České právo. Časopis Spolku notářů československých, 15 (1933). Praha: Spolek notářů československých, 86 s.
Authors:

Výroční zpráva


o činnosti Právnické Jednoty v Praze za rok 1925 podaná na řádné valné hromadě dne 4. března 1926.
Starosta univ. prof. dr. Karel Hermann-Otavský zahájiv řádnou valnou hromadu, uvítal přítomné a oznámiv, že na pořadu je přednáška univ. doc. dr. Matějky »O náhradě škody způsobené veřejným zaměstnancem u výkonu jeho funkce podle osnovy československého občanského zákona«, udělil slovo dr. Matějkovi.
Po přednášce jež byla vyslechnuta s velikým zájmem, zahájil předsedající, poděkovav dru. Matějkovi za jeho velmi zajímavý vědecký výklad, vlastní pořad valné hromady a dříve než došlo k projednávání jednotlivých zpráv, věnoval vzpomínku zemřelým členům Jednoty a to dr. Vladimíru Lažanskému, majiteli panství v Chýši, dr. Ant. Mokrému, notáři na Král. Vinohradech, Ant. Blažkovi, vrch. řediteli Ústřední jednoty hospodářských družstev v Praze, dr. Karlu Motejlovi, advokátu v Praze, dr. Kazimíru Pokornému, generálnímu řediteli býv. Buštěhradské dráhy v Praze a dr. Richardu Poplovi, advokátu v Praze. Přítomní vyslechli projev tento stojíce.
Nato pronesl předsedající úvodem ke zprávám o činnosti Jednoty v uplynulém roce několik souhrnných poznámek. Poukázal zejména k tomu, že rok ten vyznačuje se stupňovanou aktivitou Jednoty, osvědčenou jednak pracemi pro druhý sjezd čsl. právníků, jednak uskutečněním publikace časopisu »Bulletin de droit tchécoslovaque«. Jak známo, dala naše Jednota, navazujíc na usnesení prvního sjezdu, konaného v r. 1904, podnět ke konání sjezdu Brněnského a vyvinula úsilnou činnost o jeho uskutečnění a zdar ve svorném spolupůsobení se sesterskými Jednotami na Moravě a na Slovensku. Se zadostiučiněním možno uvědomiti si vědeckých a literárních výsledků sjezdu, jimiž vzešel nepochybný užitek četným oborům právním. Se zvláštním díkem jest vzpomenouti zásluh, jež si získali pánové v Brně zvláště také po stránce organisace a zevnějšího průběhu sjezdu a jest zejména vítati, že usnesením konečné schůze zabezpečeno pravidelné konání sjezdů i pro budoucnost.
Pokud jde o »Bulletin«, dostane se v těchto dnech druhý sešit do rukou členstva. Redaktor p. dr. Šimák byl služebně přidělen k legaci do Berlína, avšak podařilo se nám, jak s povděkem lze konstatovati, zachovati jeho výborné síly pro náš »Bulletin«, když byl do redakce přibrán pan soukr. docent dr. Boháček, jenž podá o »Bulletinu« našem ještě zprávu bližší.
Předseda obrací se na to ku přednáškové činnosti Jednoty a poukazuje k široké její základně, k jejímu rozpětí na četné obory věd právních a státních, jakož i také na úkol našeho časopisu »Právníka«, rozsahu tomu celkem odpovídající. Jest si přáti, aby jak naše Jednota, tak i její časopisecký orgán zachovaly tento svůj ráz v jisté míře universální, sjednocujíce ve svém členstvu resp. čtenářstvu různá povolání právnická a spojujíce ve své činnosti práce z různých oborů věd právních a státních. — Předseda končí výzvou k horlivé účasti v činnosti Jednoty. Po proslovu starostově přednesl 2. jednatel doc. dr. František Čáda nejprve zprávu jednatelskou.
