Čís. 6092.

Poměr zločinu podle § 99 tr. zák. k přestupku urážky podle § 1 zákona o ochraně cti.
U vyhrůžky zlým nakládáním rozlišuje skutkovou podstatu těchto trestných činů po stránce subjektivní zlý úmysl pachatelův (u zločinu podle § 99 tr. zák. úmysl uvésti ohroženého ve strach a nepokoj, u přestupku urážky podle § 1 zákona o ochraně cti úmysl projeviti ohroženému nevážnost).
(Rozh. ze dne 4. ledna 1938, Zm II 546/37.)
Srov. rozh.: č. 102, 474, 4201 Sb. n. s., č. 147, 148 Sb. min. spr. Obžalovaný se dožadoval na faráři N. 5 Kč; farář, poněvadž mu obžalovaný nedlouho předtím v hostinci hanebně vynadal, mu neodpověděl a vyzval svoji hospodyni, aby s obžalovaným jednala. Když hospodyně obžalovaného odmítla, přistoupil obžalovaný k faráři a mávaje nad hlavou zdviženou holí, vyhrůžně se na něho rozkřikl; »Běž nebo ti třísknu!« Farář, znaje obžalovaného jako nebezpečného násilníka, poslal kolem jdoucího chodce pro četníka. Když to obžalovaný slyšel, opustil faru stále šermuje holí a křiče: »No, však my se ještě sejdeme!« Nalézací soud uznal obžalovaného vinným zločinem veřejného násilí nebezpečným vyhrožováním podle § 99 tr. zák. Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl zmateční stížnosti obžalovaného, napadený rozsudek zrušil jako zmatečný a vrátil věc nalézacímu soudu k opětnému projednání a rozhodnutí.
Důvody:
Zmateční stížnost, dovolávající se číselně důvodů zmatečnosti podle § 281, čís. 9 a), pokud se týče 10 tr. ř., je důvodná.
Pokud zmateční stížnost po stránce objektivní popírá způsobilost vyhrůžky podle §§ 98, písm. b) a 99 tr. z. předpokládanou, není provedena podle zákona, poněvadž se tu proti předpisu § 288, odst. 2, č. 3 tr. ř. nedrží rozsudkových zjištění. Stížnost totiž vychází v této souvis¬osti z pouhého výroku »běž nebo ti třísknu«, kdežto obžalovaný podle rozsudkových zjištění vyhrožoval faráři zároveň i zdviženou holí, jíž šermoval ještě v době, kdy z fary odcházel. Že ani za takových okolností nebyla vyhrůžka stěžovatelova způsobilá vzbuditi ve faráři důvodnou obavu, zmateční stížnost nedoličuje.
Naproti tomu je zmateční stížnost v právu, pokud rozsudku vytýká, že se vůbec nezabývá subjektivní stránkou skutkové podstaty. Rozsudek se skutečně ani slovem nezmiňuje o otázce, zda obžalovaný pronesl vyhrůžky v úmyslu uvésti faráře ve strach a nepokoj. Rozsudek měl tuto subjektivní otázku zkoumati tím pečlivěji, ježto u vyhrůžky zlým nakládáním, pokud jde o subjektivní stránku skutkové podstaty, právě tento úmysl rozlišuje skutkovou podstatu zločinu nebezpečného vyhrožování podle § 99 tr. z. od přestupku urážky podle § 1 zákona o ochraně cti, který po stránce subjektivní vyžaduje jen úmysl projeviti ohroženému nevážnost. Nalézací soud měl tedy uvažovati, zda tu šlo o pouhý výbuch zlosti spojený s projevem nevážnosti, či o jednání skutečně ovládané úmyslem uvésti ohroženého ve strach a nepokoj, tedy úmyslem, aby v napadeném byl vyhrůžkou vyvolán vyšší stupeň tísnivého pocitu z nastávajícího vážného zla (rozh. č. 102, 4201 Sb. n. s.). Při řešení této otázky nutno přihlížeti ke všem okolnostem případu, najmě i k duševnímu stavu, v němž obžalovaný byl v době činu (podnapilost, rozčilení) a k druhu trestných činů, pro které byl obžalovaný již potrestán.
Poněvadž napadený rozsudek úplně opominul zabývati se nezbytnou subjektivní náležitostí skutkové podstaty zločinu § 99 tr. z., je stižen hmotněprávním zmatkem podle § 281, č. 9 a) tr. ř.; bylo proto zmateční stížnosti vyhověti, napadený rozsudek zrušiti a hledíc k tomu, že rozsudek neobsahuje skutkových zjištění, na jejichž podkladě by mohl soud zrušovací ve věci samé rozhodnouti, věc vrátiti soudu nalézacímu k opětnému projednání a rozhodnutí (§ 288, odst. 2, č. 3 tr. ř.).
Dojde-li nalézací soud při novém projednání věci k úsudku, že subjektivní stránka skutkové podstaty zločinu podle § 99 tr. z. není dána, bude faráři N. na vůli, aby se včas domáhal potrestání obžalovaného pro pro přestupek podle § 1 zákona o ochraně cti (§ 17, odst. 2 zák.).

Citace:

Čís. 6092. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1939, svazek/ročník 20, s. 26-28.