NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Č. 4968.

Obecní volby: I. * Pouhá okolnost, že nebylo vyšetřeno, zda zástupce dohlédacího úřadu dozíral nad správným prováděním volby (§ 35 zák. č. 75/1919), nezakládá sama o sobě vadu řízeni — II. * Není vážným porušením tajnosti volby, netají-li se voliči sami tím, kterak hlasují. — III. Je vadou řízení volebního, byla-li urna umístěna v odděleném prostoru určeném ke vkládání hlasovacích lístků do obálek.
(Nález ze dne 3. října 1925 č. 11472/24).
Věc: Šimon K. a spol. v Č. proti zemské správě politické v Praze o volbu obecního zastupitelstva.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Při volbě ob. zastupitelství v Č., konané dne 9. prosince 1923 dle zásady relativní většiny, zúčastnilo se podle zápisu volby 324 voličů; ve volebním osudí nalezeno bylo 321 obálek, obsahujících 318 hlasů (1 obálka byla prázdná a 2 obsahovaly čistý papír) a mimo to 2 hlasovací lístky vhozené do osudí bez obálek, z nichž jeden byl odevzdán pro kandidátní listinu č. 1, druhý pro č. 2. Z uvedených 318 platných hlasů připadlo na kandidátní listinu č. 1 (čs. sociální demokratická strana) 157, na listinu č. 2 (skupina malorolníků, domkářů a nájemníků) 161 hlasů.
Proti volbě podal Šimon K. a spol. tyto námitky:
1. Zástupce politického úřadu nepoučil při zahájení volby volebni komisi o zákonných ustanoveních a připustil tak postup zákonu neodpovídající. 2. Urna byla umístěna v odděleném prostoru určeném pro vkládání hlasovacích lístků do obálek; proto komise neměla přehled o tom, jak se vkládají hlasovací lístky do urny, a byla vložena značná část lístků bez obálek a počet hlasů v urně nesouhlasil s počtem voličů, volby se zúčastnivších. Komise skutečně našla scházející 3 volební obálky v koši na odkládání nepoužitých kandidátních listin, započtla je jako odevzdané a prohlásila je za neplatné. Čítání těchto 3 hlasů činí volby zmatečnými, byť i byly hlasy prohlášeny za neplatné. 3. Oddělená prostora nebyla tak opatřena, aby tam z venku nebylo viděti, čímž porušena tajnost volby. 4. Tajnost volby porušena též tím, že celé rodiny společně byly v odděleném prostoru, tak Anna N. s dcerou. Při nepatrném rozdílu hlasů, jež na obě kandidátní listiny připadly, měly uvedené okolnosti vliv na výsledek volby.
Žal. úřad zamítl námitky s tímto odůvodněním:
Ad 1. Není povinností zástupce dohlédacího úřadu dávati volební komisi poučení. Ad 2. Umístění urny jest nerozhodné, ježto nemělo vlivu na výsledek volby, a tajnost i čistota volby nebyla porušena. Námitka, že komise proto neměla přehled o provádění volby, je bezdůvodná, poněvadž důvěrník Emil S. byl ustanoven, aby stál u odděleného prostoru a poučoval voliče o způsobu provádění volby a dbal, aby více osob nevstupovalo současně do odděleného prostoru. Není pravda, že do osudí vložena byla značná část hlasovacích lístků bez obálek. Bez významu je diference mezi počtem voličů se dostavivších (324) a počtem obálek v urně (321), neboť 3 obálky nalezené mimo volební osudí byly správně prohlášeny neplatnými. Ad 3. Toto všeobecné tvrzení nemůže býti podkladem ke zrušení volby, když nejsou uvedeny konkrétní případy, z nichž by se dalo posouditi, mohla-li ona vada míti vliv na výsledek volby a mohla-li vážně býti porušena čistota a tajnost volby. Svědectvím Emila S. je prokázáno, že okna byla zastřena. Ad 4. Tvrzení, že v odděleném prostoru bylo současně více osob, nebylo šetřením prokázáno; z případu v námitkách uvedeného nelze souditi, že byla vážně porušena tajnost nebo čistota voleb.
Stížnost poukazujíc především na to, že při nepatrném rozdílu hlasů, odevzdaných pro obě volební skupiny, vady volebního řízení velmi snadno mohly míti vliv na výsledek volby, vytýká, že názor žal. úřadu, že by umístění volební urny nemohlo míti účinku na výsledek volby, jest nesprávný, Tím totiž bylo proti výslovnému ustanovení § 38 zák. z 31. ledna 1919 č. 75 Sb. odevzdání hlasovacích lístků odňato kontrole komise, což mělo v zápětí, že zmařeny byly 3 hlasy, které byly místo do urny vhozeny do koše pro odkládání nepoužitých kandidátních listin.
