Ze Sociálního ústavu Československé republiky.

Sociální ústav postihla ztráta úmrtím jeho spoluzakladatele, vrchního ministerského komisaře Augustina Žaluda. Památky jeho vzpomenuto bylo na schůzi dne 25. října 1928 předsedou JUDrem Lvem Wintrem.
Dne 15. června 1928 přednášel p. Gaston Lévy, ředitel Družstevní banky v Paříži o stabilisaci franku a o důsledcích této stabilisace. Stabilisace francouzské vlády od r. 1926 spadá současně do období stabilisace měny. Roku 1926 zřízena byla zvláštní komise odborníků pro úspěšné řešení této důležité otázky. Bylo usilováno především o snížení zahraničního dluhu a oběhu bonů národní obrany. V té době byly daně nepřímé opět zvyšovány a při tom byly zvyšovány nebo nově zaváděny také daně přímé. Byla zřízena zvláštní umořovací pokladna. Frank stoupal, nastala však snaha zadržeti toto stálé stoupání franku, poněvadž neustálá tendence vzestupná byla by znamenala pro Francii velikou hospodářskou a finanční katastrofu. Bylo nutno sáhnouti k zákonné stabilisaci franku. Stabilisace ta spočívá hlavně na zásadě změn a snížení zahraničního dluhu, zredukování vnitřního dluhu na bony národní, které zaručeny jsou výtěžkem tabákové režie a konečně na změně poměru státní finanční politiky k Národní bance. Přednášející vyslovil ke konci své přednášky názor, že otázka velkých dluhů Francie nemusí míti na stabilisaci vlivu, ježto stát má též veliké pohledávky a vyslovil naději, že zákonnou stabilisaci franku nebude třeba měnit v dohledné době, jak bylo tomu při stabilisaci měny v Polsku a v Belgii.
Dne 25. října 1928 promluvil o československé sociální politice v uplynulém desítiletí JUDr. Evžen Štern. Ve své přednášce probral přehledně všechny obory sociálně politického zákonodárství, poukázal na přednosti a na světlé části naší sociální politiky a podrobil naši sociální politiku všestranné kritice, ukázav její vady a nedostatky. V závěru své přednášky zmínil se JUDr. Štern o řadě sociálních problémů, jichž brzké řešení jeví se býti nezbytně nutným. Sociální ústav Československé republiky uspořádal dne 8. listopadu 1928 přednášku Dra Petra Zenkla, ředitele Ústřední sociální pojišťovny v Praze o sociální péči hlavního města Prahy. Přednášející uvedl, že sociální péče města Prahy doznala za posledních 10 let značných změn. Po sloučení bývalých osmi částí Prahy se 37 okolními obcemi, bylo nutno, aby sociální péče města Prahy byla unifikována, a to tím spíše, poněvadž v celé řadě připojených obcí byly poměry sociální velmi neutěšené. Účelem této unifikace bylo vyrovnání rozdílů v sociálních zařízeních a opatřeních v jednotlivých obvodech města, uvedení jich aspoň z části v soulad se zvýšenými potřebami doby a obyvatelstva. Základem nové organisace stal se sociální úřad a Ústřední sociální sbor města Prahy; budou zřízeny místní sociální sbory pro každý obvod a místní sociální úřadovny v rámci úřadoven magistrátních. Pole sociální činnosti rozšířilo se na nové obory: péče o mládež byla zlepšena tím, že ústavní zaopatření dětí byla vybudována na moderních principech a že byly zřízeny nové ústavy. Prázdninové zájezdy mládeže do Prahy byly soustředěny a usnadněny opatřením noclehů, stravování, doprovodů a odborného výkladu. Bylo rozšířeno stravování školní mládeže a organisováno obdobně jako ošacování chudé školní mládeže V poslední době, zejména za účelem boje proti dětské tuberkulose, bylo zavedeno podávání mléka ve školách. Ústav práce