Č. 878.

Odborné školy: * Ode dne účinnosti zákona z 9. dubna 1920 č. 280 sb. z. a n. může se vláda usnášeti o zařízení středních škol hospodářských i bez návrhu zemského výboru.
(Nález ze dne 9. června 1921 č. 7030.)
Věc: Moravský zemský výbor v Brně (zast. přísedícím Drem. Jar. Budínským) proti ministerské radě a ministerstvu zemědělství v Praze (zast. min. radou Drem. Ant. Kopečným) stran přeměny tříletého studia na středních hospodářských školách na čtyřleté.
Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.
Důvody: Ministerská rada schválila dne — návrh ministerstva zemědělství, aby organisační statut středních hospodářských škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku změněn byl 1. v tom směru, že dosavadní tříleté studium přeměňuje se počátkem školního roku 1920/21 na studium čtyřleté, 2. v tom směru, že pro všechny střední zemědělské školy v československé republice platiti mají po návrhu ministerstva zemědělství stanovené termíny prázdninové, a zmocnila ministerstvo zemědělství, aby provedlo v učebné osnově změny související s touto reorganisací. V důsledku tohoto usnesení vydalo ministerstvo zemědělství dne — učebný plán pro čtyřleté střední školy hospodářské, platný jednotně pro všechny střední hospodářské školy československé republiky školním rokem 1920/21. Moravský zemský výbor podal jak proti usnesení ministerské rady, tak i proti výnosu ministerstva zemědělství stížnosti v podstatě stejného znění, v nichž vytýká, že tímto vládním opatřením bylo právo zemského výboru na správu zemědělského školství porušeno a že řízení jest vadné, poněvadž opatření ta stala se bez návrhu zemského výboru.
Nejvyšší správní soud opřel rozhodnutí o těchto stížnostech o následující úvahy:
Dle zemského zřízení moravského ze dne 26. února 1861 č. 20 ř. z. a 27. února 1905 č. 1 z. z. z r. 1906 pokládají se za zemskou záležitost všeliká nařízení týkající se země vzdělání (§ 18-I — 1) a zevrubnější nařízení v mezích zákonů obecných v záležitostech církevních a školních (§ 18-II — 2). Sněmu zemskému přísluší dle § 20 míti péči o zachování fondů a ústavů zřízených nebo vydržovaných z prostředků stavovských neb zemských, dle § 33 má sněm zemský o věcech k jeho působnosti náležitých v sezeních rokovati a je vyřizovati, a to dle § 35 na základě návrhů, podaných buď od vlády neb od výboru zemského neb od výboru zvláštního neb od toho kterého sněmovníka: zejména dány jsou zvláštní předpisy v § 38 lit. d) stran usnesení, kterými se mají zrušiti neb obmeziti existující zemské vyučovací ústavy, anebo kterými se má změniti vyučovací jazyk.
Zemský výbor jest dle § 11 z. zř. spravující a výkonný orgán zastupitelstva zemského a přísluší mu dle § 26 míti péči o práce obyčejné, vztahující se ke správě majetnosti zemské a fondů i ústavů zemských; náleží mu též bráti napřed v poradu návrhy k věcem zemským se vztahující k potřebě sněmu zemského, buď z uložení sněmu neb samochtě. Pokud jde o střední školy hospodářské na Moravě, usnesl se zemský výbor moravský r. 1874, 1. aby rolnická škola v Novém Jičíně s německým jazykem vyučovacím do konce školního roku 1873/74 jako spolková škola za podpory státu a země udržovaná počátkem školního roku 1874/75 byla přeměněna na střední hospodářskou školu, 2. aby zřízena byla v Přerově střední hospodářská škola s českým jazykem vyučovacím (viz »Der land- und forstwirtschaftliche Unterricht in den im Reichsrate vertr. Königr. und Ländern, Hohenbruck-Zimmerauer Wien 1890 str. 79—83).
