Authors:
= Váž. civ., 11 (1929), sv. 2
PDF

Čís. 9132.


Návrh, by poručenský soud uložil mateřské poručníci nemanželského dítěte, by svolila k tomu, aby si nemanželský otec z výživného srazil částku, o kterou více zaplatil, než byl podle soudních rozhodnutí povinen, jest odmítnouti pro nepříslušnost poručenského soudu a pro nepřípustnost nesporného řízení, má-li ten smysl, že se jím má vyvolati soudní, obě strany zavazující rozhodnutí, zda si smí nemanželský otec sraziti přeplatek z budoucně placeného výživného. Chtěl-li však nemanželský otec tímto návrhem dosíci jen opatření, by spor o vrácení přeplatku byl v zájmu dítěte bez žaloby a útrat uklizen, jest poručenský soud povinen učiniti návrh předmětem jednání, ale nemanželskému otci nepřísluší právo ke stížnosti do jeho rozhodnutí.
(Rozh. ze dne 29. srpna 1929, R I 594/29.)
Nemanželský otec navrhl, by poručenský soud uložil mateřské poručnici dítěte, by svolila k tomu, by si z výživného srazil 1200 Kč, o které za dobu ode dne 1. dubna 1927 do 30. září 1928 více zaplatil, než byl podle soudních rozhodnutí povinen. Dodatečně uznal, že přeplatek činí jenom 900 Kč. Poručnice se o nároku nemanželského otce dosud nevyslovila, namítla jenom nepřípustnost nesporného řízení. Soud prvé stolice návrh nemanželského otce zamítl, rekursní soud napadené usnesení zrušil.
Nejvyšší soud zrušil i usnesení rekursního soudu, i usnesení prvého soudu, toto potud, pokud se jím vyřizuje návrh na vrácení přeplatku 900 Kč, a uložil prvému soudu, by o návrhu dále jednal a znova rozhodl.
Důvody:
Účel a smysl návrhu jest nejasný, proto nelze o něm toho času bezpečně rozhodnout. Přikládal-li by se mu ten smysl, že se jím má vyvolati soudní, obě strany zavazující rozhodnutí, zda si nemanželský otec smí přeplatek 900 Kč sraziti z budoucně placeného výživného, musil by býti odmítnut pro nepříslušnost poručenského soudu a nepřípustnost nesporného řízení, neboť soukromoprávní majetkové spory patří na pořad řízení sporného i tehdy, když vzniknou mezi nemanželským otcem a jeho nezletilým dítětem; o výjimku stanovenou v § 16 první dílčí novely k občanskému zákonníku o určení zákonného výživného tu nejde. Návrh lze však vykládati i tak, že se nemanželský otec obrací na poručenský soud jako úřad pečující o to, by dítě jsoucí pod jeho zvláštní ochranou neutrpělo škody a by poručník nepoškozoval ze svévole, nedbalosti neb nevědomosti jeho zájmy, se žádostí za opatření, by spor o vrácení 900 Kč byl v zájmu dítěte bez žaloby a útrat uklizen. Kdyby byl návrh takto vyložen, nebylo by lze pochybovati o povinnosti soudu učiniti návrh předmětem jednání, ale nebylo by lze přiznati nemanželskému otci právo stížnosti do jeho rozhodnutí, neboť ani odepření jakéhokoliv opatření poručenským soudem nebude způsobilé způsobiti mu újmu na právech, odkázaných na pořad práva. Na prvním soudu bude tedy, by především výslechem navrhovatele zjistil pravý smysl jeho návrhu a pak teprve podle toho, co dosud bylo řečeno, znova rozhodl. Rozhodnutí, zda jest třeba nějakého opatření v zájmu dítěte, bude se moci státi teprve po výslechu mateřské poručnice o oprávněnosti nároku a nezdaří-li se případný pokus o smír.
Citace:
č. 9132. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 159-160.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).