Čís. 4457.Pokud není dotčena předpisem §u 67, odstavec prvý, ex. ř., platí i v exekučním řízení zásada §u 524, odstavec druhý, c. ř. s., jmenovitě i jeho poslední věta, nepřipouštějící samostatného opravného prostředku. (Rozh. ze dne 10. prosince 1924, R I 977/24).Do usnesení rekursního soudu, jímž byl v exekučním řízení přiznán dovolací stížnosti odkladný účinek, vznesen byl rekurs, jejž Nejvyšší soud odmítl.Důvody:Proti usnesení, jímž bylo podle §u 524 odstavec druhý c. ř. s. k návrhu nařízeno, že rekurs má odkládací účinek, není podle poslední věty tohoto místa zákona samostatného opravného prostředku. Je arci pravda, že otázka vykonatelnosti soudních usnesení je v exekučním řádu upravena odchylně od §u 524 c. ř. s. a, pokud tomu tak jest, jest vzhledem k ustanovení §u 78 ex. ř. na soudu, aby se řídil dotyčnými předpisy exekučního řádu, zejména předpisy §u 67 tohoto zákona, podle nichž až do podání rekursu pokud se týče uplynutí lhůty rekursní podobně, jako v nesporném řízení (§ 12 odstavec prvý cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 čís. 208 ř. z.), je zastavení výkonu usnesení věcí volného soudního uvážení, (§ 67 odstavec prvý ex. ř.), a podaný rekurs zastavuje výkon napadeného usnesení jen v případech v zákoně zvláště uvedených (§ 67 odstavec druhý ex. ř.). Ale jinak platí podle §u 78 ex. ř. také pro usnesení vydaná v exekučním řízení ustanovení §u 524 c. ř. s., najmě tedy i v tomto případě, kde rekurs byl podán, avšak podle zákona výkonu usnesení nezastavuje, neboť případ ten není exekučním řádem zvlášť upraven ani v prvém ani v druhém odstavci §u 67 ex. ř. Ustanovení §u 42 čís. 7 a 8 ex. ř. nepřicházejí v úvahu, jelikož nejde o rekurs proti usnesení exekuci povolujícímu, ani o stížnost na postup při exekučním výkonu. Pokud však § 524 odstavec druhý c. ř. s. platí pro exekuční řízení, platí i jeho poslední věta, podle níž, jak shora uvedeno, samostatný opravný prostředek je vyloučen.