Pro výklad písemné smlouvy dlužno použiti též ústních do smlouvy té nepojatých ujednání a projevu (§ 887. ob. z. obč.). Vdova V. prodala své malé hospodářství Z-ovi a kromě kupní ceny vymínila si výměnu, obsahující právo bydlení ve světničce a užívání některých hospodářských prostorů. Při tom bylo dojednáno, že výměna zanikne, kdyby se V. podruhé provdala, anebo nevedla život pořádný a bezúhonný. Po několika měsících hospodářství vyhořelo a V. bydlila u své matky v jiné obci, kdež porodila nemanželské dítě. Z., kterému patrně výměna vadila při znovuzbudování hospodářství, zažaloval V., žádaje po ní, aby mu dala listinu na výmaz výměny, ježto prý splněním se reso- lutivní podmínky zanikla. Před první stolicí tvrdil žalobce, že pří sepisu smlouvy o zřizování výměny výslovně bylo mluveno o tom, že jeden z případů, kdy výměna by zanikla, by byl, kdyby za žalovanou docházeli mužští a kdyby měla nemanželské dítě. Žalovaná to popírala, tvrdíc, že se mluvilo jen o zániku výměny opětným provdáním se. Okresní soud pak rozsudkem žalobě vyhověl a to z těchto důvodů: »Dlužno nejprve rozhodnouti spornou otázku, zda byla kupní smlouva mezi stranami uzavřena ohledně výměny s podmínkou, že tato zanikne též, kdyby žalovaná nevedla život pořádný a bezúhonný. Poněvadž tato smlouva jest smlouvou písemnou, a to ještě co smlouva ke vkladu do pozemkové knihy způsobilá také veřejným úřadem ověřenou a tedy větší věrohodnosti zasluhující, platí pro ni tím spíše ustanovení § 887. obč. zák., jehož smysl je v prvé řadě ten, že o takových smlouvách platí, že to, co ve smlouvě stojí, bylo také skutečně dojednáno. Již z tohoto důvodu dlužno za to míti, že domluva ve smlouvě uvedená se skutečně také stala. Kdyby se i připustilo, že tato domněnka zákona může protidůkazy býti vyvrácena, pak by bylo na žalované, aby dokázala opak toho, co ve smlouvě stojí.Žalovanou vedený svědek Š. V. udal sice pod přísahou, že při čtení smlouvy nebylo čteno, že by žalovaná ztratila výměnu, kdyby nevedla život pořádný a bezúhonný, a že nebylo mluveno o žádném dítěti nebo o nějakých galánech a milencích, a že se vůbec ani v kanceláři, ani doma o nemravném životě nemluvilo. Naproti tomu však J. J., který sepisoval smlouvu, co svědek udal výslovně, že žalobce si přál, aby výměna neplatila, kdyby F. V. měla nemanželské dítě, aby dítě nemohlo ve stavení bývati. Kromě toho také svědci M. F. a K. T. výslovně potvrdili, jako J., že sporný odstavec ve smlouvě byl přečten stranám, a že odstavec o nemravném životě ve smlouvě byl čten a že se výslovně také mluvilo o tom, že by tento případ zaniknutí výměny pro nemravný život nastal, kdyby žalovaná měla neman. dítě. Z toho soud nemohl nabýti přesvědčení, že sporný odstavec do smlouvy se dostal bez svolení žalované, nýbrž naopak byl svědky přesvědčen úplně, že odstavec ten byl výslovně domluven. Žalovaná jest proto jako strana smluvní na odstavec ten vázána. Dále uznala I. stolice, že porod nemanž. dítěte a tedy zplození dítěte dlužno považovati za život nepořádný a ne bezúhonný. Krajský soud odvolání žalované vyhověl zamítnuv žalobu, a to z důvodu, že porod nemanž. dítěte není ještě důkazem života nepořádného a úhonného, že do smlouvy tato příčina ztráty výměny nebyla výslovně pojata, že následkem toho smlouva v tom ohledu připouští pochybnosti, kterážto nejasnost její dle § 915. ob. z. o. jen žalobci samému jest na škodu. Nejv. soud obnovil rozsudek I. stolice a to z těchto důvodů: »Náhled odvolacího soudu, že rozvazovací výminka, kterou bylo vázáno trvání práva výměnku, vyhraženého v kupní smlouvě prodávající F. V., nenastala ještě z té příčiny, že žalovaná měla nemanželské dítě, nelze sdíleti. Také při ustanovení §u 887. z. obč. dlužno vyšetřiti a zjistiti pravou vůli stran, která byla projevena ve smlouvě, a zvláště zjistiti, jaký význam chtěly přikládati strany použití určitých výrazů. Prvním soudem bylo zjištěno, že výrazu, »kdyby nevedla život pořádný a bezúhonný«, dlužno rozuměti v ten smysl, že by tomu bylo tak i v tom případě, kdyby dostala nemanželské dítě. Vzhledem k tomuto zjištění musejí se jeviti vývody soudu odvolacího, kteréž se nesou tím směrem, že porod nemanželského dítěte nevrhá ještě žádné pohany na nemanželskou matku, úplně bezvýznamnými. Bylo tudíž nutno opět obnoviti rozsudek prvního soudu, kterýž také jinak odpovídá stavu věci a zákonu. (Rozh. ze dne 26. října 1915, č. j. Rv III 165/15/1.) Dr. Jar. Dorazil.