Č. 8192.


Živnostenské právo: K praxi rozhodování o radikované povaze živnosti hostinské.
(Nález ze dne 22. října 1929 č. 16 666.)
Věc: Čeněk a Božena N. v St. proti ministerstvu obchodu o uznání radikované povahy živnosti hostinské. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výnosem z 25. prosince 1899 zamítlo býv. místodržitelství v Čechách žádost Josefa M., držitele domu čp. ... ve St., za uznání radikované živnosti hostinské na uvedeném domě a uložilo okr. hejtmanství v Ch., aby jakmile toto rozhodnutí vejde v moc práva, učinilo opatření, aby ve vložce č. ... poz. knihy katastrální obce St. při domě č. ... na listu A zapsání »Hospoda« a pod běž. čís. 1. podle výměru okr. soudu v Ch. z 11. srpna 1897 zapsané poznamenání o zavedení šetření v příčině uznání reální vlastnosti živnosti hostinské na usedlosti č. ... v St. bylo vymazáno.
Dne 1. září 1925 podali dnešní st-lé, kteří dům ten koupili dne 1. března 1900 od manželů S., kteří ho nabyli kupní smlouvou z 25. června 1898 od Josefa M., žádost za uznání radikovanosti živnosti hostinské na uvedeném domě. Zsp v Praze, seznavši z výtahu z poz. knihy, že u domu jest dosud záznam »hospoda«, konala šetření, proč výmaz tohoto záznamu nebyl proveden; bylo zjištěno, že sice usnesení okr. soudu v Ch. z 20. dubna 1900 se týkalo i výmazu poznamenání »Hospoda«, že však tento výmaz v poz. knize proveden nebyl. Usnesením tohoto soudu z 29. ledna 1926 bylo pak k nové žádosti osp-é v Ch., podané z příkazu zsp-é, na základě shora uvedeného výnosu býv. místodržitelství v poz. knize na listu A. vymazáno, že čp. ... jest hospodou. Rekurs st-lů byl usnesením kraj. soudu v Ch. z 20. dubna 1926 zamítnut a usnesení 1. soudu potvrzeno.
Rozhodnutím zsp-é v Praze z 20. března 1926 byla pak žádost st-lů zamítnuta s poukazem na právní moc výnosu býv. místodržitelství z 25. prosince 1899. Odvolání z tohoto rozhodnutí podané bylo výnosem min. obch. z 20. května 1926 zamítnuto jako opožděné.
Dne 15. srpna 1926 podali st-lé novou žádost za uznání radikované živnosti hostinské v domě čp. ... ve St., kterou zsp v Praze výměrem ze 7. září 1926 zamítla z důvodů, uvedených v předešlém jejím rozhodnutí z 20. března 1926.
Další odvolání bylo zamítnuto nař. rozhodnutími z těchto důvodů: »Podle § 1 nař. z 31. října 1856 č. 204 ř. z. může příslušné řízení o přiznání reální povahy některé živnosti býti zahájeno jenom tehdy, když dotyčná živnost je ve veř. knihách zapsána jako radikovaná. Z výtahu poz. knihy knihovního soudu v Ch. ze 14. srpna 1926 je však patrno, že na nemovitosti čp. ... nic podobného vyznačeno není. Ostatně podle pravoplatného usnesení okr. soudu v Ch. z 29. ledna 1926 bylo vymazáno, že čp. ... je hospodou, což se vzhledem k ustanovení § 5 posl. věty nař. z 31. října 1856 č. 204 ř. z. stalo vším právem. V daném případě nelze tudíž vůbec zahájiti řízení podle § 2 a násl. výše cit. nař.«
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Žal. úřad odepřel zahájiti řízení dle § 2 a násl. cit. min. nař. jedině z důvodu, že chybí předpoklad pro zahájení tohoto řízení v § 1 stanovený, t. j. že dotyčná živnost není ve veř. knihách zapsána jako radikovaná; založil tudíž žal. úřad své rozhodnutí na novém samostatném důvodu a nepřevzal již důvodů první stolice, která žádost st-lů zamítla s poukazem na právní moc předcházejícího rozhodnutí.
