NPD documents search: Všehrd, 13 (1932) - Bertrand Russel: Manželství a mravnost

Zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 330, o závodních výborech.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I. Zřízení a úkoly závodního výboru.
§ 1. — (1) Závodní výbor zřizuje se pro každý samostatný závod, výdělečně činný, v němž je trvale (celoročně) zaměstnáno aspoň 30 zaměstnanců a jenž trvá aspoň 1/2 roku od zahájení výroby.
(2) Závodem ve smyslu tohoto zákona rozumí se každá hospodářská jednotka, která se liší správou nebo účtováním od správy nebo účtování jiných hospodářských jednotek téhož podnikatele.
(3) Do počtu zaměstnanců, uvedeného v odstavci 1., nepočítají se zaměstnanci najatí pouze na práce sezónní. Za práce sezónní podle tohoto zákona nejsou však považovány práce stavební.
(4) Zákon tento nevztahuje se na podniky hornické (§ 1. zákona z 25. února 1920, čís. 144 Sb z. a n.).
§ 2. — (1) V železničních podnicích zůstávají i nadále v činnosti dosavadní důvěrnické sbory. Kde nebyly dosud zřízeny, zřídí se dle zásad platných u státních drah.
(2) Vláda se zmocňuje rozšířiti nařízením působnost tohoto zákona i na jiné podniky právních osob veřejného práva.
II. Úkoly závodních výborů.
§ 3. — (1) Závodní výbory jsou povolány, aby hájily a povzbuzovaly hospodářské, sociální a kulturní zájmy zaměstnanců v závodě, zejména mají:
a) dozírati na zachovávání mzdových a pracovních smluv a řádů, spolupůsobiti při sjednávání pracovních řádů, pokud nebyly stanoveny kolektivní smlouvou, sjednanou mezi odborovými organisacemi;
b) nahlížeti podle potřeby jedním členem závodního výboru k tomu určeným za účasti zástupce závodu do mzdových a platových listin závodem vedených. Jde-li o listiny, týkající se zřízenců, může být k tomuto úkolu povolán pouze zřízenec;
c) ujednávati za součinnosti odborových organisací zaměstnavatelských i zaměstnaneckých dodatky ku kolektivním smlouvám sjednaným mezi uvedenými organisacemi, pokud to dovolují tyto kolektivní smlouvy;
d) pečovati, aby se prováděly a zachovávaly smíry, ujednané u smírčích orgánů, jakož i nálezy rozhodčích komisí;
e) dozírati, aby zachovávána byla zákonná ustanovení o ochraně zaměstnanců, zejména pokud se týče ochrany proti úrazům, zdravotních opatření v závodě, pojištění zaměstnanců, upozorňovati správu závodu na shledané nedostatky a dovolávati se příslušných státních úřadů dozorčích, účastniti se také jedním členem závodního výboru k tomu určeným všech s tím souvisejících topení a komisionelních řízení, konaných úředními dohlédacími orgány v závodě; f) spolupůsobiti při udržování kázně a pořádku v závodě, při disciplinárním řízení a pečovati o dobrý poměr mezi správou závodu a zaměstnanci, nebo také mezi zaměstnanci v závodě navzájem. Zejména také urovnávati nestranně spory, vznikající z příslušnosti k různým organisacím náboženským, politickým nebo odborovým;
g) spolupůsobiti způsobem poradním při hromadném propouštění zaměstnanců, z příčin mimo pracovní poměr ležících, jakož i při propouštění jednotlivých zaměstnanců déle než 3 léta v závodě pracujících takto:
Propuštění (výpověď) dělníka nebo zřízence, který jest aspoň 3 roky nepřetržitě v podniku zaměstnán, sdělí správa závodu ihned závodnímu výboru, který může, shledává-li propuštění (výpověď) zřejmě neodůvodněným předložiti věc do tří dnů se svým dobrozdáním rozhodčí komisi, která rozhodne do dalších 7 dnů s platností konečnou. Dokud rozhodčí komise nerozhodne, jest míti za to, že dotyčný dělník nebo zřízenec jest na dovolené.