»Činnost Jednoty za minulý rok se úspěšně vyvíjela, takže lze říci, že vracíme se již úplně do kolejí předválečných. Počet členstva udržuje se na stejné výši, třebas vznikají u nás stále nové speciální a stavovské korporace, účast posluchačstva na přednáškách je velmi potěšitelná. Naše týdenní schůze staly se vyhledávaným střediskem vědeckých a odborných přednášek a debat.
Týdenních schůzí bylo konáno v roce 1925 celkem 15; — 10 z nich bylo před poslední valnou hromadou,, t. j. před 14. květnem 1925. O těch stala se již zmínka ve zprávě loňské.
První schůze po minulé valné hromadě byla konána dne 5. listopadu 1925. Zahájeno jí podzimní období přednáškové. Pan vrchní soudní rada dr. Vilém Grešl pojednal na ní »O exekuci proti státu«.
Ve schůzi, konané dne 12. listopadu 1925, přednášel p. soudce doc. dr. Vladimír Solnař: »O reformě trestního práva a řízení v Italii«.
Na schůzi dne 19. listopadu 1925 promluvil universitní profesor dr. Miloslav Stieber o thematě »Volební a politické strany«.
Předmětem schůze dne 26. listopadu 1925 byla přednáška p. senátního presidenta Nejvýš, soudu Karla Fliedra: »Kostelní patronát v pozemkovém přídělovém řízení«. Poslední v roce 1925 byla přednáška pana universitního docenta dr. Rudolfa Rauschra dne 3. prosince 1925: »O vývoji parlamentarismu v Polsku«.
Většina těchto schůzí byla i letos hojně navštěvována. Všem, kdož se v přednášky uvázali, i těm, kdož se rozprav zúčastňovali, vzdávají se zde díky nejvřelejší.
Dvě z těchto schůzí byly konány v Akademii, ostatní v Karolinu. Ředitelství Jednoty vzdává díky děkanství fakulty právnické za propůjčení místností a zejména za svolení, aby napříště všechny schůze mohly se konati v posluchárně čís. 1. v Karolinu.
Právnická Jednota jest členem Svazu Osvětového a Société de la législation comparée v Paříži. Přátelské styky byly udržovány jako léta minulá zejména s Právnickou Jednotou Moravskou v Brně, s Právnickou Jednotou Slovenskou v Bratislavě a spolkem československých právníků Všehrd v Praze.
Styk s Právnickými Jednotami Moravskou a Slovenskou byl utužen tohoto minulého správního roku ještě jinou okolností. Nejdůležitější totiž událostí tohoto správního roku byl druhý sjezd československých právníků v Brně, konaný dne 30., 31. května a 1. června 1926. Dlužno tu zabývati se krátce reminiscencí na práce přípravné. Naše Jednota zabývala se myšlenkou pořádati sjezd již krátce po převratu. Avšak technické překážky nedovolovaly uskutečniti naše snahy dříve a kromě toho Jednota naše hleděla zachovati přesně usnesení prvního sjezdu právnického, který rozhodl, aby příští sjezd se konal v Brně. Naše Právnická Jednota ihned, jakmile bylo možno přikročiti ke klidnější práci mírové a jakmile byly zdolány nejnaléhavější úkoly poválečné, jež nestrpěly odkladu, obrátila se v listopadu 1922 na Právnickou Jednotu Moravskou a vyzvala ji ku přípravným pracím sjezdovým. Stálé pečlivosti a pozornosti se strany naší podařilo se, že byly odstraněny všechny nesnáze, zejména rázu finančního, když k naší společné intervenci s ostatními Jednotami vláda republiky se uvolila poukázati značnou subvenci sjezdu, takže minulého roku bylo možno vykonati sjezdové dílo bez nejmenších závad. S radostí vzpomínáme krásných sjezdových dní, kdy sešli jsme se v imposantním počtu v Brně, abychom porokovali společně se všemi právníky nejen republiky, nýbrž i se vzácnými kolegy-hosty z ciziny, zejména slovanské. Naše Jednota s díkem vzpomíná protektorátu p. presidenta Masaryka a všestranné pomoci se strany vlády. Naši Jednotu zastupoval v přípravném výboru starosta univ. prof. dr. Hermann-Otavský, náměstkové sen. pres. dr. Bohuslav, sekční šéf dr. Joachim a jednatel dr. Polan. Prof. Hermann-Otavský byl zvolen prvním místopředsedou sjezdu a podal také jednomyslně přijatý návrh na zřízení »Stálého sjezdového výboru«. I v tomto výboru uchopí se Jednota naše práce a přičiní se, aby v díle Randově, prvním sjezdovém sněmování, které našlo důstojného nástupce ve sjezdu druhém, bylo v budoucnosti se zdarem pokračováno.
