Č. 6328.

Železnice. — Živnostenské právo. — Stavební právo (Slovensko): O zřízení průmyslové vlečky.
(Nález ze dne 22. února 1927 č. 3363.)
Věc: Zikmund Q. v Nitře proti ministerstvu železnic (rada stát. drah Dr. Jan Rataj, za zúč. firmu ... adv. Dr. Jan Drašar z Prahy) stran povolení ke zřízení vlečné dráhy.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Rozhodnutím z 27. května 1924 udělilo min. žel. firmě Parný mlýn Arpád Arnošt B., úč. spol. v Nitře, k její žádosti na základě adm. pochůzky, konané dne 27. července 1922, podle § 9 nař. býv. uher. min. obch. č. 40003/1885 stav. povolení ke zřízení vlečné dráhy odbočující z nákladništní koleje stanice v Nitře a vedoucí třídou Masarykovu v Nitře do mlýna A. za podmínek v rozhodnutí tom vytčených.
Podáním de pres. 27. ledna 1925 žádal st-l okr. úřad v Nitře, aby bylo nařízeno nové jednání o žádosti firmy Parný mlýn Arpád Arnošt B., úč. spol. v Nitře, a aby byl k adm. pochůzce on, jakož i ostatní zájemníci předvoláni. Dále žádal, aby další stavba vlečky do provedené nové pochůzky byla zakázána. Petit prvý odůvodnil st-l takto: Stav. povolení bylo firmě uděleno protizákonně. Dle § 27 zák. čl. XVII : 1884 mají bližší sousedé k jednání býti zvlášť předvoláni. St-l je majitelem domu č. .. v Masarykově třídě a dráha se vede kolem jeho domu ve vzdálenosti 5 m a proto měl býti k jednání zvlášť předvolán. St-l však o povolení ke stavbě vůbec nevěděl, dokud stavba vlečky neděla se u jeho domu. O pochozí komisi pak rovněž nevěděl, neboť nebyl k ní pozván, ani nebyl uvědoměn, v který den se bude konati, jinak by se byl k jednání dostavil a proti stavbě protestoval. Při zahájení zemních prací pak seznal, že zdi jeho domu praskají a je nebezpečí, že dům, který je stavěn z měkkého materiálu, spadne, bude-li denně kolem jezditi ve vzdálenosti 5 metrů těžká lokomotiva s těžkými železničními vozy. Jízdou vlakovou před výjezdem z jeho domu bude mu znesnadněno provozování jeho živnosti povoznické a bude ve stálém nebezpečí, že jeho majetek (vozy, koně) bude poškozen. Nutnost zastavení stavby do nového řízení odůvodňoval st-l tím, že stavebník ani nešetří podmínek, jež mu ve stav. povolení byly uloženy; neboť dle toho měla firma získati ke stavbě potřebné pozemky a nabytá cizí práva. Podle § 9 nař. č. 40003/1885, jehož se min. ve stav. povolení dovolává, nesmí se začíti se stavbou, pokud nebylo učiněno zadost ustanovením zák. čl. XLI/81. Dle bodu 1 § 16 cit. zák. je vzdálenost nebezpečí ohně 8 m, která dle odst. 16 může se zmenšiti jen tehdy, když stavby jsou chráněny stromy neb něčím jiným. Dokavad se těmto podmínkám nevyhoví, nesmí se stavěti. Než stavbu nutno zastaviti hlavně z důvodu, že již nyní praskají zdi st-lova domu, a tu je obava, že jeho dům spadne, až bude provoz na vlečce v běhu.
Tato st-lova žádost byla předložena min. žel., které ji nař. rozhodnutím zamítlo z důvodu, že při adm. pochůzce, konané dne 27. července 1922 a řádně publikované, neuplatňoval proti stavbě ani ústně, ani písemně žádných námitek a min. žel. že již def. rozhodlo jak o stav. povolení, tak o protipožárních opatřeních a námitkách interesentů výnosem z 27. května 1924, který nabyl již moci právní a nemůže se proto nic na něm měniti. Vyhověl-li stavebník podmínkám stav. povolení, bude zjištěno při tech.-polic. zkoušce vlečky.
Uvažuje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané musil se nss nejprv zabývati námitkou vznesenou žal. úřadem v odvodním spise, že rozhodnutí ze dne 27. května 1924, jímž bylo rozhodnuto též o požárních opatřeních, nebylo st-lem vůbec vzato v odpor a tudíž již před delším časem vstoupilo v moc práva, takže nemůže k st-lově stížnosti, pokud tato popírá zákonitost rozhodnutí toho, nss-em býti přezkoumáváno. Tím namítá žal. úřad, že stížnost, pokud brojí proti zmíněnému rozhodnutí, je nepřípustná.
