
Poněvadž pak nešlo tu o věc feriální, bylo dovolání podáno včas, rozsudek v době vydání usnesení soudu prvé stolice nebyl ještě pravoplatný a proto správně návrh na povolení exekuce uhrazovací byl prvním soudem zamítnut.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 3. prosince 1931 R II 332/31. Karel Jelínek.

Citace:

Z práva občanského.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 3, s. 171-173.