Také i na jiných událostech veřejných měla naše Jednota přiměřenou účast. Ředitelství vyslovilo zejména blahopřání k výročí šedesátých narozenin prof. dr. Κ. Kadlcovi, prof. dr. M. Stiebrovi, gratulovalo k jmenování presidentovi Nejvyššího správního soudu dr. Háchovi a guvernéru Národní banky československé dr. V. Pospíšilovi. Sjezdu jugoslávských právníků v Bělehradě byl zaslán pozdravný telegram.
Dennímu tisku a tisku odbornému, který přinášel pravidelné zprávy o našich schůzích, sluší vzdáti povinné díky.
Konečně je možno uzavřití zprávu jednatelskou několika ciframi o počtu členstva. Počet členstva se udržuje na stálé, jen velmi nepatrně proměnné výši. V roce 1925 přistoupilo 8 členů, vystoupilo 9 členů, zemřelo 8 členů. Celkový počet při konci správního roku 1925 dne 31. prosince činil 580 členů. Z těch jsou zakládajícími 2, řádných členů je 578. Pro zajímavost je možno uvésti, že v tomto počtu členů jsou 2 ministři, 3 poslanci, 2 senátoři, 2 ženy a 3 spolky. (Jednota kandidátů advokacie v Praze, Spolek čs. právníků Všehrd v Praze, Société de la législation comparée v Paříži). Jest nutno vznésti důrazný apel na veškero československé právnictvo a upozorniti, že je jeho povinností státi se členy tohoto nejstaršího našeho ryze odborného spolku právnického. Tutéž výzvu bylo by možno adresovati i na naše stavovské korporace, aby si uvědomily význam Právnické Jednoty.
Do valné hromady vzrostl počet členů na 586. Z toho v Praze bydlí 464, v ostatních Čechách 93, na Moravě 11, na Slovensku 18.
Konče zprávu jednatelskou vyslovuji dík všem, kteří tohoto roku podpořili jakýmkoliv způsobem naši činnost a vyslovuji prosbu, aby i léta příští nezapomněli na naši Jednotu svou přízní.
Předseda prof. Hermann-Otavský prohlašuje, že dá hlasovati o zprávách souhrnně, až bude vyslechnuta zpráva revisorů účtů a uděluje slovo jednateli dr. Čádovi, aby přednesl zprávu účetní, kteráž zní:
Finanční stav Jednoty v uplynulém správním roce je možno seznati z tohoto přehledu:
V r. 1925 měla Právnická Jednota v Praze tyto příjmy:
1. Členské příspěvky Kč 11 420,—, 2. Výtěžek z knihoskladu Kč 4,30. 3. Úroky z uložených peněz Kč 1980,—. 4. Příspěvek »Právníka« za vazbu knih Kč 2000,—. 5. Bulletin de droit tchécoslovaque: a) podpora od ministerstva školství Kč 5000,—, b) podpora od ministerstva zahraničních věcí Kč 17 500,—, t. j. Kč 22 500,—. 6. Rozličné příjmy Kč 43,20. 7. Cizí peníze Kč 69,—. Dohromady38 017,39.
