NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Revíry horní.

I. Pojem a význam.
Revíry horní jsou jednoty několika závodů horních, kteréž pospolu přirozeně souvisí místní polohou svou, stejnými poměry držby a provozování (§ 11 zák. hor.). Jestiť pak zásadou všeobecně uznanou, že se účelným spojením pracovních sil rozvine produkce daleko zdatnější, než-li pracuje-li každá z nich ojediněle nebo dokonce jsou-li síly roztříštěny. Tato národohospodářská zásada má však při hornictví tím značnější význam, ježto jsou podnikatelé hor přímo odkázáni na součinnost a vzájemnou pomoc. V rozmanitých jednotách a svazcích podnikatelů hor za společnými účely činěných, v součinnosti míst a měst horních, jakož i celých krajin horních — tam hledati jest rozkvět hornictví a průmyslu horního. Dějiny hornictví vůbec a dějiny hornictví v zemích rakouských zvlášť podávají nám o tom četné a poučné doklady.
II. Jak se tvoří revíry horní.
Z různých důvodů tvoří se v zájmu hornictví revíry horní; důvody tyto rozlišiti lze ve dvě skupiny a to
1. Revíry horní mají se utvořiti, přechází-li více horních závodů v držení jedné osoby nebo jedné společnosti;
2. je-li nutno a účelno, aby zřízena byla společná nebo podobná provozovárna několika závodů horních — byť i v jednotlivém směru: — má-li tedy více závodů horních společné vodárny, úpravny jako: vysoké pece, tavírny a pod.; nezřídka se může státi, že k odvodnění potřebí jest značně hluboké štoly (svodný), již lze poříditi a udržovati jen za účastenství větších sil a jež přináší výhody přerozmanité odvodňujíc celé komplexy hor. Závody horní spojiti lze v jeden revír pravidelně jen k návrhu držitelů hor samých, pročež dlužno též všechny účastníky slyšeti.
Vznik revírů horních může vésti k celé řadě všeobecně prospěšných podniků jako jsou: hlavní vchod do hor, pomocné stavby, zařízení rybníků, vodovody, stroje úpravny a tavírny, pokladny výpomocné a podpůrné, nemocnice atd. Spojením tímto probouzí se korporativní duch, jenž vydatně působí k společnému přispívání a ku povznesení blaha obecného (§ 8 prov. předp. k zák. hor. ). III. Řízení.
Horní hejtmanství jsou povinna podporvati tvoření revírů horních způsobem nejúčinnějším, jakmile se v některé obci rozšířilo v několika samostatných podnicích horních. Horní hejtmanství nemají čekati na to, až držitelé hor sami dají návrh k utvoření revíru, nýbrž povinna jsou přímo vyzvati držitele hor ku společné poradě, jakmile jsou tu podmínky vyhledávané k utvoření revírů horních; porady této súčastniti se má horní hejtman nebo náměstek jeho nebo jiný úředník hejtmanství horního jako řídící komisař, a všemožně působiti na zřízení revíru horního a vysvětliti při tom účastníkům přednosti a rozvoj hornictví. Při poradě té má komisař tento protokolárně konstatovati, zda se stvrzuje návrh na zřízení revíru horního, zda potřebí jest konati ještě další šetření nebo zda z veřejných ohledů prohlášeno býti může z úřední povinnosti svolení k revírům horním, zpěčují-li se držitelé hor své svolení k tomu dáti. Každý revír jest označiti určitým jménem (§ 11 hor. z.).
Schválené revíry horní uveřejnili jest dle jména i rozsahu jich v pří- slušné korunní zemi a oznámili je ve zvláštním seznamu ministru (prov. předp. к zák. hor.).
IV. Správa revírů horních.
1. Stanovy revírní jsou nezbytny toliko u těch revírů, při kterých buďto
a) jednotlivé obvody horní mají zvláštní poměry a proto vyhledávají toho, aby dosud v nich obvyklé způsoby míry důlní podrženy byly i za příštích udělení, nebo kde
b) na dosavádní oprávnění horní nelze vztáhnou ti nový řád o měrách důlních, jakož stanoveno v § 42 z. hor. (§ 43 z. hor.).
Připouští se tudíž stanovy revírní toliko tehdy, když nezbytno jest stanoviti jinou míru důlní a denní, ježto ku př. poměry horstva jsou toho způsobu, že obyčejné míry nechovají v sobě vyhražené nerosty v nezbytné potřebě.
Při sdělávání stanov revírních sluší dbáti tohoto:
aa) Stanovy revírní přihlížeti mají k výjimečným ustanovením o kutbě (§ 31 zák. hor.),
bb) jakož na přiměřenou úpravu práv kutacích dle místních poměrů (§§ 27 prov. předp. a 31 z. hor.),
cc) do stanov pojmouti lze výjimky od všeob. zák. horního jen potud, pokud se odnášejí jen snad na místní modifikace stálé povinnosti provozovací (§ 130 prov. předp.).
