Čís. 11474.


Doplnění pozemkové knihy (zákon ze dne 12. srpna 1864, čís. 46 z. zák. pro Čechy).
Jest věcí žadatele, by vykázal souhlas okresního úřadu k zápisu nemovitostí, jež byly dosud veřejným statkem, do pozemkové knihy. Toto schválení nemůže býti nahrazeno právoplatným soudním usnesením, vydaným v řízení o obnově a o úpravě hranic.

(Rozh. ze dne 12. března 1932, R I 92/32.)
Vrchní soud v Praze neschválil návrh okresního soudu v N., by byly zapsány dílce pozemkových parcel čk. 702 a 704, veřejných cest, do vložky čís. 8 ke sloučení s pozemkovou parcelou čk. 30, louka, jako vlastnictví manželů Františka a Marie P-ových. Důvody: Jde o zápis nemovitostí, jež jsou částí obecní silnice a cesty, a k tomu jest podle § 20 zákona ze dne 12. srpna 1864 čís. 46 z. zák. třeba schválení politického úřadu, nyní okresního úřadu v P. V projednávaném případě okresní úřad jednání neschválil, ba naopak souhlas odepřel pro stížení komunikace a na tomto zamítavém stanovisku setrval. Souhlas politického úřadu vykázati jest věcí žadatelů, a odkazuje se v té příčině na výnos zemského výboru král. Českého ze dne 1. července 1871 čís. 18407, výnos presidia vrchního soudu v Praze ze dne 12. ledna 1900 č. j. Pres. 53/1900. Dokud žadatelé onen souhlas nevykáží, nebude lze jejich žádosti vyhověti.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Rekurs není opodstatněn, neboť napadené usnesení vrchního soudu odpovídá i stavu věci i zákonu. Stěžovatelé opírají svůj návrh o právoplatné usnesení okresního soudu v N. ze dne 2. září 1930 vydané v řízení o obnově a úpravě hranic podle § 850 a násl. obč. zák. Jde však o zápis dílců pozemkových parcel č. kat. 702 a 704, veřejných cest, do knihy pozemkové a proto podle § 20 zákona ze dne 12. srpna 1864 čís. 46 z. z. pro Čechy musí navrhovatel prokázati schválení politického úřadu, nyní okresního úřadu v P. Toto schválení nemůže nahraditi ani ono právoplatné usnesení soudní, poněvadž schválení znamená souhlas se zrušením veřejnosti oněch částí cest s pozemkem soukromým sloučených a tímto zrušením veřejnosti, tedy otázkou veřejnoprávní, soud v řízení, v němž bylo ono usnesení vydáno, zabývati se nemohl, a se nezabýval. Správně rozhodl vrchní soud, že souhlas politického úřadu vykázati jest věcí žadatelů a nerozhoduje, že jde jen o zavedení knihovního pořádku, jak tu jest, nikoli o změnu držebnostní. Navrhovatelé jsou povinni knihovní pořádek zavésti a opatřiti vše, čeho k zavedení tomu jest třeba, tedy i souhlas politického úřadu, vrchním soudem právem požadovaný.
Citace:
Čís. 11637.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 557-558.