K tomu jmění, vykázané koncem roku 1924 Kč 40 586,73. Veškerý příjem Kč 78 604,12.
Vydání byla tato: Tajemníkovi plat Kč 1200,—, za výpomocné síly Kč 200 — a odměna za r. 1924 a 1925 po Kč 300,—, t. j. Kč 2 000,—. 2. Provise sběrateli člen. příspěvků Kč 175,—. 3. Pedelovi za obsluhu a čištění Kč 350,—. 4. Topiči Kč 80,—. 5. Týdenní schůze a valná hromada Kč 3 286,33. 6. Tiskopisy (na účetní knihu, legitimační lístky, oběžníky, šekový sešit a platenky), poštovné a poselné Kč 701,90. 7. Náklad na knihovnu Kč 12 438,73. 8. Bulletin de droit tchécoslovaque: a) honoráře autorské Kč 632,—, b) honoráře překladatelské Kč 2 000,—, с) honoráře redakční Kč 3 000,—, d) za tisk 1. čísla Kč 2 029,80, e) poštovné Kč 140,70, f) kolkovné ze subvencí Kč 235,—, g) za menší potřeby Kč 59,30, celkem Kš 8 096,80. 9. Příspěvky: a) seminární knihovně za rok 1924 a 1925 po Kč 200,—, celkem Kč 400,—, b) Jonákově nadaci Kč 400,— , c) Svazu osvětovému Kč 30,—, celkem Kč 830,—. 10 Rozličné výdaje Kč 375,46. 11. Cizí peníze Kč 39,50. Veškerý výdaj Kč 28 373,72. Celkový příjem Kč 78 604,12, veškerý výdaj Kč 28 373,72. Jmění koncem roku 1925 Kč 50 230,40.
Jmění toto jest uloženo: 1. u poštovního úřadu šekového v Praze Kč 12 500,40, 2. u Zemské banky v Praze Kč 11 480,—, 3. v úpisech 5 1/2% IV. státní půjčky nom. Kč 26 250,—. Dohromady tudíž výše vykázaných Kč 50 230,40.
Srovná-li se toto konečné jmění s počátečním Kč 40 586,73, jest rok 1925 proti roku 1924 příznivější o Kč 9 643,67.
Vysvětlujeme to příspěvkem Kč 2 000,— od administrace »Právníka« za vazbu knih Jednoty a subvenci Kč 5 000,— od ministerstva školství a Kč 17 500,— od ministerstva věcí zahraničních na vydávání časopisu Bulletin de droit.
Účet časopisu Bulletin de droit tchécoslovaque za rok 1925 vykazuje: příjmy Kč 22 500,—, výdaje Kč 8 096,80, a konečnou hotovost Kč 14 403,20.
Podle toho vykazuje vlastní účet Právnické Jednoty v Praze za rok 1925:
t. j. proti jmění, vykázanému koncem roku 1924 Kč 40 58673 méně o Kč 4 759,53.
Tento úbytek jmění spolkového odůvodňujeme hlavně tím, že v roce 1925 byly zaplaceny také účty za vazbu knih z roku 1924: Cucův na Kč 2411,20 a Jermanův na Kč 2639,—, větší náklad na vazbu knih pak tím, že v dobách válečných nebyly knihy a časopisy vůbec dávány do vazby knihařům.