Nss musil se nejprve obírati otázkou, zda vytčená okolnost je vůbec vadou řízení volebního, a shledal, že tomu tak je. § 38 cit. zák. stanoví v odst. 5, že volební komise dohlíží na správné odevzdání hlasovacích lístků; má-li komise tuto svoji povinnost splniti, pak ovšem musí míti možnost, aby tento výkon kontrolovala, a proto nesmí se výkon ten díti v odděleném prostoru, určeném pro vkládání hlasovacích lístků do obálek, v němž voliči nemohou býti pozorováni. V tom, že urna byla umístěna v řečeném prostoru, vymknuto bylo proti zákonu odevzdávání hlasovacích lístků dohledu komise, na čemž nemůže ničeho měniti okolnost, žal. úřadem uvedená, že při vstupu do onoho prostoru důvěrník S. poučoval voliče o způsobu provádění volby a dbal, aby současně nevstoupilo více osob.
Jak je zjištěno, byly tři volební obálky vhozeny místo do urny do koše pro odkládání neupotřebených kandidátních listin, což při zachování cit. ustanovení § 38 dohledem komise by bylo bývalo zamezeno. Podle toho jediná tato závada by ovšem nemohla míti účinku na výsledek voleb, ježto rozdíl mezi hlasy pro obě volební skupiny odevzdanými (161 resp. 157) činí 4, takže i kdyby ony 3 hlasy byly připočteny skupině v minoritě zůstavší, přec by se na výsledku volby ničeho nezměnilo, neboť majorita 161 by zůstala i pak relativní většinou.
Stížnost dále vytýká, že porušena byla tajnost tím, že opětovně více voličů současně bylo připuštěno do odděleného prostoru k výkonu svých práv, tak zejména, což nař. rozhodnutí připouští, Anna N. se svou dcerou; následkem toho byly odevzdány dva hlasy, při nichž vyloučena byla možnost volného rozhodování voliče.
Touto formulací se stížnost koncentruje na námitku, že současným pobytem Anny N. a její dcery v odděleném prostoru byla porušena jak tajnost tak i svoboda volby. Než v řízení správním st-lé v uvedeném faktu nespatřovali porušení svobody, nýbrž jen tajnosti volby, a úřad také o této otázce nerozhodl; nad to ani stížnost sama ničeho neuvádí, z čeho by se dalo usuzovati, že Anna N. působila jakkoli na dceru, nebo tato na matku, aby volila proti svému přesvědčení. Co se týče porušení tajnosti volby uvedeným postupem, jest nss ovšem přesvědčen, že přítomnost druhé osoby v odděleném prostoru vedle voliče, poskytující možnost kontrolovati vkládání jeho hlasovacího lístku do obálky, je způsobilou porušiti tajnost volby. Nutno však přihlédnouti k to.nu, že zákon ne každé, nýbrž jen vážné porušení tajnosti voleb označuje za vadu, pro niž jest zrušiti celé volební řízení nebo jeho část. Ustanovení o tajnosti voleb směřuje k tomu, aby voličům zaručena byla svoboda volby; jestliže však voliči sami z vlastní vůle se nechtějí tajiti tím, kterak hlasuji a to jakkoli dají na jevo, — a nic jiného se nestalo, když matka s dcerou pospolu vstoupily do oddělené místnosti, — pak nelze mluviti o vážném porušení tajnosti volby.
Z těchto důvodů nelze shledati nezákonnost ve výroku nař. rozhodnutí, že zmíněným postupem nebyla vážně porušena tajnost volby. Není-li tu vůbec vady řízení volebního, nemůže být ovšem také řeči o jejím vlivu na výsledek volby.
Poslední námitkou se vytýká vadnost řízení, že nebylo vyšetřeno, zda zástupce dohlédacího úřadu dozíral nad správným prováděním volby. Také tato námitka je bezdůvodná, poněvadž okolnost, kterak zástupce úřadu vykonává tento dozor, je čistě interní záležitostí úřadu, pokud se netvrdí, že snad svým určitým positivním jednáním přivodil porušení zákona. Něco podobného však stížnost netvrdí.
Ježto podle toho, co bylo řečeno, jediná vada volebního řízení uvedená v námitce, o níž bylo na prvém místě pojednáno, sama o sobě nemohla míti vlivu na výsledek volby, kdežto veškeré ostatní námitkv shledány byly bezdůvodnými, nemohl nss uznati, že by nař. rozhodnutí, jež odepřelo zrušiti volební řízení, bylo nezákonným, a musil proto stížnost zamítnouti.

Citace:

č. 4968. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 242-244.