NPD documents search: Boh. adm., 11 (1929), sv. 1

Č. 7902.

Obecní volby: * Byl-li zvolen starostou podle § 62 ob. řádu vol. příslušník skupiny, která podle § 64 téhož zák. nemá nároku na mandát v obecní radě, nelze starostu včítati žádné ze skupin, které se volby starosty zúčastnily.
(Nález ze dne 24. dubna 1929 č. 8003.)
Věc: Josef M. a Antonín T. v M. (adv. Dr. Alfred Meissner z Prahy) proti zemské správě politické v Praze o volbu obecní rady.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dne 10. dubna 1927 konala se v M. volba obecního zastupitelstva podle zásady poměrného zastoupení. Z 18 mandátů, které se měly obsaditi, obdržely volební skupiny : 1. rep. strany zemědělského a malorolnického lidu 7, 2. čsl. strany soc. demokratické 5, 3. strany komunistické 3, 4. strany živnostensko-obchodnicko-středostavovské 2 a 5. nepolitická domkářsko-živnostenská volební skupina 1. Když proti takto provedené volbě nebylo podáno námitek, svoláni na den 28. dubna 1927 zvolení členové k volbě starosty, náměstka a dalších 4 členů obecní rady. Pro volbu náměstka sdružily se vol. skupiny strany soc. demokratické a strany komunistické a pro volbu radních volební skupiny republikánská a živnostenská. Sdružené skupiny soc. demokratická a komunistická uplatnily nárok na úřad náměstka a zvolily jím příslušníka volební skupiny sociálně-demokratické Josefa M. Po té vykonali ostatní členové obecního zastupitelstva volbu starosty, jímž zvolen Josef Š. z nepolitické volební skupiny domkářsko-živmostenské. Ze zbývajících 4 členů rady byli přiděleni: sdruženým stranám republikánské a živnostenské 3 členové a straně komunistické 1 člen a podle toho také tito 4 členové rady příslušnými skupinami zvoleni.
Voliči Josef M. a Antonín T. — dnešní to st-lé — podali proti volbě námitky, vytýkajíce, že sdružené strany republ. a živn., které zvolily starostu ze skupiny domkářské, měly nárok pouze na další dva členy v obecní radě a že straně soc.-dem. příslušejí v obecní radě rovněž dva mandáty, nikoli pouze jeden, jehož se jí dostalo v osobě náměstka starosty.
Nař. rozhodnutím zamítla zsp námitky tyto z těchto důvodů: »Neodpovídá zákonu tvrzení námitek, že skupině sociálně-demokratické měly býti přikázány dva mandáty obecní rady, jak vyplývá z tohoto výpočtu: Dělíme-li počet členů obecního zastupitelstva jedné každé volební skupiny volebním číslem 3, obdržíme pro sdružené volební skupiny (republikánskou a živnostenskou) při 9 členech 3 mandáty, pro volební skupinu komunistickou při 3 členech 1 mandát, pro volební skupinu soc.- demokratickou při 5 členech 1 mandát. Tím by bylo rozděleno 5 manidátů; rozhodnutí komise o přikázání šestého mandátu odpadá, jelikož tento zvolením Josefa Š. starostou připadl již samotnou volbou skupině domkářské. Dle výslovného ustanovení § 64 ob. ř. vol. včítá se při rozdělování mandátů obecní rady starosta straně, k níž náleží, v daném případě tedy skupině domkářsko-živnostenské.«
O stížnosti do tohoto rozhodnutí nss uvážil:
Jádro sporu tkví v otázce, jak jest postupovati při volbě obecní rady, konané podle § 64 ob. ř. vol., jestliže za starostu byl zvolen příslušník skupiny, které její početné zastoupení v obecním zastupitelstvu nedává nároku na členství v radě. Volba obecní rady konaná podle § 64 vol. ř. ob. jest ovládána zásadou poměrného zastoupení. Sluší tedy od ní vycházeti. Podle této zásady mají volební skupiny právo obsaditi podle své poměrné síly určitý počet mandátů. Z toho ovšem neplyne, že každá skupina smí mandáty, které jí takto obsaditi přísluší, obsaditi výlučně jen svými příslušníky (srv. nálezy Boh. A 460/1920 a 601/1920). Ani z ustanovení § 10 odst. 4 řádu volení v obcích ve znění novely č. 253/22 důsledek takový nutně se nepodává.
