NPD documents search: České právo, 7 (1925)

Čís. 546.

Předražování (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
Řetězový obchod aspirinem.
Ku řetězovému obchodu vůbec — na rozdíl od pletich — není třeba vědomí pachatelova o tom, že jednání jeho je způsobilé působiti na ceny zboží ve směru vzestupném. Stačí vědomí pachatelovo, že se jeho neprospěšným vsunutím normální přechod zboží do spotřeby ztěžuje nebo zdržuje.
(Rozh. ze dne 28. září 1921, Kr II 154/21.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku lichevního soudu při zemském soudu v Opavě ze dne 25. ledna 1921, jímž byli obžalovaní sproštěni dle § 259 čís. 3 tr. ř. z obžaloby pro přečin dle § 11 čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl — mimo jiné z těchto
důvodů:
Nalézací soud sprostil obžalované z obžaloby pro přečin řetězového obchodu s odůvodněním, že nelze jim přičítati jejich činnost pro neznalost závažných okolností, ježto zlý úmysl jejich »neproniknul«, jak se praví v rozhodovacích důvodech »způsobilost jejich počínání, zvyšovati cenu aspirinu«. Právem stížnost v tomto výroku shledává nesprávné použití zákona. Nalézací soud přehlíží, že ustanovení čís. 4 § 11 zákona o válečné lichvě stanoví dvojí skutkovou podstatu s rozdílným obsahem objektivním a rozdílnými náležitostmi po stránce subjektivní; ke skutkové podstatě obchodování řetězového nevyžaduje se na rozdíl od jiných pletich výslovně zjištění, že jednání pachatelovo je s to, působiti na ceny dotyčného zboží ve směru vzestupném, a tím méně vědomí pachatelova o této způsobilosti; vždyť obchodování řetězové jest formou pletich, při které neprospěšnost a přímo nebezpečnost nereelního, nesolidního, řádnému obchodu se příčícího nakládání se zbožím sama sebou tkví již v tomto způsobu obchodování; stačí proto ke skutkové podstatě řetězového obchodu, aby zde byl způsob obchodu, potřebě normálního obchodování nevyhovující, aby se pachatel vsunul neužitečným způsobem mezi výrobce (nebo prodatele) a spotřebitele (neb detailistu) a aby měl vědomí, že se jeho neprospěšným vsunutím normální přechod zboží do konsumu stěžuje nebo prodlužuje. Bezvýznamnou jest při tom okolnost, zda ceny, které pachatel požadoval, byly nižší cen, za které se zboží v téže době prodávalo řádnými oprávněnými obchodníky (lékárníky a droguisty); rozhodnými jsou individuelní složky cenového vývoje a výsledku, ježto zajisté spotřebitelé musí míti možnost koupiti levně, koupil-li výhodně držitel zboží, a ježto spotřebitel byl by o tuto výhodu připraven nejen v případě, kdyby při prodeji byly žádány ve smyslu § 7 zákona o vál. lichvě ceny přemrštěné, nýbrž i kdyby se mu dostalo zboží zbytečně více rukama prošedšího, zdraženého takto zisky překupníků. Bezvýznamnou jest konečně okolnost, že zboží činností druhého překupníka — obžalovaného — se dostalo přímo do rukou spotřebitele (správně detailisty), lékaře a droguisty, ježto jí není vyloučena zbytečnost a neužitečnost vsunutí se obžalovaných, které zmařilo přímý a nezdražený přechod zboží z rukou osob, od kterých obžalovaní koupili, do rukou detailisty (lékaře, droguisty). Jak již svrchu dovoděno, nevyžaduje se nějakého zlého úmyslu ke skutkové povaze obchodování řetězového, poněvadž nejde ani o zločin ani o delikt, k jakému by se dle specielního zákona vyžadoval zlý úmysl; stačí po subjektivní stránce ve smyslu § 238 tr. zákona úplně, že obžalovaní si byli vědomi neprospěšnosti své činnosti. Nalézací soud opomenul však dle výše uvedeného okolnost tuto náležitě zjistiti. Co se týče obchodování obžalovaných, tu bylo toto netoliko nezdravé, ježto neplnilo hospodářské funkce nejkratšího a nejlacinějšího převodu zboží z výroby do spotřeby, poněvadž zaměstnávalo více činitelů, než je nejnutněji třeba, ale i neoprávněné, poněvadž aspirin nesmí nikdo jiný prodávati než lékárník, nebo v případě zvláštního ministerského povolení také drogerie, kterážto okolnost dle údajů rozhodovacích důvodů rozsudkových musila obžalovaným býti známa.

Citace:

Šofér-automechanik.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1935, svazek/ročník 17, číslo/sešit 8, s. 76-76.