NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 5098.

Policejní právo trestní. I. * Proti nálezu politického úřadu, jímž byl žalovaný pro urážku na cti spáchanou v uzavřeném dopise žaloby sproštěn, přísluší uraženému právo stížnosti k nss-u. — II. K výkladu § 1339 o. z. o.
(Nález ze dne 9. listopadu 1925 č. 21267/24.)
Prejudikatura: Boh. 1487 adm.
Věc: Dr. Jan G. v K. proti zemské správě politické v Praze o přestupek § 1339 o. z. o.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nálezem osp-é v Poděbradech z 27. května 1924 zamítnuta byla žádost st-le, aby byl potrestán František H., obchodník v S. pro dopis urážlivého obsahu, který dne 7. února 1924 st-li zaslal. Nař. rozhodnutím nebylo odvolání st-lem proti rozhodnutí tomu podanému vyhověno.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto:
Ze spisů správních vysvítá, že honební společenstvo v S. mělo najatou část revíru velkostatku v P., kterou nynější majitel velkostatku Karel P., mandant st-lův, hodlal ponechati si příště pro sebe, kdežto honební výbor v S. byl toho náhledu, že pachtovní smlouva jest prodloužena na dalších šest let. St-l v zastoupení Karla P. zaslal v záležitosti této na adresu hon. výboru v S. dopis, v němž mezi jiným žádal, aby mu bylo nejpozději do 8. února 1924 ranní poštou doručeno souhlasné prohlášení hon. výboru, že upouští od výkonu honitby a aby současně v téže lhůtě zaplacena byla částka 1550 Kč za škodu zvěři způsobenou a částka 35-50 Kč za útraty, intormace a dopisy, jinak že se bude domáhati uznání žalobou. Dopis byl doručen k rukám předsedy hon. výboru Františka H. dne 6. února 1924 a jako odpověď zaslal František H. dne 7. února 1924 st-li dopis, jehož druhá věta zní: Promiňte pane doktore, ale doposud nejsem pod Vaším chlebem, kde byste mě chtěl svou knutou pobízeti.«
Výrazem »knutou« cítí se st-l zlehčen. Správní úřady při posouzení věci přihlížely k tomu, že František H. dostal dopis st-le teprve dne 6. února 1924, kdežto lhůta k podání žádaného prohlášení pod pohrůžkou soudní žalobou byla mu st-lem určena do ranní pošty dne 8. února 1924, a shledaly v inkriminovaných slovech jen kritiku vyvolanou předchozím dopisem st-lovým. V tom spatřuje stížnost nezákonnost leč neprávem.
Dle názoru nss-u dlužno všeobecný výraz § 1339 o. z. o. »na cti uražení« vykládati v souvislosti s pojmem ublížení na cti dle všeob. trest. zákona; přestupek dle §u 1339 o. z. o. liší se od stejného přestupku trestního zákona jen tím, že urážlivé jednání se neděje za přítomnosti osob jiných než napadeného, jako ku příkladu v daném případě uzavřeným dopisem, doručeným přímo uražené osobě samé.
Stížnost shledává úmysl urážeti a injuriální jednání v tom, že žai. použil v dopise slova »knuta« a tak o st-li mluvil jako o člověku s knutou. Výrazu knuta se však v obecné mluvě všeobecně užívá k naznačení poměru přísné nadřízenosti resp. tíživé podřízenosti v závislém postavení. V daném případě není význam tohoto výrazu v souvislosti s ostatním obsahem inkriminovaného dopisu jiný, než že František H., odpovídaje na připiš st-le, v němž mu ukládal určitě plnění v krátké lhůtě, jinak že nastoupí cestu soudní — odmítá pouze tento způsob dopisování, protože nestojí v jeho službách a není mu podřízen — není pod jeho chlebem ani pod jeho knutou. — Neshledal-li žal. úřad v těchto slovech skutkovou podstatu ublížení na cti dle § 1339 o. z. o., nelze v tom spatřiti nesprávné právní posouzení věci.
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 5098. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 475-476.