Čís. 15357.

Pro výživné ze zákona a odškodnění manželky podle § 1266 obč. zák. za ušlé výživné nelze povoliti exekuci v příčině částek splatných po smrti povinného manžela.
(Rozh. ze dne 28. srpna 1936, R I 960/36.)
Prvý soud povolil vymáhající věřitelce k vydobytí výživného proti jejímu manželi exekuci zabavením pohledávky. Rekursní soud vyhověl částečně rekursu pozůstalosti po povinném a povolil exekuci pouze k vydobytí pohledávky vymáhající strany na výživném splatném 1. srpna 1935; další návrh vymáhající strany na povolení exekuce také k vydobytí pohledávání vymáhající strany pro výživné splatné od 1. září 1935 do konce dubna 1936 zamítl. Důvody: Soudním smírem ze dne 29. července 1931 se Edmund L. zavázal platiti své rozloučené manželce, vymáhající straně, Aurelíí L-ové měsíčně na alimentech 700 Kč počínaje 1. srpnem 1931 pod exekuci. Ježto nárok ten na výživné má svůj základ v § 91 obč. zák. a tudíž v právu rodinném, a jest proto povahy čistě osobní, zanikl nárok ten smrtí Edmunda L-e dne 7. srpna 1935 nastalou; mohou proto exekucí býti vymáhány pouze alimenty splatné před úmrtím Edmunda L-e, tudíž pouze za měsíc srpen 1935, nikoli pak další alimenty splatné od 1. září 1935 do konce dubna 1936, tudíž již po smrti povinného.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Zadostučinění, které přísluší manželce podle § 1266 obč. zák., má povahu zákonného výživného dle § 91 obč. zák. Tento právní názor vyslovil nejvyšší soud již v několika svých rozhodnutích (čís. 11154, 13375, 13838 a 14435 Sb. n. s.) a také novější teorie názor ten zastává (srov. Dr. Klang: Komentář k vš. obč. zák. z r. 1932, III. k § 1266 obč. zák.). Ostatně strany samy ve smíru, který jest exekučním titulem, nárok ten jako výživné označily. Neshledal proto dovolací soud zákonného důvodu, aby usnesení rekursního soudu bylo změněno nebo zrušeno.

Citace:

Notářské místo v Trhových Svinech. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1936, svazek/ročník 18, číslo/sešit 2, s. 28-28.