Řízení u obecních úřadů.
(Rozh. správ. soudu z 17. ún. 1910, č. 1662.)
Pokud je zemský výbor povinen přihlížeti k námitkám ve stížnosti uvedeným a z povinnosti úřední zkoumati usnesení obecního výboru?
Na tuto otázku odpovídá hořejší rozhodnutí c. k. správ, soudu, v němž se mezi jiným praví: »Do věcného zkoumání oprávněnosti námitek, které ve stížnosti k zemskému výboru nebyly předneseny, nemůže se správ, soud pouštěti. Pokud se týče otázky, zda řízení je vadné proto, že zemský výbor dotčené usnesení obecního výboru nepřezkoumal, vychází správ, soud z toho hlediska, že zemský výbor jako rekursní instance má rozhodovati pouze o námitkách stranou přednesených, že však strana nemá nároku, aby zemský výbor z povinnosti úřední zkoumal, zda dotčené usnesení obecního výboru jest vadným i po jiné stránce, která ve stížnosti k zemskému výboru výslovně není uvedena.«
K rozhodnutí tomu došel spr. s. dvůr v tomto případě: Obecní výbor jmenoval řadu čestných občanů. Stížnost proti tomu uvedla, že »neodpovídá zákonu ani svolání schůze výborové ani porada a hlasování.« Tuto stížnost zamítl zemský výbor mezi jiným z těch důvodů, že není uvedeno, v čem zákon byl porušen; také ze spisů obecním představenstvem předložených, nebylo vidno, v kterých bodech zákon byl porušen. Proti tomuto rozhodnutí zemského výboru podaná stížnost k správ, soudu uvedla již body, v nichž zákon byl porušen a poukazovala na to, že zemský výbor při důkladném přezkoumání spisů byl by na dotčené nesprávnosti sám přišel.
Z hořejšího rozhodnutí plyne, že nestačí obviniti obecní výbor z nezákonností pouze povšechně (paušálně), nýbrž že se musí všechny body, pro něž si jest stěžováno, přesně vypočítati, má-li na ně vyšší instance vžiti zřetel. Vypočítává-li tyto důvody teprve stížnost k správ. soudu, pak jsou to »nova«, která nemusí býti respektována.
Poněvadž nemáme o uvedeném řízení předpisů, je toto rozhodnutí důležitým pro strany, které podávají stížnosti namnoze paušálně a neurčité.
František Janík.