Stížnost nebrojí proti právnímu názoru v nař. rozhodnutí projevenému, že totiž řízení o uznání radikovanosti živnosti lze zahájiti jen tehdy, je-li dotyčná živnost ve veř. knihách zapsána jako radikovaná, má však za to, že tento předpoklad v daném případě byl splněn, poněvadž výmaz poznamenání »Hospoda« na domě čp. ... ve St. se stal způsobem nezákonným. Nezákonnost tohoto výmazu dovozuje stížnost z toho, že se stal k dožádání politického úřadu učiněného teprve během řízení o žádosti st-lů zahájeného, k čemuž zsp oprávněna nebyla, a na podkladě výnosu býv. místodržitelství v Praze z 25. prosince 1899, jenž jest nezákonným a proti st-lům nemohl nabýti účinnosti, poněvadž jim nebyl doručen.
Nss nemusel se zabývati otázkou, zda by úřad i po podání žádosti za přiznána reální povahy živnosti, byla-li žádost tato podána v době, kdy ještě dotyčná živnost ve veř. knihách byla jako radikovaná zapsána, mohl na základě dřívějšího pravoplatného výroku svého, poskytujícího podklad pro postup ve smyslu § 5 odst. 2 cit. nař., žádati za výmaz původní poznámky radikovanosti a pak na základě tohoto výmazu odepříti zahájení řízení, poněvadž o takový případ zde vůbec nejde. Stížnost přehlíží, že žádost zsp-é o výmaz poznamenání »Hospoda« na domě čp. ... se nestalo během řízení, jež bylo skončeno dnes nař. rozhodnutím, nýbrž v řízení dřívějším, zahájeném na podkladě žádosti st-lů z 1. září 1925, toto řízení bylo však skončeno pravoplatným rozhodnutím min. obch. z 20. května 1926, jímž bylo odvolání podané z rozhodnutí zsp-é z 20. března 1926 odmítnuto jako opožděné. Podali-li st-lé pak dne 15. srpna 1926 novou žádost za uznání radikovanosti živnosti hostinské, nejde již o pokračování řízení pravoplatně skončeného, nýbrž o nové samostatné řízení, zahájené na podkladě této žádosti, uvážili se zejména, že st-lé se v ní nedomáhali obnovy řízení, nýbrž výslovně tvrzený nárok znovu uvedli in judicium.
Za tohoto stavu věci, kdy je nepopřeno, že v době podání této nové žádosti v poz. knize bylo poznamenána »Hospoda« na domě čp. ... ve St. již vymazáno, a výmaz ten byl vzhledem k usnesení kraj. soudu v Ch. z 20. dubna 1926 pravoplatným, nelze shledati nezákonnost v tom, když žal. úřad, vycházeje z této skutečnosti, popřel existenci předpokladu pro zahájení řízení, když — jak uvedeno —, dotyčná živnost již v době podání nové žádosti ve veř. knihách jako radikovaná zapsána nebyla.
Z tohoto důvodu jdou mimo veškeré námitky stížnosti, vytýkající, že zsp nebyla vůbec oprávněna dožadovati se výmazu poznamenání »Hospoda« na domě čp. ..., poněvadž původní výnos býv. místodržitelství z 25. prosince 1899, tvořící podklad pro tuto žádost, nenabyl vůči st-lům moci práva; neboť otázka tato nebyla již předmětem rozhodování žal. úřadu, který, jak shora uvedeno, důvody první stolice, opírající se o právní moc cit. výnosu, nepřevzal a své rozhodnutí založil pouze na tom, že dotyčná živnost není již ve veř. knihách vyznačena jako radikovaná. Stal-li se tento výmaz právem; či nikoliv, mohli st-lé jednak vytýkati cestou soudní, což také učinili, avšak s výsledkem negativním, jednak pak, jakmile nabyli vědomosti o dodatečné žádosti zsp-é o tento výmaz, což se stalo nejpozději na základě usnesení okr. soudu v Ch. z 29. ledna 1926, v odvolání proti této žádosti, nemohou to však činiti teprve nyní ve stížnosti na nss do rozhodnutí, vybudovaném na pravoplatném výmazu onoho poznamenání.
Citace:
č. 8192. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 298-300.