Po této zprávě přednesl sekční šéf prof. dr. Jos. Lukáš zprávu o časopisu »Právník« za r. 1925, tohoto znění: »Letošní zprávu o časopisu »Právník« musí administrace začíti pořekadlem: »Nechval dne před večerem.« Končiliť jsme loňskou zprávu projevem naděje ve příznivější výsledky. Bohužel naděje ty částečně zklamaly. Jak již loni bylo naznačeno, počali jsme počátkem roku 1925 vydávati časopis náš přibližně v předválečném rozsahu, zvýšivše mírně předplatné a provedše opětnou agitaci mezi praktickými právníky. Výsledek agitace byl ku podivu minimální, ba lze na tomto místě přiznati, že počet odběratelů koncem roku 1925 byl dokonce menší (o 9) roku 1924. Počet přibylých nových předplatitelů byl totiž vyvážen úbytkem předplatitelů starých a starších, snad následkem zvýšení předplatného. Tento nepříznivý úkaz měl přirozeně vliv i na finanční výsledek. Roku 1924 přešel »Právník« se značným přebytkem do nového roku, čímž právě umožněno rozšíření jeho obsahu v roce 1925, než následkem toho byla jeho bilance za tento rok o plných Kč 5200,— nepříznivější. Musila proto administrace sáhnouti k opětnému zvýšení předplatného pro nečleny Právnických Jednot a spolku čsl. právníků.Všehrd o 5 Kč ročně. Předsednictvo naší Jednoty jako vydavatel dalo ke zvýšení tomu své svolení. Časopis náš jest přes to jedním z nejlacinějších časopisů odborných tu- i cizozemských. Tak na př. na známé vídeňské Juristische Blätter obnáší předplatné v Československu 60 Kč.
Tištěno bylo opětně 2 000 exemplářů, z nichž 1625 odebíráno přímo, 193 prostřednictvím knihkupců, 74 byly redakční a výměnou, celkem 1892.«
Na to podal doc. dr. Boháček právu o časopisu »Bulletin de droit tchécoslovaque«:
»Činnost, o níž jakožto spoluredaktor »Bulletinu« a v zastoupení hlavního redaktora dr. Šimáka mám podávati zprávu, není sice příliš rozsáhlá, ale ve svých výsledcích ukazuje, že »Bulletin« dobře bude sloužiti účelům, k nimž byl Právnickou Jednotou určen: k podporování styků s právnickou cizinou.
Po přípravných pracích, o nichž bylo referováno již na loňské valné hromadě, vyšlo prvé číslo koncem srpna m. r. U nás byl »Bulletin« vlídně přijat denními listy; pro tuzemský obchod byl dán do komise firmě Řivnáč.
Do ciziny rozesílá se »Bulletin« především podle návrhu ministerstva školství a zahraniční, příp. našich zastupitelských úřadů. Ježto příslušné návrhy nejsou dodnes úplné, byl »Bulletin« rozeslán jen na adresy, kam další zasílání bude nutností. Při tom bylo číslo prvé zasláno vesměs zdarma; dosud rozesláno přes 150 exemplářů. Od adresátů došla řada odpovědí. Vedle pouhých poděkování obsahují některé i výslovné blahopřání Právnické Jednotě a živý zájem o náš právnický život. Vedle toho získala i knihovna P. J. výměnou za »Bulletin« několik přírůstků. Ačkoli nebylo dosud pevně stanoveno předplatné, hlásí se již předplatitelé z Holandska.
Zásadně stanoveno, že budou ročně vycházeti čtyři čísla v nepravidelných lhůtách a o dvou tiskových arších.
Otázka (předplatného bude vyřízena v nejbližších dnech, při čemž bude stanoveno zvláštní snížené předplatné pro členy Jednoty. Stane se tak nepochybně zároveň s vydáním druhého čísla, které vyjde v polovině tohoto měsíce.«
Zprávu o knihovně přednesl jednatel doc. dr. Čáda:
»Od poslední valné hromady ze dne 14. května 1925 neudála se v knihovně spolkové žádná patrnější změna; jen nedostatek místa jest stále citelnějším. Přes to však pořádek v knihovně nikterak netrpí. Z dárců knih a časopisů jest nutno jmenovati i letos na prvém místě redakci Právníka.
