NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Školy mateřské, opatrovny, jesle.

I. Pojem a účel.
Mateřské školy jsou ústavy, jimž svěřeno jest vedení, výchova a vyučování dítek školou ještě nepovinných. Úkolem škol těchto jest podporovati a doplňovati domácí výchovu dítek ve stáří k návštěvě školní nezavazujícím, tedy připravovati dítky k vyučování na školách národních uspořádaným cvičením těla i smyslů jakož i přirozeným vzděláváním ducha. Takováto zdravá a rozumná výchova dítek nepodléhajících ještě povinnosti školní jest v duchu říšského zákona o školách národních podstatnou součástí veškeré výchovy školské napomáhajíc vydatně vyplnění úkolů škol národních. A právě ústavy tyto uznány byly za nejlepší k účelům této výchovy nejen spisovateli paedagogickými, ale i autoritami lékařskými. Kdežto se s výchovou dítek v nejútlejším věku v podstatě počíná v rodině nebo v opatrovně (částečně též v jeslích), řídí mateřská škola stejnoměrný postup tělesné i duševní výchovy svých chovanců tím způsobem, aby mohli své doby prospívati zdárně jako žákové škol národních.
Máť tedy škola mateřská úkol vyšší a důležitější, nežli opatrovny a jesle, v nichž se jen většinou hledí fysického zájmu svěřených dítek. Výchovou v mateřských školách má se dostati mládeži účinného povzbuzování k dobrému a přiměřeného zaměstnání, má se tužiti tělo i duch dítek, jasná a veselá mysl zábavou hovící dětské povaze, má se všestranně působiti na zušlechťování mysli i vůle kázní i příkladem; jmenovitě mají se dítky vésti k veškerým ctnostem, jimiž vyzdobeno býti má každé dítko mravně a zbožně vedené, takže zaručen jest pak aspoň částečně zdar výchovy dítek na školách národních.
V první řadě jsou obce větších měst povolány zřizovati školy mateřské, dále obce míst továrních a takových, kde poměry místní ohrožují přirozenou výchovu v rodině. S dívčími školami od chlapeckých oddělenými měly by se co nejdříve zřizovati školy mateřské.
Přispěním spolků, zejména dámských, a soukromých osob, jakož i větších společností zlepšeno může býti vnitřní zařízení stávajících škol mateřských a umožněno zbudování moderních škol mateřských. Výchova ve školách mateřských nesmí se však výhradně zůstaviti působení dobročinných spolků, a nesmí též býti jen věcí výdělku. Ve veřejných školách mateřských mají býti, pokud možno, přijímány dítky bezplatně. Ve prospěch rozvoje a zařízení tohoto odvětví školství v širších kruzích povoláni jsou pracovati okresní školní inspektoři. II. Pěstounky ve školách mateřských.
V úzké souvislosti s úsilím správy vyučovací o zakládání a rozhojnění příhodných vychovatelen pro dítky návštěvě školy ještě nepodléhající jest péče o vzdělání sil, které v ústavech těchto mají působiti. Kdežto vedení škol mateřských může býti svěřeno bezúhonným mužům zasvěceným aspoň poněkud v organisaci ústavů takovýchto, hodí se za vlastní vychovatele na školách mateřských výhradně ženy; k úkolu tomuto potřebí jest dětinného smyslu chápajícího žití dítek, laskavé trpělivosti a mírnosti, jimž se dítko cele poddává, vesměs je tu potřebí vlastností, jimiž se na většině jen ženy vyznamenávají. Kde tudíž jsou již zřízeny nebo se nově zřizují ústavy ku vzdělání učitelek, budiž vážně pracováno též o vzdělání pěstounek pro školy mateřské. (Viz ostatně čl. »Ústavy učitelské«.) Cvičné školy mateřské mohou býti nákladem státu zřízeny však při ústavech ku vzdělání učitelek jen tam, kde není dobré veřejné nebo soukromé školy mateřské nebo se nově zřizuje, avšak nebylo lze úmluvou se zakladatelem zabezpečiti toho, aby se jí mohlo užívati k účelům ústavu ku vzdělání učitelek (rozh. min. kultu a vyuč. ze dne 22. června 1872 č. 4711, věst. č. 52).
