—
Není-li vykonatelná knihovní položka, na jejíž místo náhradní nárok dle §. 222. ex. ř. byt i pro pohledávku vykonatelnou nastupuje, není ani nárok tento vykonatelným.
Rozvrhové usnesení, jakož i usnesení ohledně náhradního nároku věřitele H. ve smyslu §. 222. odst. 4. ex. ř. nabyla moci právní. Pohledávka věřitele tohoto byla vykonatelná, pohledávka záložny ve V., na jejíž místo věřitel H. na simultánně zavázané hypoťhece nastoupil, nikoli.
H. navrhnul nucenou dražbu této simultánní hypothéky.
I. soudce návrh zamítnul, stolice rekursní jemu vyhověla.
Důvody:
Rozvrhové a náhradní usnesení soudu exekučního tvoří pro ti. exekuční titul ve smyslu '§. 1. č. 1. s poukazem na § 88. posl. odst. ex. ř.
Zamítací důvody I. soudce nejsou správnými. Neboť v případu dražby usedlosti stanou se váznoucí na ní pohledávky vykonatelnými prohlášením věřitele, že žádá hotové zaplacení (§ 171. odst. 2. ex. ř.). To záložna ve V. učinila sice teprve při roku rozvrhovacím, avšak ve srozumění s vydražitelem, an týž do rozvrhovacího usnesení, pohledávku záložny přikazujícího z útržku, pokud na ni zbyl, si nestěžoval.
Nemohlať pak vykonatelná pohledávka H., na vydražené usedlosti váznuvší, přenesením na usedlost simultánně zavázanou ve smyslu §. 222. odst. 4. ex. ř. státi se nevykonatelnou, neboť zaujala toliko pořadí, nikoliv povahu pohledávky záložny, i kdyby tato přes ono poukázání k hotovému zaplacení považována byla za nevykonatelnou. Jest to důsledkem tohoto § a instituce simultánních hypoték, kteráž ukládá vlastníku vložky simultánně zavazené, aby se o osud vložky druhé interesoval a přijde-li tato do dražby, buď o — 288 —
ponechání dluhu věřitelem a v případě odepření o hotové zaplacení včas se postaral.
Nebylo by ale ani na prospěch hypotekárního dlužníka, kdyby věřitel ve smyslu §. 222. odst. 4. ex. ř. v pořadí nevykonatelné pohledávky nastupující, měl teprve sporem na útraty dlužníka vedeným pohledávku svou učiniti vymahatelnou.
Poněvadž zaplacený věřitel (záložna) vůbec žalovati nemůže, aby svou pohledávku učinila vykonatelnou, věřitel H. však svou pohledávku právoplatným rozsudkem dávno již vykonatelnou učinil, tudíž rovněž znova žalovati nemůže, nemohl by vůbec vykonatelnosti docíliti, i bylo by krutým a zároveň neodůvodněným, odkazovati jej, jak to I. soudce činí, na exekuci věřitelem jiným, aby zaplacení mohl dojiti.
Dovolací stížnosti dlužníka nejv. soud vyhověl a usnesení stolice I. v celém rozsahu obnovil.
Odůvodnění:
Dle § 138. ř. ex. může vnucené řízení dražební býti zavedeno, je-li vydobývaná pohledávka vykonatelná. V daném případě není vykonatelnost ani knihovně poznamenána, není tu ani titulu exekučního dle §. 1. ř. ex.
Jde o nárok náhradní dle §. 222. ř. ex., tedy o náhradu za to, že vymáhající věřitel při dřívější exekuci na nemovitosti vyšel na prázdno proto, že předcházející knihovní věřitelka záložna přihlásila svou celou váznoucí knihovní pohledávku k zapravení z vydražené hypotéky simultánní a uspokojena byla nepoměrně na újmu nynějšího vymáhajícího věřitele.
Proto, že pohledávka na prázdno vyšlá byla vykonatelná, nestal se tento nárok náhradní vykonatelným, neníf s ní totožný, je naopak toliko náhradou za schodek, která se realisuje tím, že tento nárok nastupuje na místo zapravené knihovní položky simultánně váznoucí a se vtěluje v jejím pořadí.
Je to druh přikázání nebo vnuceného postupu, z čehož plyne, že není-li tato knihovní položka vykonatelná, ani nárok nemůže býti vykonatelný.
Rozvrhové usnesení není titulem pro vykonatelnost; na jeho základě byl by mohl nárok náhradní v daném případě vůbec jen býti vtělen jakožto vykonatelný, kdyby z knihy pozemkové vysvítalo, že pohledávka záložny je vykonatelná, nebo kdyby ohledně ní tu byl titul exekuční.
Byl tedy návrh na zavedení vnuceného řízení dražebního pro nedostávající se důkaz vykonatelnosti nároku náhradního soudcem —
prvým právem zamítnut, pročež bylo stížnosti dovolací vyhověti a obnoviti zamítající usnesení soudce prvého.
(Rozh. z 5. března 1912, R III 89/12.)1) J. B.

1. Rozhodnutí toto, jehož právní názor sdílí Neumann ve svém komentáři, jest v přímém odporu se zodpověděním otázek téhož nejvyššího soudu k § 222. ex. ř.*