Podobně stalo se stran třetí hospodářské školy v Klášterním Hradištku r. 1908, jak bylo uvedeno při veřejném ústním líčení.
Dle § 25 organického statutu zemských hospodářských škol středních na Moravě, usneseného zemským sněmem, jest nejvyšším úřadem dozorčím výbor zemský. Změny v organisaci smějí však prováděny býti jen v souhlasu ministerstva orby. Dle vyhlášky moravského zemského výboru ze dne 5. června 1897 č. 47 z. z., týkající se nového organisačního statutu dvouletých rolnických škol, schválil moravský sněm usnesením ze dne 27. února 1897 za souhlasu ministerstva orby tento zemským výborem předložený statut.
Z těchto zákonných ustanovení a z uvedených skutečností jde, že střední hospodářské školy na Moravě byly zřizovány usnesením zemského sněmu jako ústavy zemské, že sněm zemský usnášel se též o jejich organisaci a že též změny v organisaci mohly se státi pouze usnesením sněmu moravského, který dle zvláštní úmluvy vázán byl na souhlas ministerstva orby.
Z § 25 org. statutu nelze dovoditi, ani že zemskému výboru moravskému příslušela změna organisačního statutu, ani že změna ta nemohla se státi bez návrhu zemského výboru, neboť organisační statut jest pouze úpravou vnitřního zařízení škol, nesmí odporovati zákonům shora uvedeným a také jim neodporuje, poněvadž stanoví-li, že výbor zemský jest nejvyšším úřadem dozorčím, nepřenáší tím na tento úřad právo, aby na zařízení ústavu něco měnil, nýbrž pouze povinnost, aby ústav udržoval ve stavu, v jakém podle usnesení sněmu a zevrubných nařízení sněmem daných udržen býti má.
Tento právní stav doznal změny §em 7 ústavní listiny ze dne 29. února 1920 č. 121 sb. z. a n., dle níž zákonodárná a správní činnost zemských sněmů zanikla, a zákonem ze dne 9. dubna 1920 č. 280 sb. z. a n., dle kterého vládě přísluší činiti veškerá opatření správní, jež podle dosud platných zákonů vyhrazena byla působnosti zemských sněmů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kterýžto zákon začal působiti dnem vyhlášení, t. j. 3. květnem 1920, dále §em 1. zákona ze dne 9. dubna 1920 č. 281 sb. z. a n., nabyvším účinnosti dnem vyhlášení 5. května 1920, dle něhož nejvyšší správa veškerého zemědělského školství, zejména i středních škol hospodářských a dozor na ně přísluší výhradně státu, jenž vykonává tuto správu i řečený dozor ministerstvem zemědělství. Zákonem tím v § 3 nařízený přechod veškeré dosavadní působnosti zemských výborů resp. správních komisí ve věcech zemědělského školství a vyučování na ministerstvo zemědělství sice dosud nenastal, přes to však lze zemským výborem působnost ve věcech těch vykonávati jen potud, pokud nezasahují do oboru v § 1 na ministerstvo zemědělství přeneseného. Jak již shora provedeno, náležela organisace středních škol hospodářských k působnosti sněmu moravského, nikoliv k působnosti zemského výboru moravského; když změnou zákonů právě uvedenou působnost sněmů zemských přenesena byla na vládu, může tedy vláda v oboru této působnosti činiti opatření samostatně, nejsouc vázána na návrh zemského výboru; vláda může sice návrh zemského výboru si vyžádati neb návrh zemským výborem podaný vzíti za základ svého opatření, nejedná však proti zákonu, když se usnese bez návrhu zemského výboru neb proti němu.
Z úvah těchto jde: 1. že výbor zemský v těchto věcech jeví se nyní orgánem vlády a jest jí podřízen — pročež není oprávněn ke stížnosti na usnesení vlády v udaném oboru učiněná, 2. že naříkaná usnesení vládní nejsou v odporu se zákonem.
Stížnosti jsou proto neodůvodněné.

Citace:

č. 1504. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 32-34.