Shledá-li rozhodčí komise:
aa) že dělník neb zřízenec byl očividně propuštěn pro příslušnost či nepříslušnost k některé politické nebo odborové, národní nebo náboženské organisaci, neb pro politickou nebo odborovou, národní či náboženskou s činností v závodě nesouvisející činnost dělníkovu neb zřízencovu a její právní následky.
bb) že dělník neb zřízenec byl propuštěn, protože se zdráhal vykonávati trvale práce jiného druhu, než pro které byl přijat do zaměstnání, nebo
cc) že propuštění dělníkovo neb zřízencovo jeví nespravedlivou příkrost, neodůvodněnou jeho chováním, nebo poměry závodu, hledíc zejména k dělníkovu neb zřízencovu stáří, k délce jeho zaměstnáni v závodě, i k jeho poměrům rodinným a majetkovým,
nalezne rozhodčí komise, že zaměstnavatel jest povinen:
buď přijati dělníka neb zřízence zpět do práce za dřivějších podmínek zároveň s náhradou za výdělek mezitím ušlý, buď postarati se mu o jiné zaměstnání v témže odboru a místě s přibližně stejným výdělkem, buď dáti dělníkovi nebo zřízenci odstupné ve výši jednotýdenní mzdy až čtyřtýdenní mzdy, kterou určí rozhodčí komise se zřetelem k poměrům uvedeným pod lit. cc).
Ustanovení tato nevztahují se na dělníka nebo zřízence, který se dopustil jednání, pro něž může býti pracovní nebo služební poměr bez výpovědí přerušen podle ustanovení § 82. živn. ř. z r. 1885 a § 27. zákona o obchodních pomocnících z r. 1910, nebo obdobných zákonů, platných dosud na Slovensku a Podkarpatské Rusi;
h) spravovati nebo spoluspravovati zařízení k blahu zaměstnanců určená, pokud to není vyloučeno stanovami nebo zakládajícími či nadačními listinami, vydanými do roku 1921;
ch) podávati návrhy na zlepšení provozu, zejména návrhy na zdokonalení technického zařízení provozu a ochrany dělnictva, pracovních metod, a pod.
(2) Závodní výbor a jednotliví jeho členové nesmějí zasahovati do správy a provozu závodu samostatnými nařízeními a jest jim vykonávati veškeré jim podle ustanovení § 3. příslušející úkoly tak, aby chod závodu neutrpěl újmy. Schůze závodního výboru se mohou konati jediné mimo pravidelnou pracovní dobu, ve výjimečných případech a za souhlasu správy závodu i během pracovní doby.
(3) Všichni členové závodního výboru jsou povinni zachovávati úplnou mlčenlivost o obchodních a výrobních tajemstvích a o tom, co výslovně jako důvěrné sdělil jim podnikatel o poměrech v podniku.
§ 4. — Aby závodní výbor mohl dostáti svým úkolům, jest správa závodu povinna:
a) doručiti předsedovi závodního výboru nebo jeho náměstku opisy pracovních smluv a řádů, jakož i všechny další jejich změny; b) vyrozuměti ho o komisionelním řízení nebo o příchodu dozorčího orgánu (§ 3, lit. e);
c) aspoň jednou za 3 měsíce podati ve schůzi závodního výboru zprávu o obchodním a správním stavu závodu, o jeho výkonnosti a o záměrech pro další'dobu.
§ 5. — V podnicích, které vedou obchodní knihy a zaměstnávají aspoň 300 zaměstnanců (§ 1., odst. 1. a 2.) nebo 50 zřízenců (§ 8), může závodní výbor žádati? aby mu byl předložen každoročně opis účetní závěrky podniku za minulý obchodní rek, a to účet rozvážný, pokud se týče účet zisku a ztráty, a to nejpozději do 6 měsíců po uplynutí obchodního roku.
§ 6. — (1) V podnicích akciových společností, komanditních společnosti, společností s obmezeným ručením, jejichž základní kapitál činí aspoň 1000000 Kč, vyjímaje podniky věnované úkolům společností či stran politických, organisací kulturních nebo všeobecně prospěšných, má závodní výbor pravo vyslati clo schůzí správní a dozorčí rady své delegáty.
