Authors:
= Váž. tr., 4 (1922)
PDF

Čís. 914.


Proti usnesení nalézacího soudu, jímž bylo vráceno provedení zmateční stížnosti k podpisu advokátem, není opravného prostředku.
(Rozh. ze dne 5. září 1922, Kr I 971/22.)
Do usnesení zemského trestního soudu v Praze ze dne 13. července 1922, jímž bylo obžalovanému vráceno provedení zmateční stížnosti, by je dal opatřiti podpisem obhájcovým a znovu předložil ve 3 dnech, vznesl obžalovaný stížnost, již Nejvyšší soud jako soud zrušovací v neveřejném zasedání odmítl.
Důvody:
Obor působnosti zrušovacího soudu jest vymezen trestním řádem a lze se jeho rozhodnutí dovolávati pouze v případech, zákonem výslovně naznačených. Trestní řád však proti vrácení provedení zmateční stížnosti stěžovateli k podpisu oprávněným obhájcem а k opětnému předložení ve 3 dnech (§ 1 čís. 3 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. z roku 1878) opravného prostředku neurčil, takže by nejvýše byla a v úvahu přijíti mohla jen dozorčí stížnost ve smyslu § 15 tr. ř., tuto však na zrušovací soud říditi nelze. Na tom ničeho nemění ani okolnost, že nalézací soud obžalovaného mylně poučil, poněvadž předpis zákona změniti lze jen novým zákonem a nikoliv již mylným soudním poučením.
Citace:
č. 914. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 392-393.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).