Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, Právnická jednota v Praze (1924). Praha: , 544 s.
Authors:
= Právník, 63 (1924)
PDF

Snahy o urychlení soudního řízení v Německu.

 Nařízením z 22. prosince 1923 (R. G. Bl. I, 1239) byly v Německu vydány na základě zmocňovacího zákona z 8. prosince 1923 (I 1179) předpisy »k urychlení řízení v občanských sporech právních«. K tomuto nařízení daly podnět ovšem v prvé řadě zoufalé poměry hospodářské, při nichž každé opožděné rozhodnutí sporu ohrožuje vlastní účel procesu. Prostředky, jimiž se toto nařízení snaží docíliti urychlení řízení, jsou zejména obmezení ústnosti a pak přípustnost rozhodčího řízení před řádnými soudy. V prvém směru je ustanoveno, že soud může za souhlasu stran vydati rozhodnutí bez ústního jednání — tedy návrat k písemnosti. Zajímavo je, že nemohou se v Německu ani nyní odhodlati k odstranění vlastní příčiny, pro kterou ústní jednání je tam mařeno, totiž libovolného odkládání roků k návrhu stran. Ve druhém směru zavádí nařízení úplnou novotu, kterou má býti patrně čeleno tomu, že rozmáhá se rozhodčí řízení s vyloučením řádných soudů. Strany mohou totiž ve věcech, v nichž mohou zjednati smír, souhlasně navrhnouti, aby příslušný soud prvé nebo druhé stolice rozhodl rozhodčím rozsudkem (Schiedsurteil). Je-li tento návrh učiněn, určí si soud svoje řízení podle volného uvážení, dbaje však zásady nuceného zastoupení stran advokáty. Rozhodčí rozsudek je na roveň postaven právoplatnému konečnému rozsudku vydanému v řízení řádném. Žádají-li o to strany souhlasně, bude soud obsazen vedle soudce z povolání dvěma nesoudcovskými přísedícími. Tyto mají strany hned pojmenovati a přiložiti jejich písemné prohlášení, že jsou ochotni tento úřad převzíti. Před okresními soudy má soud vydati rozhodčí rozsudek i bez návrhu stran, jde-li o majetkový nárok nepřesahující v době podání žaloby 50 zlatých marek (hranice odvolací): přísedící zde nespolupůsobí. Nařízení počalo působiti 10. ledna 1924 a dlužno vyčkati, jak se osvedčí. Ostatní jeho ustanovení souvisí se stálým znehodnocováním měny a vztahují se na opatření, jimiž by věřitel — bez nových sporů — dosáhl uspokojení své pohledávky ve výši, která odpovídá hodnotě měny v čas tohoto uspokojení. Proto musí býti v rozsudcích přesně označena jednotka hodnoty (třebas není zákonným platidlem) a způsob, ve kterém má sloužiti za měřítko, tak, aby i při exekuci mohla býti vypočítána suma, která má býti exekucí dobyta.
Citace:
Snahy o urychlení soudního řízení v Německu.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: 1924, svazek/ročník 63, s. 106-107.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).