Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných. Právník = P. Právnické Rozhledy = P. R. Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. Příloha k min. věstníku = off. Juristische Blätter = J. B. Gerichtshalle = G. H. Öster. Richter-Zeitung = R. Z. Příl.: A—H. Notariatszeitung = N. Z. Zentralblatt (Gellerův) = Z. B. (Připojená čísla znamenají stránku dot. čas.) A. Z práva občanského. 26. §§. 1072. a 1079. obč. z. Nebylo-li při prodeji nemovitosti šetřeno vtěleného práva předkupního, nemůže oprávněný kupní smlouvě odporovati a za uvedení předešlého stavu žádati, nýbrž může žádati jen postoupení nemovitosti. (§. 1075; 21. pros. 1904, č. 18172 R. Z. A. 58). 27. §. 1096. Pronajímatel má právo pronajaté místnosti prohlížeti. (§§. 1111. a 1118.; 22. list. 1904 č. 15903 P. R. 51). 28. §. 1101. Na nábytku exekučně prodaném a od vydražitele nájemníku v bytě dále ponechaném může pronajímatel nabýti zástavního práva pro nájemné za dobu po soudním prodeji jen za podmínek §. 456 obč. z. (8. list. 1904, č. 15279 J. Bl. 105). 29. §. 1118. Jestliže nájemce hostinských místností a zároveň pachtéř hostinské koncesse tuto nevykonává, může pronajímatel žádati zrušení smlouvy nájemní. (23. červ. 1904, č. 8371. Z. Bl. 830. — R. Z. A. 58). 30. §. 1152. Oprávněný sprostředkovatel koupí a prodejů nemovitostí (§. 1163) požadovati může umluvenou provisi jen tenkráte, když koupě nebo prodej byly skutečně jeho přičiněním uzavřeny; jinak mu přináleží jen náhrada výloh a práce (5. červ. 1903, č. 7752 J. Bl. 564). Ani na tuto nemá práva. (4. srp. 1904, č. 11650 J. Bl. 9). — Pouhé uzavření punktací neoprávňuje ho k požadování provise. (3. ún. 1904, č. 668. J. Bl. 597). — Má však na ni právo, třeba by objednatel, vyloučiv později další jeho činnost, dotčený obchod sám byl uzavřel. (3. ún. 1904, č. 321 P. 586). 31. §. 1153. obč. z. Byl-li umělci slíben určitý honorář za veřejné vystoupení, jest srážka z důvodu, že výtěžek veřejného představení byl nepatrný, nedovolená, leč by se prokázalo, že to zaviněno bylo umělcem. (18. ún. 1904, č. 1030 J. Bl. 345). 32 §. 1155. platí též pro případy, kde objednatel svou činností splnění smlouvy bud překazí (5. červ. 1903, č. 7752 J. Bl. 564), aneb jen protáhne (4. srp. 1904, č. 11650 J. Bl. 9), nemá však místa, jestliže jím smlouva nebyla dodržena. (7. červ. 1904, č. 7622 J. Bl. 549). 33. §. 1160. Dání horního dělníka ku práci nezpůsobilého do provise není propuštěním z práce (ze služby; §§. 210—213 horn. zák.; 23. list. 1904, č. 13854 P. 842). 34. §§. 1218—1225. Dcera může požadovati na rodičích věno (cestou nespornou), i když se ho ženich byl vzdal. — Vzdání dceřino bez nadopatrovnického schválení jest neplatné. (§§. 865, 269, 271.; 3. květ. 1904 č. 6962 N. Z. 220, P. 583). 35. §. 1231. Smlouva syna s otcem o výbavě vyžaduje ku své platnosti notářského aktu. (§. 1. zák. ze dne 25. červce 1871, č. 76; 27. pros. 1904, č. 13536 R. Z. A. 55). — Není-li tu smlouvy, žádati lze o vyměření výbavy i po uzavření sňatku jen v nespor. řízení. (9. list. 1904, č. 16401 J. Bl. 58. — R. Z. 30. — G. H 225). 