Čís. 11324.
Advokátní tarif.
Přirážku za společenství lze počítati i v nesporném řízení, ale jen z položek, jež jsou uvedeny v prvém oddílu (A) advokátní sazby. Výrazem »v nesporném vůbec« míní se v § 7 (2) adv. tarifu jen nesporné řízení soudní, nikoliv výkony mimo soudní řízení.
Není závady, by na výkony mimo soudní řízení nebylo použito podle dohody stran advokátního tarifu; nepřísluší však přirážka podle § 7 (1) adv. tarifu z položky účtované za sepsání trhové smlouvy.
(Rozh. ze dne 8. ledna 1932, Rv I 1986/30.)
Žalobkyně prodala žalovaným Hugonu F-ovi a Kláře Sch-ové dům. Žalovaní se zavázali, že zaplatí rukou společnou a nedílnou mimo jiné i útraty a výlohy spojené se sepsáním, vyhotovením trhové smlouvy, zejména i palmami účet advokáta Dr. P-a výhradně ze svého, pokud se týče, že platy ty nahradí straně prodávající, Dr. P. započítal v palmárním účtu též 10% přirážku za druhého společníka. Ježto se žalovaní zdráhali palmární účet zaplatiti, domáhala se žalobkyně na nich zaplacení žalobou, o niž tu jde. Žalovaní vznesli proti žalobě řadu námitek, z nichž přichází v úvahu jen ta, že Dr. P. nebyl oprávněn účtovati 10% přirážku za druhého společníka. Procesní soud prvé stolice nepřisoudil žalobkyni účtovanou 10% přirážku za druhého společníka. Odvolací soud v tomto směru napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Odvolacímu soudu jest řešití právní otázku, zda Dr. P. v palmárním účtu za práce konané straně žalující účtoval právem 10% přirážku za společenství a za převzetí vkladní knížky. Účet palmární týkal se zastupování nynější žalobkyně při prodeji domu nynějším žalovaným jako společným kupitelům domu, šlo tedy o věc nespornou. Podle § 7 vládního nařízení ze dne 3. května 1923, čís. 95 sb. z, a n. náleží advokátovi, jsou-li na té neb oné straně společníci v rozepři, za každého společníka, prvého nepočítajíc, další odměna ve výši 10% použitých položek prvého oddílu (A) sazby, nejvýše však 100% a jest tohoto ustanovení použíti obdobně i v řízení nesporném. Z ustanovení toho vyplývá, že tuto přirážku ze společenství lze počítati jen z položek prvého oddílu (A) advokátní sazby. Soud prvé stolice právem proto zaujai právní názor, že žalobkyni nepřísluší nárok na přirážku za společenství z položek účtu Dr. P., které účtovány byly vyšší částkou než stanoví oddíl A advokátního tarifu, k čemuž jest dodati, že přirážka ta nepřísluší ani z odměny za úkony, které v oddílu tarifu A vůbec nejsou uvedeny. Ovšem při takových výkonech, které v oddílu A tarifu jsou uvedeny a účtovány byly částkami v tarifu uvedenými, přirážka za společenství advokátu přísluší i v řízení nesporném. Podotknouti třeba, že advokátní tarif platí vůbec jen pro výkony v řízení soudním a rozhodčím (§ 2 zákona ze dne 18. února 1921, čís. 78 sb. z. a n. a § 1 shora cit. vlád. nař.). Výkony při smlouvě trhové nejsou výkony v řízení soudním ani rozhodčím, avšak není pochyby, že advokátního tarifu i mimo řízení soudní jest obdobně použíti na výkony, za něž odměna v tarifu jest stanovena, zvláště an soud zjistil, že se strany shodly, že Dr. P. bude účtovati 1 % z trhové ceny za sepsání smlouvy a odměnu tarifální za úkony ostatní ke kupu se vztahující. Podle těchto hledisek jest posouditi položku 10% přirážky, účtovanou v palmárním účtu a soudem prvým nepřisouzenou. Tu jest v prvé řadě patrno, že nepřísluší přirážka ta z položky 11000 Kč účtované za sepsání smlouvy trhové, poněvadž odměna za tento výkon v tarifu vůbec nepřichází; mínění odvolatelky, že přirážka za společenství náleží advokátóvi vůbec za výkony, které nespadají ani do oddílu B a C sazby advokátního tarifu, jest v rozporu s výslovným ustanovením § 7 cit. vlád. nař.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalobkyně.
Důvody:
Odvolací soud vyložil ustanovení § 7 odst. 2 advokátního tar. tak, že lze přirážku za společenství počítati i v řízení nesporném, avšak jen z položek, které jsou uvedeny v prvém oddílu (A) advokátní sazby, a že proto nepřísluší nárok na tuto přirážku z položek uvedených v účtu Dra P-a, které byly účtovány vyšší částkou, než stanoví oddít A advokátního tarifu, jakož i že nepřísluší ani ž odměny za úkony, které v oddílu tarifu A nejsou vůbec uvedeny. Názor ten odpovídá doslovu a duchu onoho ustanovení, v němž poukazují zejména slova »totéž platí obdobně«, jimiž začíná druhý odstavec § 7, na to, že i v řízení nesporném platí, co jest vysloveno v prvním odstavci tohoto ustanovení, totiž že náleží advokátu za každého společníka, prvého nepočítajíc, další odměna ve výši 10% použitých položek prvého oddílu A sazby. Mylný jest proto názor dovolatelky, že slovo obdobně, uvedené v onom ustanovení, značí, že v nesporném řízení platí 10%ní přirážka za každého dalšího společníka vůbec, tudíž i v nesporném řízení mimosoudním. Výrazem »v nesporném vůbec«, jímž se končí doslov onoho ustanovení, mínil zákonodárce jen činnost soudu, spadající do oboru nesporného řízení, a proto nesporným řízením podle tohoto ustanovení míní se jen nesporné řízení soudní, jak tomu nasvědčuje i doslov § 1 zákona ze dne 18. února 1920, čís. 78 sb. z. a n. V souzeném případě nešlo o výkony v řízení soudním, nýbrž šlo jen o výkony při smlouvě trhové, tedy o výkony mimo soudní řízení. Leč přes to nebylo závady, by se nepoužilo na výkony ty advokátního tarifu, any se strany, jak zjistily nížší soudy, dohodly, že bude Dr. P. účtovati za ostatní úkony, kupu se týkající, mimo sepsání smlouvy tarifální odměnu. Přihlíží-li se k zásadám uvedeným shora o tom, kdy lze použiti ustanovení § 7 odst. 2 advokátního tarifu, nepřísluší žalobkyni přirážka 10% z položky 11000 Kč, účtované za sepsání trhové smlouvy, ani z toho důvodu, že odměna za tento výkon v tarifu vůbec nepřichází. Za tohoto stavu věci nebylo se odvolacímu soudu třeba zabývali řešením otázky, co bylo umluveno mezi stranami ohledně útrat smlouvy, čímž pozbývá význam i výtka dovoláním v tom směru uplatňovaná.