(2) Za tím účelem v podnicích, v nichž je správní rada, je povinna tato oznámili každou svoji řádnou schůzi, spolu s jejím programem předsedovi závodního výboru.
(3) Závodní výbor má právo vyslati do schůze správní rady svého delegáta, jímž však může býti jedině člen závodního výboru,·který je aspoň 30 let stár a nejméně 3 léta v závodě zaměstnán.
(4) V podnicích do 1000 zaměstnanců třeba vyslati dva delegáty, cd 1001 do 3000 tři, a v ostatních přes 3000 zaměstnanců čítajících podnicích čtyři delegáty. Je-li v závodě aspoň 50 zřízenců, třeba v uvedeném počtu delegátů vyslati také jednoho zřízence.
(5) Totéž platí o valné hromadě společnosti podniku, kterou jest stejně obeslati.
(6) Delegáti závodního výboru ve správní radě a valné hromadě nemají práva hlasovacího. Nemají také nároku na odměnu, pouze na hotové výlohy a ztracenou mzdu, pokud schůzí správní rady nebo valné hromady byli zaneprázdněni. Jsou povinni zachovati úplnou mlčelivost o tom, co jim bylo ve vykonávání této činnosti výslovně označeno za důvěrné.
(7) Mimořádné schůze správní rady podniků, na něž se vztahují předchozí odstavce, ale v nichž se jedná pouze o finančních a osobních otázkách správy závodu, netřeba oznamovati závodnímu výboru, ježto se mohou konati bez jeho delegátů.
§ 7. — (1) V.podnicích, kde zřízenci nebo dělníci jsou v celkovém počtu zaměstnanců v menšině, je jich však alespoň 20 k volbě oprávněných, z nichž 3 jsou volitelnými, jest zříditi samostatné výbory zřízenců a dělníků, jimž náležejí úkoly uvedené v § 3, lit. a) až g), pokud jde o zaměstnance příslušné skupiny.
(2) V závodech, v nichž ať zřízenci, či dělníci netvoří potřebný počet, nutný k utvoření samostatného závodního výboru a volí závodní výbor společně, musí aspoň jeden člen závodního výboru býti zvolen ze skupiny menšiny.
§ 8. — Zřízencem jest rozuměti osobu, která podléhá pensijnímu pojištěni podle § 1. zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., anebo by mu podléhala, kdyby nebylo důvodů osvobozujících z pojistné povinnosti podle § 2. téhož zákona.
§ 9. — Je-li nutno v jednom podniku zříditi dva nebo více závodních výborů, schází se tyto ku společným poradám, aby vykonávaly práva podle § 6. a zastupovaly, případně vyřizovaly společné zájmy (§ 3., lit. a), h), ch) zaměstnanců. Porady tyto mohou se konati jen mimo pravidelnou dobu pracovní. Organisace a působnost tohoto společného zastoupení bude upravena nařízením
§ 10. — (1) Závodní výbor čítá v závodech s 30—60 zaměstnanci 3 členy, s 61—100 zaměstnanci 4 členy; na každých dalších 100 zaměstnanců až do 400 připadá vždy další jeden člen, od 401 až 1000 zaměstnanců na každých dalších 200 a od 1001 do 4000 na každých dalších 500 a nad 4000 zaměstnanců vždy na každé další dva tisíce další jeden clen závodního výboru.
(2) Závodní výbor může však čítati nejvýše 20 členů.
(3) K výpočtu zaměstnanců k volbě oprávněných dlužno vzíti za základ počet zaměstnanců v den vypsání voleb.
(4) Za každého člena zvolí se náhradník, který zastupuje člena, zašlo-li ho něco.
(5) Závodní výbor volí ze sebe většinou hlasu předsedu, místopředsedu a zapisovatele. K žádosti menšiny, tvořící aspoň 1/3 členů, je místopředsedu zvoliti z menšiny.