36. §. 1237. Co manželka koupí za úspory z peněz od muže k obstarání domácnosti obdržených, jest vlastnictvím mužovým. (6. září 1904, č. 9386 J. Bl. 610. — R. Z. A. 59). 37. §. 1288. Kdo pojišťovací smlouvu nedodržel, nemůže žádati propadlou první praemii z důvodu obohacení zpět. (29. červce 1903, č. 11302 J. Bl. 393). — Ustanovení §. 22. všeob. podmínek pojišť., připouštějící jednostrannou změnu obsahu smlouvy pojišťovací, jest platné. (13. září 1904, č. 10585 P. 92). 38. §§. 1293:—1295. Útraty záležitosti dle zásad nesporného řízení projednané jest odpůrce povinen nahraditi a sice v míře v §. 1324 (v případě druhém) stanovené (z r. 1904 bez data a čísla G. H. 195). — Za škodu ručí též, kdo účinkoval na osobu, jež ji způsobila, duševně tak, že tato jednala v nepříčetnosti. Kdo zaviní pomluvou sebevraždu manžela, musí pozůstalé manželce poskytovati alimentaci (§. 1327., 23. červ. 1904, č. 8754 J. Bl. 501). — Neopatrnost poškozeného nevylučuje spoluvinu dráhy. (§. 2 zák. ze dne 5. března 1869, č. 27 ř. z.; čl. I. zák. ze dne 17. červ. 1887, č. 81 ř. z.; 12. červce 1904, č. 10087 J. Bl. 585). — Přeražení kolejnic neosvobozuje dráhu od ručení. (24. pros. 1903, č. 10341 G. H. 220). — Dokud není o dělníkově nároku vůči úrazovně právomocně rozhodnuto aneb dokud dotyčná lhůta neuplyne (§§. 45. a 46. zák. 28. pros. 1887, č. 1 ř. z. ex. 1888), jest žaloba, opíraná o ustanovení obč. zák., předčasnou. (14. dub. 1904, č. 4768, Z. Bl. 720. — R. Z. A. 59). B. Z práva směnečního, obchodního, konkursního a společenstevního. 9. Čl. 1. a 84. sm. ř. Před právomocí prohlášení za svéprávného nemůže uherský státní občan ani v tuzemsku právoplatně směnečný závazek na sebe vzíti. (22. září 1904, č. 12808, Z. Bl. 1031. — R. Z. H. 13). 10. Čl. 95. zák. ze dne 19. června 1872, č. 88 ř. z. nebyl čl. 1. uv. z. k s. ř. zrušen. (19. říj. 1904, č. 11616 Z. Bl. 64. — R. Z. H. 13). 11. Čl. 16. obch. z. Při firmě užiti se může u jména také změn obvyklých, na př. místo Alois B. Louis B. (7. červce 1904, G. Z. 15). 12. Čl. 112. Veřejný společník k zastupování neoprávněný zavazuje se svým podpisem ku znění firmy osobně. (7. červ. 1904, č. 7622 J. Bl. 549). 13. Čl. 233. Smlouva uzavřená s generálním zástupcem cizozemské akciové společnosti (čl. IV. VII. nař. ze dne 29. list. 1865, č. 127. ř. z.) ještě před jeho schválením a zapsáním do obch. rejstříku jest platná. (18. ún. 1904, č. Z. Bl 1025. — R. Z. H. 14). 14. Čl. 279. a 282. I mimo případ čl. 323. jest kupec povinen odpověděti na dopis svého spolusmluvníka, jestliže jest z něho vidno, že tento jest ohledně smlouvy v omylu, sice se má za to, že s od- chylkami v dopise naznačenými souhlasí. (16. červ. 1903, č. 7525 off. 720. — R. Z. H. 14). 15. Čl. 283. a 299. Dle obch. zák. neručí cedent také za více, než co byl od cesionáře obdržel. (§§. 1394. a 1397. obč. z.; 11. břez. 1903, č. 2597 off. 679. — R. Z. H. 14). 16. Čl. 346. Žaloba, domáhající se převzetí zboží, jest nepřípustná. 30. září 1903, č. 6590 off. 713. — R. Z. H. 15. 