Kromě toho darovali knihovně naší: P. vrchní zemský rada dr. Pokorný: Pokorný, Investice jako odpočty při dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí; p. univ. docent dr. So1nař: Bertrand, Observations d’un directeur de prison belge sur le projet de code pénal Tchécoslovaque. Ministerstvo veřejných prací: Sbírka zákonů, nařízení a předpisů pro státní službu stavební v rebuplice československé. Svazek: I. Pozemní stavby; II. Vodní stavby; III. Silniční stavby.
Od volebního soudu v Praze: Koschin, Sbírka zásadních rozhodnutí volebního soudu. Díl I.—III. — Od ministerstva školství a národní osvěty redakcí »Parlamentu«: Parlament. Ročník 4., 1925. — Od ministerstva sociální péče: Zpráva o činnosti živnostenských inspektorů v roce 1924. — Od sociálního ústavu Československé republiky: Prof. dr. Josef Gruber, 3. listopadu 1865 — 3. května 1925. — Od právnické fakulty Masarykovy university v Brně: Vědecká ročenka. Ročník 4., 1925. — Od Právnické jednoty moravské v Brně: Přehled rozhodnutí ze všech oborů právních. Ročník 1925 a Časopis pro právní a státní vědu. Ročník 8., 1925. — Od Národní rady Československé v Praze: Naše zahraničí. Ročník 7., 1925. — Od Akademie věd a umění v Praze: Věstník, ročník 33. (1924), čís. l.—9. — Od redakce Sborníku věd právních a státních v Praze: Sborník, roč. 25. (1925). Trojmo. — Od Úrazové pojišťovny dělnické v Praze: Zpráva o činnosti za rok 1923. — Od Svazu československých soudců: Soudcovské listy, 6. ročník, 1925. — Od Spolku notářů československých v Praze: České právo, 7. ročník 1925 a ročníků 4. a 6. po čís. 9. — Od Spolku československých právníků »Všehrd« v Praze: Všehrd 6., ročník 1925 a Druhý sjezd československých právníků v Brně dne 31. května až 1. června 1925. — Od rektorátu university Karlovy: Universita Karlova v Praze v roce 1923—1924. — Od Société de législation comparée v Paříži: Annuaire de législation étrangère 1902 a Bulletin mensuel de la société de législation comparée. Tome 54, 1924/25. — Od Jednoty přátel Masarykovy Akademie v Praze: Nová práce, roč. 6.—1925. Dvojmo — Od Spolku advokátů československých v Praze: Česká advokacie 11., roč. 1925.
Dále docházely těsnopisecké zprávy a přílohy poslanecké sněmovny a senátu N. S. R. Č. Z cizích parlamentů ročník 6. (1925), Obchodní komora, 7. ročník, 1925, a od Obchodní a živnostenské komory v Praze některé protokoly a zprávy o schůzích a jednáních v roce 1925.
Počet všech děl a časopisů činí 5955, proti roku 1924 o 62 díla více, nepočítajíc v to arciť nové díly knih a časopisů.
Nově přibylá tato díla i nové ročníky časopisů budou podrobně uvedeny v 11. dodatku knihovního katalogu.
Ke studiu а k nahlédnutí do různých děl a časopsů v místnostech spolkových předloženo bylo i letos mnoho knih a časopisů. Počet návštěvníků knihovny, zejména z řad členů mladších udržuje se stále na potěšitelné výši. Stálí návštěvníci knihovny byli letos 3. Domů bylo zapůjčeno 455 knih.
Všem dárcům knih a příznivcům Jednoty vzdává Právnická Jednota díky nejvřelejší.«
S touto zprávou spojil pak jednatel i zprávu o knihoskladu:
»Jednání o výhodném zpeněžení zastaralých děl knihoskladu, o němž v loňské zprávě byla zmínka učiněna, nebylo ještě ukončeno. Až se tak stane, bude svým časem valné hromadě podána zpráva.