osvědčil se zejména v dobách velké nezaměstnanosti; osoby nezaměstnané, které beze své vůle nemohly nalézti práci, byly stravovány na náklad obce. Byly dále zřízeny noclehárny a ohřívárny a bylo pečováno o zmírnění bytové nouze. Byly vybudovány tak zvané Masarykovy domy v Krči, které jsou moderním sociálním městem; stavba tohoto ústředního zaopatřovacího ústavu vyžádala si nákladu 105 milionů Kč. V ústavě tomto soustřeďují se městské starobince a chorobince, dětský chorobinec, dětská ozdravovna a zotavovna a bude lze v něm umístiti asi 2500 osob, které v příznivém prostředí a ve vzorném zařízení jeho najdou, čeho vyžaduje jejich věk a péče o jejich zdraví.
Dne 19. listopadu 1928 uspořádala 1. sekce Sociálního ústavu spolu s Masarykovou sociologickou společností diskusní večer o spisu bývalého ministra Dra Jos. Fořta: »Nástin vědy společenské«; rozhovoru zúčastnil se profesor bratislavské university Dr. J. Král, Dr. Žmavc, Dr. Kohn a Dr. Foustka. Bylo hovořeno hlavně o názoru Fořtově na sociologii, jakož i o názoru jednotlivých řečníků na obsah spisu Fořtova.
Dne 22. listopadu 1928 promluvil v Sociálním ústavě ministr Dr. E. Beneš o problému omezení zbrojení s hlediska politického, sociálního a hospodářského. Řečník ukázal na rozdíl představy o odzbrojení dnes a před světovou válkou. Dřívějším prostředkem boje proti válce bylo působení na cit lidu a tím vyvolání odporu proti válce. Teprve při jednání o mírových smlouvách bylo zřejmo, že pojem odzbrojení třeba přesně vymeziti a správně formulovati. Dospělo se k přesvědčení, že nelze ihned odzbrojit úplně, ježto problém odzbrojení je komplikovaným problémem s hlediska politického, hospodářského i mravního a byl proto formulován požadavek jako zredukování a omezení zbrojení a byl tomu dán výraz i v paktu Společnosti národů, v jejíž hlavní činnosti je právě řešení problému odzbrojení. V prvém období řešení problému odzbrojení pohlíženo na otázku tuto jako na problém čistě technický a vojenský. Stálá komise vojenská však narážela na velké obtíže, a tak byla ustavena smíšená komise, která se zabývala řešením otázek odzbrojení i z jiných hledisek než z vojenského. Druhé období řešení problému odzbrojení hledí složitou otázku odzbrojení zjednodušiti. Objevují se snahy po stoupající bezpečnosti států. V roce 1923 se pak objevuje otázka vzájemné pomoci mezi státy; poněvadž však zásada vzájemné pomoci vedla by často k neopatrné a neprozřetelné politice státu, bylo navrhováno řešení sporů arbitráží. Na omezení zbrojení na zárukách bezpečnosti a na arbitráži je vybudován tak zvaný ženevský protokol, který obsahuje odvážný pokus o odstranění válek; jeho velký význam spočívá též v tom, že byl přímým podnětem k locarnským smlouvám. Třetí období snah Společnosti národů o řešení otázky odzbrojení vyznačuje se tím, že se hledí uskutečniti zabezpečení míru aspoň v západní Evropě a rozšířiti bezpečnost na Evropu střední a východní i na celý svět. S problémem odzbrojení souvisí ovšem i otázka výroby zbraní a obchodu jimi. Odzbrojení nemůže býti pouze vojenské, nýbrž zároveň též hospodářské a politické, což předpokládá odzbrojení mravní. Mír je problémem stálým, boj o něj je výrazem sil mravních a výrazem filosofie, která byla vždy filosofií našeho národa a která nám ve světové válce přinesla svobodu.
Dr. Jindřich.

Citace:

Nová dávka z nájemného. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, číslo/sešit 9, s. 171-171.