III. Vnitřní organisace škol mateřských.
a) Prostředky vychovávací jsou: zaměstnání povzbuzující tvůrčí činnost, hry, při nichž se tělo pohybuje, provázené zpěvem nebo beze zpěvu, prohlížení a rozprávění o různých předmětech a obrazích, vypravování a deklamace básniček, konečně lehčí práce v zahrádkách. Jakékoli vyučování školské jest přísně zapověděno.
b) Do škol mateřských nesmí se přijímati dítky před čtvrtým rokem svého věku a propuštěny býti musí ve smyslu říšského zákona o školách národních ze dne 14. května 1869 (§§ 21, 23) dokonavše šestý rok svého věku. Dítky přijímají se i propouštějí ku přání rodičů nebo jich zástupců kdykoli ze školy mateřské. Přijmouti se nesmí dítky stižené neduhem ohrožujícím ostatní chovance školy mateřské.
c) Školy mateřské mohou zřizovati se nákladem zemí, školních okresů a místních obcí, spolků jakož i nákladem každé bezúhonné samostatné osoby soukromé. Ústavy takovéto smí býti otevřeny po schválení zemského úřadu školního. Veřejnými jsou školy mateřské zřízené zemí, okresem školním a místní obcí, soukromými jsou školy mateřské zřízené nákladem spolků nebo osob soukromých. Škola mateřská může býti samostatná nebo může býti ve svazku některé školy národní.
d) Doba vyučování: Ve školách mateřských prodlí dítky mimo nedělí a svátek 2 — 3 hodiny dopoledne a 2 hodiny odpoledne; škola mateřská může však — dle zvláštního zařízení svého — dítky opatrovati a živiti i po ostatní čas denní. Počet dítek svěřených dohledu jedné osoby nesmí překročovati číslo 40.
e) Místnosti účelům školy mateřské věnované musí míti bezpečné a pohodlné příchody a zdravou polohu, musí býti vzdušny a jasny a volnému pohybování chovanců vyhovovati. Pokud možno, mají se školy mateřské obejíti beze schodů. Ústavu k disposici musí býti dáno kromě vhodných pokojů anebo sálů dosti rozsáhlé, přívětivé a chráněné místo pro hry a pohyb pod šírým nebem (t. j. zahrada nebo nádvoří s hřišti).
f) Správa školy mateřské spojené se školou národní svěřena jest správci školy národní. Praktickou výchovu ve škole mateřské a vlastní styk s dítkami mají svěřeny jen pěstounky, které musí náležitou schopnost k povolání tomuto prokázati. Učitelka může zastávati též úřad takovéto pěstounky, má-li naznačené schopnosti. Opatrovatelkou ve škole mateřské může býti každá statná, duševně normální, mravně zachovalá žena. Obecenstvo může kdykoli navštíviti školu mateřskou; jest však potřebí jakéhosi opovědění návštěvy.
Školy mateřské podrobeny jsou dohledu školních úřadů.
IV. Opatrovny.
Opatrovny mají za úkol přijímati dítky jmenovitě dělných tříd v dohled a v přiměřené zaměstnání, nabádati je k čistotě, pořádku a dobrým mravům a vštěpovati jim lásku ku práci. I sem mají se přijímati dítky, jež dokonaly třetí rok svého věku. Ku zřízení opatrovny vyhledává se povolení zemského školního úřadu, jenž může v každém případu též stanoviti podmínky, za kterých povolení se udělí.
O dohledu nad opatrovnami platí ustanovení tatáž, jako o mateřských školách. Zejména dlužno k tomu přihlížeti, aby tato zařízení vyhovovala paedagogickým a zdravotním požadavkům přítomné doby, a aby se ani v ústavech těchto neučilo po způsobu škol národních.
V. Jesle jsou opatrovny, v nichž se dostává dítkám mladším tří let z ohledů humánních onoho ošetření, kterého jim nemohou poskytnouti rodiče; ústavy tyto podléhají jen předpisům policie zdravotní. I liší se od mateřských škol a opatroven tím, že se téměř výhradně zabývají péčí o tělo a potřebným dozorem nad dětmi bez pomoci v mládí nejútlejším zůstavenými a že proto přijímají jen takové dítky, jichž rodiče k odvrácení bídy pravidelně nádenickou prací živiti se musí a po celý den domů přijíti nemohou.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Školy mateřské, opatrovny, jesle. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 958-960.