Koncem roku 1925 bylo na skladě 9 anebo — hledí-li se k dílům knih — 13 děl o 3 074 svazcích ve snížené ceně 5 624 Kč. Pánům členům bylo v roce 1925 darováno: 9 Pražákových zákonů z oboru ústavy obecní a zemské, 10 indexů k Právníku, díl 1.—3. a 11 Souškových živnostenských provozoven, v celkové ceně 54,50 Kč.«
Na pořadu jest zpráva revisorů, kterou přednesl ad v. dr. Konstantin Sobička. Zpráva zní:
»Podepsaní revisori knih a účtů prozkoumali knihy a účty Právnické Jednoty, jakož i časopisu »Právník« za rok 1925, srovnali je s doklady a našli vše v pořádku. Stav jmění Právnické Jednoty vzrostl z obnosu vykázaného ku konci roku 1924 — Kč 40 586,73 na Kč 50 230,40, — tedy o Kč 9 643,67.
Bulletin proti příjmu Kč 22 500,— vykazuje výdaj Kč 8096,80, tedy přebytek Kč 14 403,20. Vzhledem k tomu jest u Právnické Jednoty vlastně úbytek Kč 4759,53, nehledí-li se na hospodářské výsledky Bulletinu, vzniklý zejména zaplacením knihařských účtů ještě za rok 1924 obnosem Kč 5040,20.
Právník vykazuje jmění koncem 1925 Kč 18 326,16 proti konci 1924 Kč 16 848,89, v čemž ovšem jest nedoplatek účtů knihtiskárny Kč 6678,84. Čistý zisk tedy za rok 1925 Kč 11 647,32 jest oproti zisku za 1924 16 848,29 o Kč 5200,97 menší.
Revisoři navrhují valné hromadě schválení účtů a udělení absolutoria ředitelstvu Právnické Jednoty i redakci časopisu Právník.«
Po této zprávě dal předsedající hlasovati úhrnem o všech přednesených zprávách, jimž jednomyslně bylo odhlasováno schválení a vysloveno odstupujícímu výboru absolutorium.
Na to přednesl jednatel dr. Čáda návrh rozpočtu na správní rok 1926: Srovná-li se příjem s vydáním, objeví se schodek 100 Kč, který jistě bude možno nepatrnou úsporou uhraditi. Eventuelně je k jeho krytí možno použíti prostředků ze jmění Jednoty.
Rozpočet byl jednomyslně schválen.
Pak na návrh doc. dr. Solnaře byla obnovena smlouva s tiskárnou Grégrovou o tisku »Právníka« pro rok 1927 za týchž podmínek co loni.
Poněvadž návrh na změnu stanov byl vzat ředitelstvem s pořadu, bylo přikročeno k volbě ředitelstva a revisorů účtů. Jmenovaní skrutátoři dr. Štěpanovský a dr. Andres sdělují po provedeném hlasování, že byli zvoleni pro správní rok 1926 tito pánové :
starosta univ. prof. dr. K. Hermann-Otavský,
I. náměstek odb. přednosta Ant. Hartmann,
II. náměstek odb. přednosta doc. dr. V. Joachim,
I. jednatel adv. dr. Evž. Polan,
II. jednatel min. místo-tajemník dr. Boh. Kučera,
revisori účtů: adv. dr. K. Sobička a min. rada dr. J. Chour.
Předsedající prohlašuje přijetí volby s díkem za projevenou důvěru a děkuje vřele odstupujícím členům ředitelstva, zvláště senátnímu presidentu dru Bohuslavovi za dlouholetou tak záslužnou činnost v Jednotě, jakož i dru Čádovi za horlivost jím osvědčovanou.
Také ostatní zvolení prohlašují přijetí volby.
Poněvadž volné návrhy nedošly, ukončil starosta prof. dr. Hermann-Otavský valnou hromadu díkem za účast přítomným.
Dr. František Čáda,
2. jednatel.
Citace:
Týdenní schůze. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1912, svazek/ročník 21, číslo/sešit 8, s. 413-414.