Kdyby zásada poměrného zastoupení byla při volbě obecní rady provedena v úplné ryzosti, obsadily by se podle ní všecky mandáty, tedy i mandát starostův a jeho náměstků, kteří se podle § 9 ob. řádu vol. do členů rady včítají. Avšak zásada poměrného zastoupení není v platném obecním volebním řádě v úplné ryzosti provedena. Podle positivního uspořádání volby starosty a náměstků v hlavě deváté volebního řádu koná se volba starosty a jeho náměstků před volbou obecní rady, tudíž odděleně od této volby a zásada poměrného zastoupení dochází tu výrazu v ten způsob, že skupinám určité početnosti přiznán jest nárok na úřad náměstka (náměstkův). Volba starosty a nebyl-li takovýto nárok na úřad náměstkův uplatněn, i volba jich koná se však nadpoloviční většinou z celého sboru, tedy podle zásady majoritní. Konkurují tedy při volbě obecní rady, pojaté jako celek, dvě metody volební, t. j. zásada poměrného zastoupení a zásada relativní většiny. Zásada poměrného zastoupení není tedy při volbě obecní rady jako celku integrátně zabezpečena, a je proto na snadě, že obsazení všech mandátů v obecní radě, včítajíc mandáty starosty a náměstkův, nemusí přesně odpovídati poměrné početní síle skupin volebních.
Zákon snaží se ovšem v druhém odstavci § 64 případné odchylky od zásady poměrného zastoupení vyrovnati ustanovením, že do počtu mandátů jednotlivé volební skupině podle zásady poměrného zastoupení v obecní radě připadajících včítají se mandáty starosty a náměstků, pokud ke skupině této náležejí. Ustanovení toto klade váhu na příslušnost ke skupině a rozeznává, byl-li starosta neb náměstek při volbě podle § 62 konané zvolen skupinou, k níž náleží, či byl-li zvolen skupinou jinou nebo několika skupinami společně. Řečené včítání má zřejmě za účel zmenšiti počet mandátů, jichž se skupině při volbě do obecní rady má dostati. Avšak včítání toto je myslitelno a proveditelno jen tehdy, jestliže a pokud volební skupině podle její poměrné síly právo na obsazení mandátů do obecní rady vůbec přísluší. Byl-li starostou neb náměstkem zvolen člen zastupitelstva, který není příslušníkem žádné ze skupin, jimž podle poměrné početnosti přísluší nárok na obsazení mandátu do obecní rady, nelze v čítání podle § 64 odst. 2 vůbec provésti. Zákon nemá pro tento případ žádného ustanovení, podle něhož by se odchylka od zásady poměrného zastoupení způsobená konkurující zásadou relativní většiny dala vyrovnati.
Podle názoru stížností hájeného sluší však nicméně zásadě poměrného zastoupení dopomoci k platnosti a to tím způsobem, že mandát starostův (a důsledně i náměstkův) má se v takovém případě včítati oněm skupinám, která na volbě starosty (náměstka) se zúčastnily. Než způsob tento již proto naráží na pochybnosti, že nedalo by se ho vůbec použíti, byl-li starosta (náměstek) zvolen podle posledního odstavce § 62 vol. řádu nadpoloviční většinou z celého sboru. Způsob ten nedá se také srovnati se zásadou volného sdružování stran, neboť ve svých důsledcích vede k tomu, že ze skupin, které volbu starosty (náměstka) provedly, tvoří se sdružení nucené.