Nss však neshledal, že by stížnost směřovala proti rozhodnutí žal. úřadu ze dne 27. května 1924. Stížnost za nař. rozhodnutí označuje výslovně rozhodnutí žal. úřadu ze dne 7. února 1925, vydané k st-lově žádosti za provedení nové administrativní pochůzky a za zastavení zahájené stavby vlečné dráhy a označuje toto rozhodnutí za nezákonné; pokud mluví též o rozhodnutí žal. úřadu ze dne 27. května 1924, činí tak pouze v té své části, v níž předesílá děj. Stížnost shledává nař. rozhodnutí nezákonným proto, že st-l nebyl pozván k pochůzce, ač se tak podle ustanovení § 27 zák. čl. XVII : 1884 mělo státi, poněvadž na 5 metrů před jeho domem v Masarykově ulici jdou koleje vlečné dráhy, pak proto, že ze správních spisů je vidno, že o st-lově domě komise ničeho nenavrhovala a že tak ani žal. úřad nerozhodl o protipožárních opatřeních ohledně jeho domu.
Těmito vývody snaží se stížnost vyvrátiti výrok nař. rozhodnutí, že st-l je se svými námitkami proti stavbě vlečné dráhy prekludován z důvodu, že o přípustnosti její, zejména i s ohledem na vzdálenost od domu st-lova, bylo již na základě výsledku komis. řízení z 27. července 1923 rozhodnuto výnosem z 27. května 1924.
Názor stížnosti, že tato prekluse nemohla nastati vzhledem na ustanovení cit. § 27 uh. živn. řádu, je nesprávný, neboť tento § na stavbu vlečné dráhy, připojené k veř. dráze, se nevztahuje. To plyne z § 183 tohoto zák., v němž výslovně se praví, že jeho ustanovení nevztahují se na železné dráhy, a z nař. býv. uh. min. prací a dopravy z 8. července 1868 č. 4973 v záležitosti povolení ke stavbě soukromých drah všeho druhu, jímž upravuje se řízení při stavbě takových drah. Podle §§ 1 až 6 tohoto nař. se sice vyžaduje účast stran při komis. zkoumání, zda se zamýšlená stavba nepříčí jejich právům, ale nestanoví se, že by strany individuelně k jednání tomu měly býti pozvány.
Žal. úřad vyslovil v nař. rozhodnutí, že strany k účasti na komis. řízení, jež se dle § 6 cit. nař. o žádosti za povolení stavby provésti má, pozvány byly veř. vyhláškou, vydanou měšťanostou město Nitry, jíž bylo konání řízení toho řádně vyhlášeno. Stížnost pak netvrdí ani, že by podle tohoto předpisu § 6 pozvání zájemníků vyhláškou nestačilo, ani že vyhláška nebyla řádně publikována. Je tedy bezdůvodná námitka, že prekluse nenastala. Námitka druhá pak odporuje spisům. Z protokolu o adm. pochůzce, konané dne 27. července 1922, je vidno, že pochozí komise, jednajíc o protipožárních opatřeních, výslovně konstatovala, že od km 0,2 až ke konci vlečky po pravé straně dráhy je řada budov vesměs ohnivzdorně zřízených, pro něž navrhuje žádati od min. žel. snížení požárního obvodu stanoveného zák. čl. XLI : 1881 na skutečnou vzdálenost od osy budoucí vlečky. Návrh ten pak odůvodňuje tím, že osu vlečky, která má býti vedena po banketu Masarykovy ulice, nelze dále odsunouti a že rychlost na vlečce bude omezena na 5—10 km za hodinu a tak vzhledem k malému počtu vozů nebude obava, že by jiskřením lokomotivy mohlo vzniknouti nebezpečí požáru. V této řadě domů je dle plánu spisům připojeného i st-lův dům. Žal. úřad, jednaje o zmíněném návrhu komise, vyslovil v části »A. Protipožárová opatření«, že pro řadu zděných budov v právo vlečky od km 0,2 až k jejímu konci snižuje podle návrhu komise požární obvod na skutečnou jejich vzdálenost od osy vlečky za předpokladu, že budovy tyto jsou neb budou dodatečně nákladem stavebníka vlečky vesměs ohnivzdorně zřízeny a veškery otvory proti dráze těsnými okny nebo dveřmi opatřeny. Snížení požárního obvodu dle § 18 zák. čl. XLI : 1881 pro jmenované budovy povolil pak z toho důvodu, že jejich stabilita ani požární bezpečnost nebude provozem vlečky ohrožena, jednak vzhledem k omezené rychlosti na vlečce (5—10 km), jednak vzhledem k ohnivzdorné úpravě jich a k malému počtu vozů vlečkou dopravovaných, takže nevznikne nebezpečí z jisker lokomotivy.
Je tedy stížnost také v této části bezdůvodná a slušelo ji proto zamítnouti.

Citace:

č. 6328. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 412-414.