NPD documents search: Váž. civ., 7 (1925), sv. 1

Č. 9050.

Samospráva obecní. — Stavební právo: * »Plochou k parcelaci určenou«, která ve smyslu § 5 vzorných pravidel o stavebních poplatcích (dodatek 1. vl. nař. č. 143/22) je základem pro vyměření parcelačního poplatku, rozuměti jest v případech přeměny parcely pozemkové v parcelu stavební po rozumu § 6 stav. ř. pro Čechy — venkov onu polohu, o které se povolením stavebního úřadu podle cit. § 6 stav. ř. stavebně-právně disponuje.
(Nález ze dne 9. února 1931 č. 24032/28).
Věc: Městská obec J. proti vládnímu komisaři pro zastupitelský okres j-ský v J. o parcelační poplatek.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Výměrem z 27. října 1927 předepsala správní komise města J. Edvardu T. tamtéž na základě § 5 svých schválených pravidel o vybírání obecních poplatků stavebních za pravoplatné povolení k přeměně dosud nezastavěného pozemku na staveniště stavební poplatek z celé výměry pozemku, měřícího 1169 m2, po 12 h za 1 m2, tedy úhrnným obnosem Kč 140,28.
V odvolání z výměru toho podaném namítal stavebník, že uvedenou pozemkovou parcelu nezastavěl celou, nýbrž přeměnil na staveniště jen její nepatrnou část, takže měl parcelační poplatek býti předepsán jen ze zastavěné plochy 75 m2, po případě po připočtení předzahrádky a dvora, měřících 125 m2, celkem tedy z plochy 200 m2. Byv o obsahu svého odvolání dne 2. ledna 1928 u obecního úřadu vyslechnut, udal ještě, že k nějakému rozdělení parcely nedošlo, že však se pozemku, pokud není zastavěn a neslouží za dvůr, užívá jako půdy zemědělské.
Nař. rozhodnutím vyhověl žal. úřad odvolání a zrušil napadený výměr z těchto důvodů: »Podle pravidel o vybírání stavebních poplatků jest město J. oprávněno vybírati při přeměně pozemků dosud nezastavěných na staveniště vedle komisionelního poplatku poplatek zvláštní, který z každého m2 plochy určené za staveniště, jde-li o plochy, jež mají býti zastavěny budovami souvislými, činí 60 h, a jde-li o plochy, jež mají býti zastavěny budovami nesouvislými, 12 h. V daném případe přeměnil stavebník část pozemku, jemu náležejícího, na staveniště, kdežto zbývající část pozemku toho zůstala nezastavěna, resp. nebyla dosud stavebníkem určena za staveniště. Smyslu vybíracích pravidel, jež výslovně stanoví, že se poplatek ten vybírá za každý m2 plochy určené za staveniště, jakož i povaze tohoto poplatku odpovídá, že poplatek stanovený za přeměnu pozemku dosud nezastavěného na staveniště má býti vybírán jen v oné výši, jež se podává z výměry, v níž tato přeměna byla provedena. Poněvadž však správní komise města J. předepsala poplatek z celého pozemku, tedy také z oné části, jež nebyla zastavěna, resp. jež nebyla určena za staveniště, bylo odvolání vyhověti a předpis poplatku, pokud se vztahuje také na nezastavěnou, resp. k zastavění neurčenou část pozemku toho, jako nepřípustný zrušiti.«
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Podle § 5 dávk. pravidel vybírá se poplatek, o jaký tu jde, za pravoplatné povolení k rozdělení pozemků na místa stavební (parcelace ve smyslu řádu stav.), nebo k přeměně pozemků dosud nezastavěných na staveniště. V prvním případě mají pravidla — jak sama uvádějí — na mysli rozdělení pozemků na místa stavební, jak o tom jedná § 10 stav. řádu pro Čechy venkov. Mluví-li v dalším ustanovení o povolení k přeměně pozemků dosud nezastavěných na staveniště, chtějí tím zřejmě postihnouti všechny ony eventuality, kde i mimo případ parcelace nastává přeměna parcely pozemkové v parcelu stavební povolením stav. úřadu po rozumu § 6 stav. řádu.
Jako základ pro vyměření poplatku uvádějí pravidla »plochu určenou k parcelaci«. Doslova vzato postihuje se tím pouze první případ poplatku, t. j. poplatek za povolení parcelace v technickém smyslu § 10 stav. řádu. Poněvadž však pravidla zřejmě chtějí tu stanoviti základ pro poplatek v obou výše uvedených případech, dlužno zkoumati, co jest podle intence pravidel základem pro vyměření poplatku tam, kde mimo případ parcelace uděluje se povolení k přeměně parcely pozemkové na parcelu stavební. »Plocha k parcelaci určená« jest při parcelaci ona plocha, o níž se parcelačním povolením stavebně-právně disponuje. Je tedy na snadě závěr, že také v případě přeměny parcely pozemkové na parcelu stavební ve smyslu § 6 stav. řádu je podle úmyslu pravidel základem pro vyměření poplatku ona plocha, ohledně níž povolení stav. úřadu dle § 6 stav. řádu činí stavebně-právní disposici. Na obsahu tohoto aktu stavebního úřadu bude záležeti, je-li to celá až dosud jednotná parcela pozemková, či pouze některá a která její část. Když se takto zjistí ona plocha, která je základem pro vyměření poplatků, bude rozhodnouti otázku sazby poplatkové podle toho, zda podle dalšího předpisu pravidel ona plocha právě zmíněná zastavuje se staveními souvislými čili nic.
Z nař. rozhodnutí není jasně patrno, ani z jakého právního názoru, ani z jakého skutkového základu žal. úřad vycházel. Nař. rozhodnutí praví sice, že poplatek má býti vybírán jen v oné výši, jež se podává z výměry, v níž provedena přeměna pozemku dosud nezastavěného na staveniště, což by nasvědčovalo správnému výkladu pravidel dávkových. Ježto však před tím mluví o tom, že stavebník přeměnil část pozemku na staveniště, kdežto zbývající část zůstala nezastavěna, resp. nebyla dosud stavebníkem určena za staveniště, není jasno, shledává-li rozhodný moment pro stanovení základu poplatkového skutečně v obsahu aktu stav. úřadu, kterým se přeměna povoluje, a nikoli snad spíše v disposici stavebníka samého, která se jeví konec konců v tom, do jaké míry svou pozemkovou parcelu skutečně zastavuje. Tato nejasnost je zvyšována tím, že nař. rozhodnutí nedovolává se vůbec žádného určitého aktu stav. úřadu, takže není patrno, i když snad mělo na mysli povolení stav. úřadu k přeměně pozemkové parcely nebo její části na staveniště, z jakého skutkového zjištění v tom směru vycházelo, což padá na váhu tím více, že obec ve stížnosti tvrdí, že byla přeměněna na parcelu sta- vební celá parcela. Tato nejasnost brání nss-u přezkoumati nař. rozhodnutí co do jeho zákonnosti, pročež bylo je zrušiti podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 9050. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 376-378.