§ 11. — Členové závodního výboru a jejich náhradníci volí se přímou, tajnou volbou, a to podle zásady poměrného zastoupení. Bližší ustanovení o způsobu voleb budu vydaná nařízením.
§ 12. - V závodech, kde je zřízen samostatný zřízenecký nebo dělnický výbor (§ 7.), volí zřízenci a dělníci podle zásad vyslovených v §§ 10. a 11. odděleně.
§ 13. — (1) Volební právo do závodního výboru mají všechny osoby:
a) v závodě za mzdu nebo za plat zaměstnané jakožto v hlavním svém povolání,
b) pokud v době vypsání volby byly .1 měsíce zaměstnány v podniku,
c) dovršily 20. rok svého věku,
d) a nebyl právoplatným rozsudkem soudním odsouzeny pro takový zločin, přečin nebo přestupek, pro který by podle platných ustanovení nastala ztráta práva voliti do obcí.
(2) Volební právní přísluší za uvedených podmínek i občanům cizích státu, které poskytují totéž právo příslušníkům republiky Československé, jsou-li v dotyčném závodě zaměstnáni již nejméně jeden rok.
§ 14. — (1) Volitelní dr/závodního výboru jsou příslušníci republiky Československé, kteří
a) dokonali 26. rok svého věku a jsou zaměstnáni nepřetržitě v době vypsání volby v příslušném podniku alespoň 12 měsíců. Není-li však v závodě dostatečný počet zaměstnanců, kteří by tak dlouho byli v závodě zaměstnáni, jsou volitelni zaměstnanci pracující v závodě alespoň 6 měsíců. Pro sezónní odbory muže vláda i z tohoto ustanovení učiniti výjimku nařízením,
b) pracují již v dotyčném odboru živnostenském anebo v povolám aspoň tři roky,
c) nejsou zbaveni volebního práva do závodního výboru (§ 13).
(2) Cizozemci jsou volitelní jen tehdy, jestliže jejich mateřský stát dává našim příslušníkům stejné právo a vyhovují-li jinak podmínkám v tomto paragrafu uvedeným,
§ 15. — Z volebního práva, podle §§ 13. a 14. jsou vyloučeni oni domáčtí dělníci, kteří nepracují trvale pro jeden závod (§ 2., lit. a) zák. z 12. prosince 1919, č. 29 Sb. z. a n. z roku 1920).
§ 16. — Volbu muže odmítnouti:
a) kdo dovršil 60. rok svého věku,
b) kdo byl v předešlém období členem závodního výboru.
§ 17. — (1) Volby do závodního výboru provádí volební výbor: jeho složení, jakož i způsob řízení jeho budou upraveny nařízením.
(2) Volbu jest vypsati aspoň 14 dní napřed vyhláškami v závodě na dobu, kdy se nepracuje.
§ 18. — Volební výbor sepíše zápis o výsledku volby. Jména zvolených buďtež ihned po sčítání hlasů v závodě vyhlášena a písemně podnikateli oznámena.
§ 19. — Do způsobu provedení volby a jejího výsledku může si do 8 dnůod vyhlášení výsledku stěžovati každý k volbě oprávněný, jakož i podnikatel u rozhodčí komise, jež rozhodne nejdéle ve 14 dnech s konečnou platností. § 20. — (1) Závodní výbor se volí na dobu 1 roku.
(2) Závodní výbor může býti k písemne stížnosti nálezem rozhodčí komise rozluštěn, porušil-li hrubě své povinnosti. Je-li závodní výbor činným již alespoň 3 měsíce a žádají-li 2 třetiny zaměstnanců, oprávněných k jeho volbě, písemně za jeho odstoupení ,budiž rozpuštěn nálezem rozhodčí komise ve 14 dnech od podání návrhu. Dо 14 dnů od rozpuštění závodního výboru buďtež provedeny nové volby na zbytek volebního období. Novou volbu jest rovněž provésti, klesl-li počet členu závodního výboru spolu s náhradníky pod polovici.