Nejvíce však mluví proti řešení stížností hájenému positivní předpis § 64 odst. 2, podle něhož starosta i náměstkové mohou se včítati jen stranám, k nimž náležejí. Předpis tento vyjadřuje myšlenku, že počet mandátů, který skupině podle zásady poměrného zastoupení v obecní radě připadá, nemá býti rozmnožován tím, že příslušník skupiny byl zvolen starostou neb náměstkem. Nic více zákon nevyslovil a nelze mu podkládati myšlenku zcela jinou, t. j. že má se zmenšiti počet mandátů skupiny, jež v nuceném společenství s jinými skupinami zúčastnila se volby starosty (náměstka), i když v ní její příslušník zvolen nebyl, třeba jen proto, že proti němu rozhodl los (§ 62 posl. odst. a § 61 odst. 3). Je ovšem pravda, že byl-li zvolen starosta (náměstek) ze skupiny, které by se podle zásady poměrného zastoupení nedostalo nároku na mandát v obecní radě, nemůže se skupinám, jímž podle zásady poměrné síly nárok na mandát náleží, dostati zastoupení, jakého by se jim podle zásady poměrného zastoupení dostalo. Než to je prostě důsledek konkurence dvou method volebních, jejíž důsledky zákon jen z části vyrovnal.
Lze tedy při volbě obecní rady zásadu poměrného zastoupení provésti jen do té míry, pokud důsledek tento tomu nebrání, to jest mandát volbou starosty (náměstka) obsazený a žádné ze skupin na volbě do obecní rady súčastněných nevčítatelný přijde na vrub oné skupiny, která podle počtu svých hlasů má nejslabší nárok na mandát v obecní radě.
Kdyby tedy zásadu poměrného zastoupení bylo lze při volbě obecní rady v M. provésti v plné ryzosti, připadly by volebním skupinám podle §§ 64, 45—48 tyto podíly: a) sdruženým skupinám republikánské a živnostenské při devíti členech obecního zastupitelstva 3 beze zbytku, b) skupině komunistické při třech členech 1 beze zbytku, c) skupině domkářské při jednom členu 0 se zbytkem 1 a d) skupině sociálně demokratické při pěti členech v obecním zastupitelstvu 1 se zbytkem 2.
Připadly by tedy skupině a) 3 mandáty, skupině b) 1 mandát, skupině c) 0 mandát, skupině d) 1 mandát a na zbytek (2) druhý mandát.
Poněvadž však mandát náměstka včítá se skupině d) a mandát starosty nemůže býti včítán, mohou zbývající 4 mandáty podle poměrné síly jednotlivých volebních skupin býti rozvrženy jen takto: skupině a) 3, skupině b) 1 mandát. Bylo-li tedy skupině soc.-demokratické přiznáno právo na obsazení jednoho mandátu v obecní radě, na který se včítá náměstek starosty, který k ní náleží, je to ve shodě s postupem, který podle hořejších vývodů sluší považovati za správný a nelze proto uznati důvodnou námitku stížnosti, jež vytýká jako nezákonnost, že starosta nebyl vpočten sdruženým stranám republikánské a živnostenské.
Pokud stížnost vytýká jako vadu řízení, že zsp nevyšetřila, zdali některá strana vznesla nárok na náměstka a jakým způsobem byl volen starosta, je výtka ta bezdůvodná, poněvadž tyto skutkové okolnosti nebyly na sporu, takže nebylo příčiny, aby zvlášť byly zjišťovány.
Stejně bezpodstatná je námitka, že žal. úřad postupoval tak, jako by mělo býti rozděleno toliko pět mandátů, neboť v nař. rozhodnutí výslovně se konstatuje, že přikázání šestého mandátu odpadá, jelikož tento zvolením Josefa Š. starostou připadl skupině domkářské, z čehož je patrno, že žal. úřad vycházel nepochybně z toho, že má býti rozvrženo šest mandátů.
Pokud konečně stížnost v souvislosti s posléz dotčenou námitkou uvádí, že sdruženým skupinám soc.-demokratické a komunistické příslušely tři mandáty, sluší na to odpověděti, že podle vol. protokolu i podle zápisu, jenž byl při šetření o námitkách u obecního úřadu v M. dne 13. června 1927 sepsán a oběma st-li podepsán, ohlásily pro volbu radních sdružení jedině strana republikánská se stranou živnostenskou, nikoli také strana soc.-demokratická a komunistická.

Citace:

č. 7902. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 657-661.