NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 2

Č. 12011.

Živnostenské právo (Slovensko): I. Rozhoduje o schválení změn zamýšlených v živn. provozovně, konsentované podle III. hlavy živn. zák., jest živn. úřad toliko oprávněn zkoumati, zda a pokud změny ty jsou způsobilé přivoditi nové nebo větší závady vyznačené v § 40. — II. Předpisy vl. nař. č. 115/1925 Sb. neplatí pro skladiště lihu.
(Nález ze dne 6. září 1935 č. 17649/35.)
Věc: Vojtěch K. a spol. v L. proti zemskému úřadu v Bratislavě o živnostensko-policejní povolení k rozšíření rafinerie a skladiště lihu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Okr. úřad v Lučenci udělil výměrem z 5. září 1932 firmě H. a K. v L. na základě § 45 živn. zák. povolení k rozšíření rafinerie, resp. skladiště lihu v L. na Wilsonově nám. č. .. a zamítl námitky st-lů jako bezdůvodné. Odvolání, které st-lé proti tomuto výměru podali, bylo nař. rozhodnutím zamítnuto, výměr prvé stolice byl potvrzen z důvodů v něm uvedených a doplněn dalšími předpisy.
O stížnosti, na toto rozhodnutí podané, uvažoval nss takto:
Podnět k úřednímu rozhodování dalo podání tirmy H. a K. z 23. srpna 1932, řízené na okr. úřad v Lučenci. V něm oznámila firma, odvolávajíc se na ustanovení 1. odst. § 47 živn. zák., že rozšíří dosavadní rafinerii lihu v L. o zařízení dehydrační (k odvodnění lihu) a že pro ukládání dehydrovaného lihu rozšíří dosavadní skladiště lihu přístavbou. Na základě tohoto oznámení nařídil okr. úřad komisionelní jednání. Při něm podali st-lé písemné námitky, v nichž mimo jiné tvrdili, že etylalkohol je právě tak snadno těkavá a zápalná látka jako benzin, že je v tomto případě určen ke smíšení s benzinem, a že pro uskladnění tohoto alkoholu má platiti ustanovení § 18 vl. nař. z 26. května 1925 č. 115 Sb. o obchodě minerálními oleji, podle něhož víc než 1000 kg minerálních olejů prvé třídy smí býti uloženo v nádržích bez jakéhokoli zajištění jen v osamocených skladištích, vzdálených od obytných domů nejméně 100 m, a podle § 19 při používáni soustavy s ochranným plynem, resp. § 20 při používání soustav nasysovacích v osamocených skladištích, vzdálených od obytných budov nejméně 50 m.
Okr. úřad zamítl tuto námitku a vyslovil, že podle § 31 cit. vl. nař. č. 115/1925 Sb. nevztahují se ustanovení §§ 18 až 29 na provozovnu, o niž jde, »ježto líh v rafinerii se zpracuje cestou dehydrace, následkem čeho jsou v daném případě splněny podmínky, uvedené v cit. paragrafu. Zároveň prohlásil okr. úřad, že námitka st-lů je mimo to nemístná, neboť absolutní alkohol nemůže býti zařazen do prvé třídy minerálních olejů, nýbrž jen do druhé třídy. Z toho pak, že ke zpracování určené množství lihu nebude větší než dosavadní kontingent, že toto množství se rozdělí na nádrže dosavadní rafinerie a na projektované nádrže, dospěl okr. úřad k závěru, že zamýšleným rozšířením závodu se nebezpečí nezvětší, nýbrž ještě zmenší, ježto dosavadní množství lihu nebude uskladněno na jednom místě.
V odvolání tvrdil st-l, že 96% etylalkohol patří do první třídy minerálních olejů, a brojil proti stanovisku okr. úřadu, že na provozovnu se nevztahují ustanovení §§ 18—29 nař. č. 115/1925 Sb. Než žal. úřad zamítl odvolání st-lů a potvrdil v odpor vzatý výměr z důvodů v něm uvedených, avšak připojil mimo to své vlastní odůvodnění. Z toho je patrno, že předmětem jednání a rozhodování živn. úřadů byly projektované změny v zařízení a způsobu výroby v rafinerii firmy H. a K.
Podle § 47 živn. zákona dlužno změny způsobu zařízení živn. provozovny nebo výroby neb značné rozšíření výroby, nastane-li tím ně- jaká okolnost v § 40 uvedená, oznámiti živn. úřadu před jejich provedením. Úřad ten může od provedení komisionelního jednání upustiti, nabude-li přesvědčení, že zamýšlená změna neb rozšíření pro sousedy nebo pro obec vůbec nebude míti v zápětí nové nebo větší škody, nebezpečenství nebo obtěžování nežli jsou spojena s nynější provozovnou.
