Čís. 1080.Jakmile dosáhla akciová společnost státního schválení, nemůže rejstříkový soud odepříti její zápis do obchodního rejstříku, byť i stanovy nebyly úplně v souladu s akciovým regulativem anebo v tom kterém bodu,nepatřícím pojmově k podstatě akciové společnosti, uchylovaly se od požadavku čl. 209 obch. zák.(Rozh. ze dne 7. června 1921, R I 684/21.)Rejstříkový soud zapsal firmu akciové společnosti, jež bylapovolena ministerstvem vnitra ve shodě s ministerstvem financí a poukázal Františku B-ovou, jež podala odpor proti zápisu, na pořad práva,ježto skutkové okolnosti k odůvodnění odporu uplatňované jsou v příkrémodporu s okolnostmi, koncessionáři nové akciové společnosti ve smlouvětrhové dolíčenými, takže nutno bude provésti různé řádné důkazy (znalci, svědky a listinami), které však jen pořadem práva a nikoliv v řízenínesporném prováděti lze, provádění to vyžadovati bude asi delší doby.do které zápis nove akciové společnosti odložen býti nemůže, pročežjiž nyní povolen a nařízen byl. Rekursní soud usnesení potvrdil.Důvody: Ku správným, stavu věci a zákonu odpovídajícím důvodůmnapadeného usnesení dokládá se na vyvrácení rekursu jen toto: Soudu rejstříkovému náleží dle § 22 min. nař. ze dne 9. března 1863, čís. 27 r. zák. zkoumati oprávnění stran k žádání za zápis do obchodního rejstříkua zda toto náležitě prokázáno jest. Když tedy v tomto případě žádost zazápis akciové společnosti řádně dle předpisu obchodního zákona a akciového regulativu doložena byla a když zejména stanovy akciové společnosti ministerstvem vnitra, úřadem ku přezkoumání zakládacího aktuakciové společnosti povolaným, schváleny byly a i ustanovení čl. 209 obch. zák. odpovídaly, neměl soud příčiny, žádaný zápis akciové společnosti odepříti a nemohl za tohoto stavu věci jinak, než stěžovatelku s jejímodporem, proti zápisu akciové společnosti podaným, na pořad právaodkázati.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Čl. 209 obch. zák. uvádí ony předpisy, které obsahovati mají stanovyakciové společnosti, aby mohlo býti docíleno státního schválení zařizující se nové akciově společnosti. Rozumí se, že státní správa může požadovati pro své schválení i jiné další podmínky a může také, pokud se tímnesahá na to, co jest podstatou obchodní akciové společnosti vůbec(třetí díl druhé knihy obch. zák. »o akciových společnostech«) ustoupitii od některého z požadavků čl. 209 obch. zák. pro schválení akciové společnosti, poněvadž její schválení akciové společnosti na nějakém přezkoumávání a uvádění důvodů závislým není. Musí ovšem samozřejmě jítio akciovou společnost. Jakmile jest státního schválení dosaženo a žádáse o zápis do obchodního rejstříku, nemůže rejstříkový soud odepřítizápis ten z toho důvodu, že stanovy nejsou úplně v souladu s akciovýmregulativem. Regulativ jest totiž pouhým prováděcím nařízením existujících již zákonů a nelze ho proto proti danému ministerskému schválenístanov použíti. Ovšem ale může zápis soudem býti odepřen, kdyby sepříčil některému podstatnému do pojmu akciové společnosti spadajícímuustanovení čl. 209 obch. zák. (kdyby na př. pod rouškou akciové společnosti skrýval se jiný nějaký útvar obchodní společnosti, kdyby opomenuto bylo pojmenování firmy, jejího, předmětu atd.). Takového nedostatku v stanovách, o něž tuto jde, není. Poněvadž stanovy odpovídajíve všech směrech čl. 209 obch. zák. a poněvadž stěžovatelka snaží setaké především docíliti úspěchu z tvrzené nesrovnalosti mezi akciovýmregulativem a stanovami, žádajíc, »aby žádost o, zápis firmy X. zamítnutabyla«, neměly soudové příčiny ani možnosti návrhu tomu vyhověti asprávně také dovolatelka s námitkami svými proti usnesením zakladatelůnové akciové společnosti poukázána byla na pořad práva soukromého.