(3) Členové závodního výboru setrvají v činnosti až do doby, kdy budou právoplatně zvoleni jejich nástupci.
§ 21. — (1) Jinak končí činnost jednotlivého člena závodního výboru:
a) rozvázáním pracovního nebo služebního poměru se závodem,
b) ztrátou volitelnosti,
c) nálezem rozhodčí komise k písemné stížnosti podnikatelově nebo polovice zaměstnanců k volbě oprávněných, že člen závodního výboru nekonal svých povinností anebo hrubě je porušil, nebo že porušil povinnost mlčenlivosti, uloženou mu odst. 6. § 6.
(2) Člen vyloučený podle lit. c) ztrácí volitelnost do závodního výboru pro příští dvě období volební.
§ 22. — (1) Členství v závodním výboru jest funkcí čestnou; členové mají nárok na mzdu nebo plat za dobu, po kterou musili býti výjimečně a nevyhnutelně činni v pracovní době pro závodní výbor.
(2) Správa závodu nesmí zaměstnance obmezovati při vykonávání volebního. práva a v činnosti jejich jako členů závodního výboru. Zejména smějí býti členové závodního výboru propuštěni jen se souhlasem rozhodčí komise. Souhlasu tohoto není třeba, byl-li člen závodního výboru propuštěn z důvodů, které opravňují zaměstnavatele k okamžitému propuštění zaměstnance podle § 82 ž. ř. z roku 1885 nebo zákona o obchodních pomocnících z roku 1910, nebo obdobných zákonů platných na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
§ 23.— (1) Závodní výbor jest schopen se usnášeti, byli-li ke schůzi písemně s udáním pořadu jednání pozváni všichni členově i podnikatel a dostavila-li se většina členů.
(2) Závodní výbor usnáší se většinou hlasů, při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý.
(3) O jednáních sepíše se zápis, jejž podepíší přítomní. Podnikatel má právo žádati opis zápisu o schůzi. Podnikatel jest oprávněn účastniti se schůzí závodního výboru bud sám nebo svým zástupcem.
§ 24. — (1) Oznámí li závodní výbor správě závodu 24 hodin napřed, že bude konati poradu, může žádati, aby mu byla k tomu účelu vykázána vhodná místnost.
(2) Vznikly-li hotové výlohy z činnosti závodního výboru, odůvodněné tímto zákonem, může závodní výbor se usnésti vybírati k úhradě jich příspěvek, z něhož hradí polovici zaměstnanci, polovici podnikatel. Proti takovému usnesení může si podnikatel nebo třetina zaměstnanců, oprávněných k volbě, stěžovati u rozhodčí komise.
(3) Příspěvky vybírá od zaměstnanců a závodnímu výboru odvádí podnikatel obdobně jako příspěvky k pojištění dělníků pro případ nemoci.
§ 25. — Závodní výbor se zrušuje;
a) klesne-li počet zaměstnanců v závodě po 3 měsíce pod 30;
b) zastaví-li závod činnost na dobu delší jednoho měsíce. Obnoví-li závod opět výrobu, zvolí se ihned nový závodní výbor.
II. Rozhodčí komise.
§ 26. —(1) O stížnostech podle §§ 19, 20, odst. 2., § 21., odst. 1., lit, с) a § 22. a o sporech, které vzniknou mezi skupinami zaměstnanců, dále mezi nimi nebo závodním výborem s jedné strany a podnikatelem s druhé strany, z důvodů zřízení a činnosti nebo úhrady nákladu (§ 24.) závodního výboru, zejména pak o rozsahu povinností a práv členu závodního výboru, rozhoduje s konečnou platností rozhodčí komise.
(2) Rozhodčí komise jest 6členná. Předsedou jest soudce z povolání, obeznalý ve věcech živnostenských, jmenovaný předsedou příslušného soudu sborového. Tento může jmenovati také jiného veřejného úředníka, pokud by v místě nebylo soudu. Okresní politická správa jmenuje dále jednoho přísedícího jako znalce (odborného z veřejných úředníků sociálně-politicky nebo národohospodářsky působících. Dále jmenuje po návrhu příslušných odborových organisací po dvou zástupcích zaměstnavatelů i zaměstnanců.
