Spisy sporné

(ve starém řízení soudním).
I. Pojem.
Spisy sporné jsou písemnosti od stran ve sporu civilním buď ve formě podání nebo protokolárně sdělané, ve kterých strany uvádějí okolnosti skutkové a právní, ze kterých své právo procesní dovozují; spisy sporné tvoří material pro nález soudcovský. Každé straně dovoleno jest pravidelně — vyjímajíc případy v soudním řádu výslovně stanovené — jen dvě řeči podati a sice žalobci žalobu a repliku, žalovanému odpověď a dupliku (§ 2). II. Obsah spisů sporných.
Ohledně obsahu platí následující zásady:
1. V žalobě uváděti má žalobce skutečnosti, ze kterých své právo odvozuje úplně se všemi okolnostmi, které ku provedení jeho práva sloužiti by mohly, dle pořádku časového (§ 3); prosbu své žaloby má, pokud možno, přesně vytknouti (§ 8); v následujících spisech nemá žalobce ani nic o žalobě opakovati, ani jiné nové okolnosti uváděti, než pokud toho k vyvrácení obran a námitek žalovaného zapotřebí (§ 9);
2. žalovaný má ve své odpovědi jasně a bez dvojsmyslů zodpověděti všechny od žalobce uvedené okolnosti a sice každou zvláště a v tom pořádku, v jakém byly vypočteny (§ 5) a po tomto zodpovědění děj skutkový doplniti a ony okolnosti, které žalobce zamlčel, anebo jinak, než jak se skutečně mají, uvedl, v přiměřeném pořádku doložiti (§ 6); konečně uvésti má všechny námitky, jimiž se proti žalobci buď jen pro tentokráte, neb pro vždy chrániti hodlá, a sice nejdříve ony, které z nějakého fakta vzcházejí (§ 7).
III. Forma spisů sporných.
Spisy sporné podati se musí dvojmo; strany mají se zdržeti všelikých rozvláčností, opakování a věcí, jež tam nenáležejí (§ 13); podány mají býti spisy jazykem v okresu soudním obvyklým (výn. ze dne 29. listopadu 1887 č. 13481, sb. 11865; ze dne 9. září 1880 č. 9444, sb. 8085; ze dne 11. června 1856 č. 5153, sb. 202); podány buďtež pod nadpisem a podpisem u každého soudu obvyklým. Zevně budiž udán kromě jména stav obou stran sporných a předmět sporu (§ 14). Není pochyby, že může soudce spis, který od strany zřejmě proti předpisu ob. řádu soud. byl podán, zamítnouti a stranu k následování práva poukázati (dv. dekr. ze dne 6. října 1783 č. 197 lit. a) sb. z. s.). Vždy, kdy spis k opravě sběhlé chyby byl vrácen, stanovena buď lhůta, do které opravený opět podán býti má (dv. dekr. ze dne 13. února 1795, č. 217 sb. z. s.). O spisech sporných nového soudního řádu viz čl. Podání.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Spisy sporné. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 642-643.