17. Čl. 355. Jestliže cena zboží během lhůty k plnění stanovené klesne a kupitel v čas dospělosti plnění nežádá, nemůže je po několika měsících při zvýšených opět cenách žádati. (24. září 1904 č. 10997, Z. Bl. 1027. — R. Z. H. 15.) 18. Čl. 385. Opomene-li dráha postarati se o nařízené jí vyclení zboží (§§. 51., 59., 90. dopr. ř. a §. 155., cel. a monop. ř.), ručí odesílateli za způsobenou mu škodu po tři léta. (§. 1489. obč. z.; 7. červ. 1904, č. 1099 J. Bl. — R. Z. H. 15). 19. §. 61. konk. ř. Prohlášení konkursu na jmění cizozemce v cizozemsku platí i pro tuzemsko. Zde se speciální konkurs neprohlásí a jmění se vydá, ovšem bez újmy zástavních a retenčních práv tuzemských věřitelů. (§§. 1., 2., 11. konk. ř.; dvor. dekr. 7. květ. 1845. sb. s. z. č. 883; 11. list. 1903, č. 10906 G. H. 148). 20. §. 217. Při počítání dvoutřetinové většiny rozhodný jest jenom počet věřitelů bez ohledu na počet pohledávek a jejich právní důvod. (27. září 1904 č. 14282 J. Bl. 551). 21. §§. 1. a 11. spol. z. Do stanov společenstev lze přijati platné ustanovení, že za jistých okolností zápůjčky poskytovati lze i nečlenům. (22. červ. 1904, č. 9309 P. 20). 22. §. 14. V právu nahlédnouti do seznamu členů obsaženo jest také právo opsati si jej. (7. pros. 1904 č. 17420 N. Z. 28. — R. Z. H. 16). 23. §. 26. Společenstvo, je-li majitelem periodického časopisu ručí za objednávky, ustanoveným vydavatelem pro tento učiněné. (10. dub. 1901, č. 16841 G. H. 147). 24. §. 59. K výpovědi členství stačí zájem podílů a nevyžaduje se přikázání jich k vybrání. — Co do obnosu výplaty rozhodnou jest jejich výše v době zájmu a pozdější usnesení nemohou býti vym. věřiteli na úkor. (19. ún. 1901 č. 13633. R. Z. H. 16.) C. Z řízení sporného a exekučního. 32. Čl. IX. č. 12. ex. ř. Úrazová renta není z exekuce pro pohledávky alimentační vůbec vyloučena. (§. 43. zák. ze dne 28. pros. 1887, č. 1 ex. 1888; bez data a čísla [1904] J. Bl. 582). 33. §. 1. č. 13. Návrhu na povolení exekuce k vydobytí dlužných daní a poplatků přiložiti jest kromě výkazu nedoplatků i platební příkaz opatřený stvrzením, že tento nabyl moci práva (min. nař. 17. pros. 1852, č. 256 ř. z.; 12. červce 1904, č. 10505 P. 24). 34. §§. 7 a 54. Při útratách trestních musí dotyčný titul exek. obsahovati číselný jejich obnos a musí býti právomocný. (11. srp. 1904, č. 12284 N. Z. 310).35. §. 36., č. 3. Zřeknutí se exekuce na určitou nemovitost platí též pro cessionáře. (7. září 1904, č. 4137 a 4697 R. Z. E. 33). 36. §. 37. Žaloba vybavovací je stran zabavených hotových peněz vyloučena, byly-li tyto vym. věřiteli vydány a s jeho penězi smíšeny. (17. břez. 1904, č. 1147 P. 438). — Kavárník žalovati může na uznání svého vlastnictví k penězům sklepníkem utrženým a na zrušení exekuce. (29. břez. 1904, č. 3189, J. Bl. 285). — Majitel police jest jako takový k žalobě oprávněn. (17. list. 1903, č. 16066, J. Bl. 309). — Porovnání jenom s jedním spoluvlastníkem pozemku uzavřené nemá pro druhé žádné závaznosti a mohou tito případné exekuci dle §. 37. (a nikoli dle §. 228. s. ř.) odporovati. (5. květ. 1903, č. 6553, J. Bl. 203). — Při splátkových obchodech viz A č. 25. 37. §. 