Český časopis historický. VI (1900); Kadlec K., O potřebě vydati zprávy byzanckých spisovatelů o Slovanech. — Jos. Pekař, K sporu o zádruhu staroslovanskou; podává cennou literaturu o věci, předmětu neřeší, ačkoli staví se rozhodně proti Kadlcovi, popíraje zejména totožnost šlechtického nedílu čes. a polského a zádruhy jihoslovanské, i starobylost zádruhy u Slovanů vůbec; článek jeví ještě stopy boje o R. Z. — Z četných referátů buď vytčen Kratochvílův o Kameníčkových: Zemské sněmy a sjezdy moravské I. — T. — VII. (1901.): Jos. Pekař, Nová kniha o českém horním právu a českém dolování středověkém, (Zvcha, Das böhm. Bergrecht etc., viz Sborník I, str. 134 sl.). — Th. Antl a Jos. Pekař, Kojakovice, Materiály k dějinám české vesnice. Podávají zprávy o hospodářském a právním životě této osady na panství kdys Rožmberském (první zpráva z r. 1371); zprávy o výměře pozemků a dávek, jež poddaní z nich platili, i poplatků, jež z jiného majetku (krav atd.) odváděli, o míře robot, o měnlivosti a vývoji poddanských poměrů a později výkupu z robot — lze zde sledovati od prvého data po pět století až do nové doby, kde ukázáno i k výměře kontribuce po zřízení Josefínského katastru. — Jos. Pekař, K českým dějinám agrárním ve středověku. Obšírný referát a ostrá kritika o knize Jasinského (Očerki i izslědovanija po socialnoj i ekonomičeskoj istorii Čechii v srednie věka. Tom. I, Osnovy socialnago stroja češskago naroda v epochu gospodstva obyčnago prava. Jurjev 1901); vytýká spisovateli »agrární poesii«, jelikož prý právo české a slovanské podává o době staroslovanské pravý opak toho, než co Jasinski hledí dokázati ze zásady, že rozvoj společenského a státního zřízení v českém státu dál se samostatně a ne pod působením německého práva. — Jos. Pekař, K dějinám stavovského státu. Referuje o spise Frid. Teznerově: Technik und Geist des ständisch monarchischen Staatsrechts, který »vznikl z pokusu a obranu proti F. Rachfahlovi.« Referent shledává v něm polemiku proti přenášení moderních ústavních pojmů na poměry státu stavovského a proti příliš širokým vymezením stavovského práva zákonodárného; při tom vytýká autorovi, že mu jde o nepříznivou kvalifikaci stavovství a stavovských práv; dále mu vytýká neznalost české ústavy stavovské, příslušné literatury i materiálu; protož tato práce neuspokojí historika ani právníka.
E.