Č. 2661.


Dávka z přírůstku hodnoty — Administrativní řízení: O průkazu, že vyzvání podle §§ 10 a 18 čes. dávk. řádu z r. 1915 bylo straně doručeno.

(Nález ze dne 19. září 1923 č. 12 227.)
Prejudikatura: Boh. 37, 319, 1101 adm.
Věc: Marie G. v Praze proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: ---
Dle ustanovení §§ 10 a 18 čes. dávk. ř., který tu je rozhodným, není úřad při vyměřování dávky z přírůstku hodnoty vázán cenou zcizovací ve smlouvě uvedenou, nýbrž může poměření dávky položiti za základ obecnou hodnotu nemovitosti v době zcizení, musí však dříve stranu vybídnouti, aby udala hodnotu, jež se jí zdá býti přiměřenou. Dle § 18, odst. 4 může úřad dávku vyměřiti na základě úředně předpokládané hodnoty jen — když strana ve lhůtě jí určené nevyhoví výzvě, aby udala hodnotu (srv. nálezy Boh. 37, 319 a 1101 adm.).
Mohl tudíž inspektorát přikročiti k vyměření dávky z moci úřední dle pomůcek, které měl po ruce, když dříve zjistil, že vyzvání straně bylo dodáno a že stanovená lhůta uplynula.
Dle spisů vyzval úřad 7. dubna 1920 tiskopisem č. 42 — podle §§ 10 a 18 dávk. ř. z r. 1915 stranu, aby do 14 dnů sdělila, jakou obecnou hodnotu měla nemovitost bez příslušenství podle ocenění strany v době zcizení, a doložil, že nevyhoví-li strana tomuto vyzvání, inspektorát dávku vyměří z moci úřední.
Ze spisů předcházejících plat. rozkazu nelze seznati, že výzva ta straně byla doručena.
Teprve na odvolání vyžádal si úřad návratku. Poštovní úřad oznámil, že dopis podaný 15. dubna 1921 byl vydán 16. dubna 1921; dodatečně vyžádaná návratka má dva podpisy.
St-lka však tvrdila již v odvolání, že o obecné ceně nemovitosti nebyla slyšena a že za celý rok 1920, 1921 a 1922 před dodáním platebního rozkazu nebyla k udání ceny obecné vyzvána; ve stížnosti tvrdí, že jí žádné vyzvání úřadu nebylo dodáno a že jí vůbec nemohlo býti dodáno, poněvadž byla v cizozemí.
Poněvadž návratka, která je nyní ve spisech, nepodává důkazu, že výzva shora uvedená byla 16. dubna 1921 st-lce doručena, st-ka o návratce té a podpisu na ní nebyla slyšena a nebyla jí dána příležitost, aby se o návratce, která patrně teprve po 25. lednu 1923 byla vyhoto- vena, vyjádřila, ač k tomu odvoláním byl dán dostatečný podnět, není skutkový podklad, že výzva ze dne 7. dubna 1920 st-lce byla dodána 16. dubna 1920, z kterého nař. rozhodnutí vychází, dostatečně vyšetřen a zjištěn, pročež bylo uznáno dle § 6 zák. o ss.
Citace:
č. 2661. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 586-587.