NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 22 (1913) - Při výpočtu povinného podílu dlužno dědice zákonné,

Při výpočtu povinného podílu dlužno dědice zákonné, kteří proto, že přijali předem přes míru, nemají žádného nároku na povinný podíl aneb kteří z nějakého jiného důvodu odmítli po smrti zůstavitelově dědictví, spolupočítati. (§§ 765., 767. ob. z. obč.)

A. odkázala v poslední vůli peníze, co po ní zbudou, svému synu B., učinivši podmínku, že ježto znám jest jí jako marno- tratník, nevydá se mu pozůstalost, dokud se neožení, aby pak se to mohlo dáti na jeho rodinu. Ohledně svých ostatních dítek zůstavitelka prohlásila, že tyto svým dědičným podílem již jsou odbyty a skutečně se tito sourozenci B-ovi dědických nároků vzdali.
Pozůstalostní soudce tuto fideikomisární substituci zachoval v platnosti jen potud, pokud jí povinný díl B. není obmezen (§ 774. ob. z. obč.). Vzhledem k tomu, že zůstaly 3 děti, vypočetl tento povinný díl šestinou pozůstalosti a odevzdal jej B-ovi beze všeho obmezení.
B. ve své stížnosti hájil názor, že ve smyslu § 767. ob. z. obč. při vypočítávání povinného podílu na sourozence B-ovy nemělo se vzíti žádného ohledu a povinný díl měl vypočten býti tak, jako by byl B. samojediným nepominutelným dědicem, tudíž jednou polovicí pozůstalého jmění, event. že měly dle § 788. ob. z. obč. k pozůstalostnímu jmění připočteny býti i ony dědičné podíly, které sourozenci B-ovi obdrželi a teprve z tohoto celkového jmění měla šestina jako povinný díl platiti.
Rekursu II. stolice (Brno) vyhověla.
Neboť
§ 767. ob. z. obč. s veškerou určitostí předpisuje, že se na dědice, jenž se svého dědického práva vzdá, při vyměření povinného dílu zřetele bráti nemá.
Zmenšením počtu povinných dědiců nastane však zřejmě zvětšení povinného podílu, na každého z nich připadajícího. Jelikož se sourozenci B-ovi práva dědického vzdali, připadnou stěžovateli ještě dvě šestiny, jež by oněm byly připadly, takže obdrží celkem tři šestiny čili polovici čisté pozůstalosti jako povinný díl.
Dovolací stížnosti opatrovníka případné rodiny B-ovy nejvyšší soud vyhověl a usnesení soudu pozůstalostního obnovil.
Důvody:
Naříkané usnesení rekursního soudu nesrovnává se s předpisy vš. obč. z., upravujícími počítání povinného podílu, zvláště ne s ustanovením § 767.
Dle zásady, stanovené v § 765. vš. obč. z., nutno při výpočtu spolučítati všechny osoby, které by při fikci dědické posloupnosti dle zákona konkurovaly jako zákonní dědicové s oprávněným k povinnému podílu. Z tohoto společného zřetele vyňaty jsou dle předpisu § 767. ony osoby, které se vzdaly dědického práva.
Ze srovnání těchto dvou vůdčích zásad jde na jevo, že nelze spolučítati pouze oněch dědiců ze zákona, kteří již za života zůstavitelova se zřekli svého práva dědického (§ 551. vš. obč. z.), nikoliv však také oněch dědiců zákonných, kteří proto, že přijali předem přes míru, nemají žádného nároku na povinný podíl aneb z nějakého jiného důvodu odmítli po smrti zůstavitelově dědictví.
Okresní soud vyšetřil tedy správně povinný podíl B-ův, když vzal do počtu jeho oba sourozence přes to, že tito při projednání pozůstalosti prohlásili, že se vzdávají.
Ustanovení § 788. obč. zák., jehož se B. dovolává, nelze zde použiti, poněvadž neběží o vyšetření povinných podílů pro jeho sourozence.
(Rozhodnutí c. k. nejv. soudu ze dne 29. října 1912 R III 388/12). 1 B—a.

Srov. rozh. 10. května 1865, č. 3901, Gl. U. 2175 a 4. dubna 1883, č. 1480, Gl. U. č. 9370. Viz též Krainz, System rak. soukr. práva, 4. vyd. II., str. 731 násl.

Citace:

Při výpočtu povinného podílu dlužno dědice zákonné,. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1913, svazek/ročník 22, číslo/sešit 4, s. 198-200.