NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 1

Čís. 2231.

Neuvědomení o době hlavního přelíčení může býti neodvratnou překážkou ve smyslu §u 427 tr. ř., není-li obžalovaným zaviněno. Ví-li, že jest proti němu obžaloba pro zločin, jest na něm, by se postaral o to, by mu obsílka mohla býti doručena, odchází-li na (obchodní) cestu.
Zmatek čís. 3 §u 281 tr. ř., nebyla-li obsílka k hlavnímu přelíčení doručena do vlastních rukou obžalovaného.
(Rozh. ze dne 5. ledna 1926, Zm II 596/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání odpor obžalovaného proti rozsudku zemského trestního jakožto nalézacího soudu v Brně ze dne 19. října 1925, jímž byl uznán vinným zločinem zpronevěry podle §§ů 183 a 184 tr. zák. Naproti tomu vyhověl jeho zmateční stížnosti, zrušil napadený rozsudek a věc vrátil nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Odpor proti rozsudku vynesenému v jeho nepřítomnosti odůvodňuje obžalovaný tím, že v projednávaném případě nebylo zákonných předpokladů §u 427 tr. ř. k tomu, by mohl rozsudek býti vynesen v jeho nepřítomnosti, jelikož mu nebylo osobně doručeno předvolání ku hlavnímu přelíčení; došloť prý do jeho bytu asi 2 dny po tom, co odejel za obchodní cestou na Slovensko, odkud se vrátil asi tři dny po hlavním přelíčení. Obeslání přijala prý jeho manželka, jež prý ho o hlavním přelíčení uvědomiti nemohla, poněvadž nevěděla o jeho dočasném pobytu, neboť se nezdržoval na jednom místě, cestuje od místa k místu. V nedoručení obsílky ku hlavnímu přelíčeni spatřuje nepřekonatelnou překážku, kteráž mu bránila v dostavení se k hlavnímu přelíčení. Neuvědomení o dni hlavního přelíčení může býti sice podkladem odporu jako neodvratná překážka, dostaviti se k hlavnímu přelíčení, bylo-li obžalovaným nezaviněno. V souzeném případě však, kde obžalovaný věděl, že proti němu jest obžaloba pro zločin, bylo na něm, by, i když nastoupil obchodní cestu, postaral se o to, by mu případné obeslání k hlavnímu přelíčení mohlo býti včas dodáno, nebo, by jinak byl o líčení uvědomen. Neučinil-li tak, nebyla překážka neodvratnou, protože jí mohl snadno předejíti, a proto bylo nutno odpor jako bezdůvodný zamítnouti.
Naproti tomu právem vytýká obžalovaný nedostatek ten jako zmateční důvod podle čís. 3 §u 281 tr. ř., neboť osobní obeslání obžalovaného ku hlavnímu přelíčení uvádí § 427 tr. ř. mezi předpisy, jichž šetřiti káže zákon výslovně pod následky zmatečnosti a § 281 čís. 3 tr. ř. uvádí v tom směru nešetření předpisu §u 427 tr. ř. jako formelní důvod zmatečnosti, раk-li vada ta mohla míti nepříznivý pro obžalovaného vliv na soudní rozhodnutí. Obsílkou ku hlavnímu přelíčení je prokázáno, že ji nepodepsal obžalovaný, nýbrž jeho manželka a nelze tedy mluviti o jeho osobním předvolání. Že pak neobeslání obžalovaného ku hlavnímu přelíčení a spojená s tím pro něho nemožnost hájiti se proti obžalobě, mohla míti proň nepříznivý vliv na rozsudek, o tom nebude vzhledem k ustanovení §u 221 tr. ř. sporu. Tím jest prokázán zmatek podle §u 281 čís. 3 tr. ř. a bylo proto podle §u 288 odstavec druhý čís. 1 tr. ř. a podle §u 5 zák. ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. z roku 1878 za souhlasu generálního prokuratora již v zasedání neveřejném zrušili rozsudek nalézacího soudu jako zmatečný, a poněvadž nelze věc ještě rozhodnouti a opakování hlavního přelíčení se vyhnouti, bylo věc vrátiti prvnímu soudu, by ji znova projednal a rozhodl, aniž bylo zapotřebí, by se soud obíral ostatními ve zmateční stížnosti uplatňovanými zmatky.

Citace:

č. 2231. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 24-25.