2. Ustavení výborů revírních: Výbory tyto jsou povolány raditi se o stanovách a sdělati jich osnovu; k tomu cíli mají dotyční držitelé hor zvoliti výbor nejméně trojčlenný, nejvýše sedmičlenný. Volba jich koná se tím způsobem, že se každý jednotlivý držitel hor v utvořeném revíru horním vyrozumí 14 dní přede dnem voleb o účelu a nezbytnosti výboru revírního a pozve se k volbě na den, který ustanoví horní úřad. Při volbě má hejtman horní vylíčili důležitost této instituce a vyzvati účastníky, aby o tom hlasovali, kolikačlenný má býti výbor a na jak dlouho má býti zvolen. Nevykoná-li se volba takového výboru do vyměřené lhůty a vyzvání úřadu horního minulo se účinkem, má úřad horní právo povolati na účet závodů horních v dotyčném revíru důvěrníky a svěřili jim sdělání osnovy stanov (§ 274 hor. z. ). Je-li revírní výbor zvolen a potvrzen, má ze středu svého ustanoviti volbou představenstvo a podati o tom zprávu hornímu úřadu. Výbor revírní sestupuje se, povolán-li představenstvem k vyzvání úřadů horních nebo k vyřízení naléhavých záležitostí (§ 36 vyk. předp.). Každý revírní úředník, jakož i úřad horní vésti má k účelu tomu seznam revírů horních v jich obvodu úředním, a v seznamu tom vyznačiti jméno, rozsah, zastoupení revíru, ústavy revíru, stanovy a jiná data týkající se revíru (§ 95 instrukce pro horní hejtm., § 44 instr. pro úředníky revírní).
Vysloví-li výbor revírní, že v některém revíru jsou určité a náležité příznaky těžebnosti nerostných ložisk a že by proto žádoucno bylo vydati pro tento revír o tom předpisy, povinno jest horní hejtmanství předložiti příslušné návrhy s vyjádřením revírního výboru ministru orby (§ 37 prov. předp.). Žádosti za koncessi revírních štol podati jest k předběžnému nahlédnutí se všemi přílohami představenstvu revírního výboru a naříditi jemu, aby dovolilo všem držitelům hor v dotyčném obvodu zevrubně si celý akt prohlédnouti (§ 61 prov. předp.).
V. Úředníci revírní.
1. Pojem. Úředníci revírní jsou první instancí ve všech horních záležitostech právních, pokud nejsou přikázány okresním hejtmanstvím nebo nejsou ve všeob. zákonu horním vyhrazeny ministerstvu. K vyzvání okresních hejtmanství mají mimo to úředníci revírní konati potřebná šetření v záležitostech přikázaných horním hejtmanstvím a prováděti rozhodnutí úřadů horních (§ 2 zák. ze dne 21. července 1871 č. 77 ř. z.). Úředník revírní zjednejž si zevrubnou znalost oněch poměrů v okresu jemu přikázaném, které spadají v jeho obor působnosti zákonem vyměřený. Jemu dopodrobna známy buďtež poměry topografické, geognostické a poměry práva horního, dále veškeré události při hornictví jeho okresu, mající význam národohospodářský, zejména pak poměry o uložení nerostů, poměry závodní, výrobní, odbytu, obchodu a poměry pracovní v jednotlivých závodech horních; současně pak musí míti známost nových geognostických nálezů a zdokonalení ve způsobu provozování. Podniká-li úředník revírní úřední exkurse, nesmí býti jeho nepřítomnost na úkor pravidelné služby. Horní hejtmanství má ostatně pro jednotlivé revírní úředníky dle potřeby a poměrů okresů jim přikázaných určiti, na jak dlouho smí se vzdáliti z úředního sídla svého nejsouce vázání o tom dáti zprávu. Jsou-li úředníkům revírním přikázáni adjunkti nebo horní elevové, jsou povinni přiděliti jim přiměřené práce a mohou je dokonce ustanoviti k samostatnému vyřízení jednotlivých úředních úkonů (§ 8 zák. hor. instr. pro rev. úředníky).
2. Spolupůsobení revírních úředníků při úkonech úřadů horních: Každý revírní úředník obeznámiž se před každým úkonem s celou záležitostí a s předpisy k tomu se odnášejícími, přesvědčiž se před úkonem samým o plné moci stran; shromážděným vyložiti má předmět projednání stručně a zřetelně předváděje jednotlivé body zvlášť a v dalším postupu jednání přidržuje se hlavních věcí sem spadajících. Je li třeba při některém úředním řízení součinnosti některého jiného úřadu, sluší úřad tento pozvati a šetřiti při tom ustanovení zákona. Dožadují-li se jiné úřady součinnosti úředníků revírních, povinen jest vyhověti žádosti té a dáti potřebná vysvětlení. Pokud jde o záležitosti společné (s úřady jinými), vede jednání ve věcech zákona horního všeobecně revírní úředník. 3. Každý revírní úředník má vésti tyto záznamy:
a) podací protokol dle §§ 9—14,
b) knihu kutací,
c) knihu o volné kutbě dle pokynů daných v prov. předpisu k zákonu hornímu,
d) katastr o volné kutbě,
e) knihu o stavu držení,
f) knihu těžířů dle návodu předepsaného v prov. předpisu k zákonu hornímu,
g) záznam o revírech horních, jsou-li zřízeny v úředním okresu,
h) záznam o bratrských pokladnách,
i) denníky poštovské,
j) knihu o doručení (§§ 2, 4, 8, 21, 22, 28, 29 a 41 instr. pro úředníky revírní).
4. Stanoviště a úřední sídlo revírních úředníků v Čechách: v Praze, v Plzni, ve Slaném, ve Stříbře, ve Falknově, v Lokti, v Chomutově, v Mostu, v Teplicích, na Horách Kutných a v Budějovicich;
v Dolních Rakousích: ve sv. Hypolitu;
v Horních Rakousích a v Solnohradsku: ve Welsu;
na Moravě, ve Slezsku a v Bukovině: v Brně* Olomouci a v městě Kaczyka;
v Tyrolsku: v Hallu;
v Korutanech: v Celovci (2 okresy, západní a východní);
ve Štýrsku:v Lubnu, ve Štýrském Hradci, v Celji;
v Krajině: v Lublani;
v Dalmácii: v Zadru ;
v Haliči: v Krakově, Jaslu, Drohobyczi a Stanislavi.

Citace:

Revíry horní. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 111-114.