Z ustanovení toho v souvislosti s předcházejícími předpisy 111. hlavy živn. zák. vyplývá, že živn. úřad, rozhoduje-li o schválení změn zamýšlených v provozovně konsentované, jest oprávněn toliko zkoumati, zdali a pokud tyto změny jsou způsobilé přivoditi nové nebo větší závady v § 40 vyznačené, než jaké byly spojeny s provozováním závodu při dosavadním způsobu a rozsahu výroby. Může tedy schválení odepříti jen tenkráte, zjistí-li, že právě tyto závady, které teprve provedením změn nastanou, jsou toho způsobu a takové intensity, že přesahují míru, kterou s hlediska policie živn. jest pokládati za přípustnou (§ 45 odst. 2). Při tom jest nerozhodno, zdali závady, jichž jest se od zamýšlených změn obávati, jsou závady nové, t. j. jiné povahy než závady dosavadní, nebo jsou-lii povahy sice stejné, ale dosavadní obtěžování neb ohrožování okolí zvyšuji nad míru přípustnou. Živn. úřadům přísluší, aby hodnotily výsledky provedeného šetření a rozhodly o přípustností projektovaných změn v zařízení a způsobu výroby.
Pro schválení rafinerií, skladišť lihu a dehydračních zařízení lihu není zvláštních závazných norem. Namítá-li stížnost, že ustanovení §§ 18 až 29 vl. nař. z 26. května 1925 č. 115 Sb. o obchodě minerálními oleji vztahují se na projektované skladiště lihu, nemá pravdu.
Paragraf 1 tohoto nař. praví, že za minerální oleje ve smyslu tohoto nařízení pokládají se: surový petrolej a jeho destilační produkty, jakož i oleje dobyté suchou destilací z ozokeritu (zemského vosku), báňského dehtu, živičné břidlice, hnědého uhlí aneb kamenného uhlí. Pod žádný z těchto druhů minerálních olejů líh zařaditi nelze a je všeobecně známo, že líh není olejem, tím méně pak minerálním olejem. Pak ovšem toto vl. nař. na konkrétní skutkovou podstatu nedopadá a jsou námitky stížnosti, opírající se o tuto normu, bezdůvodné.
St-lé namítají dále, že je jako sousedy, bydlící v bezprostřední blízkosti skladiště, nemůže uspokojiti ničím neodůvodněné tvrzení žal. úřadu, že nebezpečí pro okolí je zmenšeno na minimum. Než nař. rozhodnutí neomezuje se na projev tohoto závěru, nýbrž závěr ten odůvodňuje. V důvodech se konstatuje, že podle znaleckého posudku je v rafineriích lihu nebezpečí požáru velmi nepatrné, ježto líih je uzavřen buďto v nádrži nebo v destilačním přístroji. Lihové nádrže tvoří vždy uzavřený celek. Než i když se líh neopatrností personálu v nádrži zapálí, shoří bez explose a požárem nemusí býti ohroženy objekty v nejbližším okolí ležící. Lihové nádrže jsou stavěny tak, že dno a postranní stěny jsou z masivního plechu a horní dno ze slabšího plechu, takže není pravděpodobno, že by při event. požáru lihová nádrž se roztrhla v postranních stěnách a že by se následkem toho líh rozlil po okolí. Nebezpečí pro okolí je zmenšeno na nejmenší míru tím, že lihové nádrže jsou umí- stěny v uzavřené budově z cihel. Z toho dospěl žal. úřad k závěru, že nelze míti za to, že by rozšířením provozu dosavadního podniku se podstatně zvýšilo nebezpečí pro okolí, zejména budou-li dodrženy veškeré předepsané podmínky. Jest tedy bezdůvodná výtka, že nař. rozhodnutí není odůvodněno.
Stížnost konečně poukazuje k tomu, že okr. úřad a v pořadí instančním také žal. úřad svého času odepřel z důvodů policie požární uděliti povolení pro stavbu obytných domů na místě, kde se má zříditi projektované skladiště lihu, a vytýká, že žal. úřad k příslušnému svému rozhodnutí nepřihlédl. Také tato námitka je bezdůvodná, poněvadž pro posouzení zákonitosti nař. rozhodnutí je bez právního významu, jak úřad v jiných případech rozhodl, a není proto vadou řízení, že žal. úřad, rozhoduje o odvolání st-lů, k zmíněným rozhodnutím nepřihlédl.

Citace:

č. 11427. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 206-209.