(3) Předseda rozhodčí komise může podle potřeby vytvořiti i více senátů stejně složených.
(4) Složeni senátu vyhrazeno jest předsedovi. K líčení povolává předseda vždy, pokud možno, ty členy senátu, kteří jsou stejného nebo příbuzného povolání nebo ze stejné skupiny, o jejíž spor běží.
(5) Nálezy rozhodčích komisí opatřené politickým úřadem doložkou vykonavatelnosti, jsou stejně jako smíry před nimi ujednané, soudně vykonatelny.
(6) Při svévolném vedení sporu muže rozhodčí komise přiznati zvítězivší straně na její návrh náhradu útrat.
(7) Řízení před rozhodčí komisí bude upraveno nařízením.
III. Ustanovení všeobecná, trestní a závěrečná.
§ 27. — Všechna podání a listiny týkající se činnosti závodních výborů a rozhodčích komisí jsou prosta kolků a poplatků.
§ 28. — (1) Poruší-li člen závodního výboru povinnost mlčenlivosti, uloženou mu v § 3, odst. 3., a v § 6, dopouští se přestupku a bude potrestán peněžitou pokutou do 2000 Kč, a je-li tato nedobytná, vězením v trvání nejdéle jednoho měsíce. Učiní-li tak s úmyslem zištným anebo aby podnikatele poškodil, může býti potrestán vězením až do 6 měsíců. Případný zisk propadá ve prospěch státu po úhradě náhrady škody podle § 30.
(2) Člen závodního výboru, který samostatným nařízením zasáhne do správy nebo provozu podniku tak, že tím byla způsobena vážná porucha v chodu zavedu nebo značnější hmotná škoda, dopouští se přestupku a bude potrestán pokutou do 2000 Kč, a jeli tato nedobytná, vězením v trvání nejdéle jednoho měsíce.
(3) Trestní řízení budiž zahájeno politickým úřadem I,. stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchností I. stolice) pouze na návrh podnikatele a budiž zastaveno, jestliže podnikatel návrh svůj odvolá.
§ 29. — (1) Překáží-li podnikatel nebo jeho zástupce úmyslně závodnímu výboru v plnění úkolů a neplní-li povinnosti uložené mu v tomto zákoně, zejména pak v § 4., odst. b) a c), dopouští se přestupku a bude potrestán peněžitou pokutou do 2000 Kč, v případě nedobytnosti nebo opakování činu vězením v trvání nejdéle jednoho měsíce.
(2) Podnikatel nebo jeho zástupce, který v předložené účetní uzávěrce za minulý obchodní rok, v účtu rozvážném, v účtu zisku a ztráty (§ 5.) uvede údaje jsoucí v odporu s prvopisem těchto zpráv, dopouští se přestupku a bude potrestán peněžitou pokutou do 50000 Kč, v případě nedobytnosti nebo opakování vězením až do 6 měsíců.
(3) Trestní řízení budiž politickým úřadem I. stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchností I. stolice) zahájeno pouze na návrh závodního výboru a zastaveno, jestliže výbor návrh svůj odvolá.
§ 30. — (1) Trestné činy podle § 28 zakládají povinnost k náhradě škody jíž se jest domáhati pořadem práva.
(2) Pokuty zaplacené podle tohoto zákona, jakož i propadlý zisk (§ 28., odst. 1.) připadají ve prospěch státní pokladny. Ministerstvo sociální péče ožije jich pro účely sociální v těch obvodech, z nichž byly zaplaceny. § 31. — (1) Zákon tento nabývá s výjimkou §§ 5 a 6 účinku dnem 1. ledna 1922.
(2) Paragrafy 5. a 6. nabudou účinku 1. července 1922.
§ 32. — Ministru sociální péče se ukládá, aby zákon provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.
(Vyhlášen v částce 70. Sb. z. a n. dne 14. září 1921)

Citace:

Zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 330, o závodních výborech.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1921, svazek/ročník 2, s. 429-435.