40. Vymáhající věřitel povinen jest nahraditi dlužníku útraty jeho návrhu zrušovacího. (§. 78. ex. ř. a §. 41. s. ř.; 1. červce 1904, č. 9818, G. H. 522). — Viz níže č. 41. 38. §. 47. Kdo vykonal přísahu manifestační dle §. 97. konk. ř., může v exek. řízení k opětné přísaze jen za podmínek §. 49. odst. 1. ex. ř. býti donucen. (9. květ. 1904, č. 6901 G. H. 34.) 39. §. 48. Jestliže dlužník k manifestačnímu stání se nedostavivší později se přihlásí, nesmí se připustiti ihned ku přísaze, nýbrž dlužno naříditi nové stání. (26. červ. 1900, č. 8976, N. Z. 287). 40. §§. 65., 66. Do právomocných exek. výměrů není již opravních prostředků, i kdyby byly zmatečnými. (29. list. 1904, č. 36322, J. Bl. 11). Viz 43. 41. §. 74. Útraty svého návrhu zrušovacího nese vym. věřitel sám. (26. dub. 1904, č. 6496, G. H. 40). 42. §. 86. Při výkonu uher. exek. titulů zkoumati jest toliko, zda-li neodporují tuzemskému zákonu, takové plnění zakazujícímu. (13. říj. 1903, č. 13719, J. Bl. 23). 43. §§. 133.—135. Exekuční dražba nemovitosti, na které poznamenána jest exek. dražba dle starého soudního řádu provedená, jest vyloučena (§ 154. ex. ř.), a byla-li přece povolena a provedena, jest ji též ke stížnosti dřívějšího vydražitele zrušiti, třeba by příklep nabyl již moci práva. (§§. 184., 186., 187. ex. ř.; §. 78. ex. ř., §§. 471., 477. a 514. s. ř.; 16. list. 1904, č. 16599, R. Z. E. 34). — Viz č. 40, 45. 44. §. 151. ex. ř. Při průmyslových podnicích mimo město, městys neb podobná větší místa se nacházejích činí nejnižší podání dvě třetiny odhadní ceny. (18. říj. 1904, č. 15283, G. H. 158). 45. §§. 184., 186., 187. Jakmile příklep nabyl právní moci, nelze jej zrušiti ani tenkráte, jestliže nezpůsobilost vydražitelova k právním jednáním přišla teprve po dražbě na jevo. (29. list. 1904, č. 36322, J. Bl. 11). — Viz č. 40, 43. 46. §. 210. Útraty stížnosti v řízení rozvrhovém nelze přisouditi (10. břez. 1904, č. 3118, G. H. 476). D. Z řízení nesporného. 6. Zemský výbor stěžovati si může do nesprávného vyměření školního příspěvku, dokud právo na vyměření schodku se nepromlčelo (anal. §. 3. zák. ze dne 18. břez. 1878, č. 31. ř. z.; 17. list. 1904, č. 16903, N. Z. 399). 7. Dokud pozůstalost nebyla prohlášena kaduční, nepřísluší finanční prokuratuře právo, jménem státu do pozůstalostního řízení zasahovati; případný nárok státu na prohlášení kaducity lze tu provésti jenom pořadem práva. (27. led. 1904, č. 1155, N. Z. 62). 8. §. 2. zák ze dne 3. květ. 1868, č. 36 ř. z. Listiny o splátkových obchodech nejsou cennými papíry; příslušným k amortisaci jest soud okresní. (5. říj. 1904, č. 14734, N. Z. 366). 9. §§. 4., 6., 24. a 30. zák. ze dne 18. ún. 1878, č. 30 ř. z. Jednotlivé pozemky posuzovati jest pouze buď jako místa stavební aneb pozemky hospodářství věnované. — Náhrada útrat s vyšetřováním náhrady spojených je vyloučena. (17. ún. 1904, č. 1836, J. Bl. 310. — G. H. 21). 10. §. 15. —17. zák. ze dne 7. červce 1896, č. 140 ř. z. Bylo-li v řízení tom následkem stížnosti nařízeno doplnění a nové rozhodnutí, jest dovolací stížnost vyloučena. (19. led. 1904, č. 603, N. Z. 142).