NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6474.

Dávka z přírůstku hodnoty. — Pozemková reforma: * Prohlášení stp-u, že jest ochoten dáti souhlas ke zcizení zabrané půdy dle § 7 záb. zák., budou-li splněny určité podmínky (t. zv. zásadní souhlas), nelze ještě pokládati za schválení převodu ve smyslu § 1 odst. 4 dávk. pravidel vl. nař. 143/22.
(Nález ze dne 12. dubna 1927 č. 7731.)
Věc: Kazimír T. v L. proti župnímu úřadu v Nitře o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Stížnost se z části odmítá jako nepřípustná, z části zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Plat. rozkazem ob. rady v S. z 20. května 1925 byla st-li vyměřena dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí z prodeje nemovitostí odprodaných 12. dubna 1923 a uložena mu náhrada útrat soudního odhadu. Platební rozkaz ten byl v pořadí inst. posléze nař. rozhodnutím potvrzen.
O stížnosti nss uvážil takto: — — — —
Stížnost má za to, že převod, o který jde, stal se perfektním uzavřením smlouvy z 24. dubna 1922, které se dostalo zásadního souhlasu stpú-u již dne 29. března 1922 a z toho dovozuje, že na tento převod nelze použíti dávk. pravidel vydaných vl. nař. č. 143/22, jichž působnost nastala teprve dne 23. května 1922. Naproti tomu nař. rozhodnutí pokládá převod za uskutečněný teprve dnem 12. dubna 1923, kdy na smluvní listinu byla připojena schvalovací doložka stp-u, nebo nejdříve dnem 19. září 1922, kdy tento úřad ke smlouvě souhlas svůj dal, a dospívá k závěru, že převod uskutečněn byl až po dni 23. května 1922 a proto dávce podléhá.
Jest tedy rozsouditi, které ze stanovisek obou stran jest po zákonu správné.
Podle § 30 pravidel o ob. dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí (dodatek III. nař. vl. z 27. dubna 1922 č. 143 Sb. k § 37 zák. z 12. srpna 1921 č. 329 Sb.) nabyla pravidla ta účinnosti ode dne jich vyhlášení a platí pro převody nastalé od tohoto dne t. j. ode dne 23. května 1922. Jest tedy zkoumati, zda převod nastal před tímto dnem či po něm, jinými slovy, nastal-li před účinností aneb za účinnosti těchto pravidel.
Dle stálé judikatury nss-u sluší převodem, k němuž se dávková po- vinnost pojí, zásadně rozuměti právní jednání, kterým se s plným účinkem právním zakládá titul nabývací a jest tedy předpokladem převodu platné právní jednání.
V daném případě šlo o zcizení zabraného majetku. Podle § 7 záb. zák. jest zcizení zabraného majetku bez souhlasu stpú-u vůči státu bezúčinné, nebo, stalo-li se po vydání novely z 11. března 1921 č. 108 Sb., neplatné.
Dle toho byla smlouva z 24. dubna 1922 tak dlouho neplatnou, dokud se jí nedostalo souhlasu stpú-u a stala se platnou teprve tímto souhlasem, což v daném případě stalo se nejdříve dne 19. září 1922, kdy stp-ú smlouvou schválil. Správnosti tohoto názoru svědčí též ustanovení § 1 odst. 4 dáv. pravidel, dle něhož při smlouvách, které podléhají úřednímu schválení (souhlasu), platí den schválení (souhlasu) za den převodu.
Ale pak převod, který v daném případě došel schválení nejdříve dnem 19. září 1922, nastal teprve tímto dnem, spadá do doby po 23. květnu 1922 a podléhá tudíž dávce z přírůstku hodnoty nemovitosti dle ustanovení dávk. pravidel č. 143/1922.
Správnosti tohoto názoru nebrání nikterak okolnost st-lem uplatňovaná, že stpú udělil se smlouvou zásadní souhlas již 29. března 1922. Zásadní souhlas stpú-u ke zcizení zabraného majetku jest pouhým prohlášením tohoto úřadu, že zásadně nenamítá ničeho proti zcizení (arg. slova »uděluje zásadní souhlas«), že však souhlas ten váže na splnění určitých podmínek ve výnosu vyjmenovaných, při čemž ještě upozorňuje stranu, že dříve než udělí souhlas konečný, bude uvažovati o tom, zda by neměl stanoviti ještě další podmínky. Za takového stavu věci nelze ještě tento zásadní souhlas pokládati za schválení ve smyslu § 1 odst. 14 dávk. pravidel. Nař. rozhodnutí jest s těmito názory ve shodě a vyhovuje tudíž zákonu. — — — — —

Citace:

č. 6474. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 685-687.