Řízení celní.


I. Řízení celní

zahrnuje veškeré povinnosti a jednání, jež vztahují se na došlé i vyšlé zboží. Celní řízení začíná se podáním ohlášení zboží (deklarace celní), bez kterého celní řízení vůbec není možno; řízení to jest pokládati za ukončené po vyhotoveném potvrzení (celní boleta) a ukončení celního řízení a zapravení celního poplatku (§§ 98 a 99 cel. a mon. ř.). Vydav toto potvrzení, dovoluje celní úřad, aby zboží podrobené celnímu řízení odneseno bylo z úředního skladiště nebo městiště a dopraveno bylo na místo určení. Potvrzení o skončeném řízení celním a o zapraveném celním poplatku vydává se, podáno-li ohlášení zboží (celní deklarace) písemně, na jednom exempláři tohoto ohlášení i slove a to dle určení zboží listem ohlašovacím, listem průvodním, záznamným listem ohlašovacím atd. Děje-li se celní řízení na základě ústního ohlášení, vydává se potvrzení na zvláštním tiskopisu (celní kvitance, záznamný list).

II. Jednání úřední.


Ohlášení zboží (celní deklaraci) podané za účelem celního řízení převezme celní úřad a zkoumá je v tom směru, je-li způsobilým k přijetí; po té přikročí k celnímu úřadnímu vyšetřování (ohledání) zásilky zboží, kteréž vyšetřování jest dvojího druhu a to vnější a vnitřní.
1. Vnější vyšetřování koná se u všelikého zboží bez rozdílu určení jeho, i zahrnuje spočtení balíků, nádob a kusů, srovnání jejich značek i čísel se značkami a čísly na deklaraci, vyšetření vnějšího stavu balíkův i nádob a zvláště, hodí-li se k přiložení úřední závěrky, nebo je-li tato neporušena, a zkoušení, jakého prostředku dopravního se užívá.
2. Vnitřním vyšetřováním vyhledá se množství, druh a jakost zboží podléhajícího celnímu řízení. (Po ceně úřad nepátrá, ježto vybírání celních poplatků děje se dle množství a nikoli již podle ceny.) Dováží-li se zboží, nakládá se jím dílem dle hrubé váhy (brutto, sporco), dílem dle váhy čisté (netto), vyváží-li se nebo prováží-li se zboží, vždy dle váhy hrubé. Když jest skončeno ohledání zboží, založí se ohledací nález a zúčtují a vyberou se, je-li ustanoveno zboží k vývoznímu vyčlení, celní poplatky, zásilka zapíše se do přijímacího rejstříku (viz čl. »Rejstříky celní«) a deklarujícím doručí se potvrzení (ohlašovací list, celní kvitance) o ukončeném celním řízení.
III. Clo vyměřuje se v Rakousko Uhersku dle celní sazby (tarifu), která nyní působí, platíc od 1. února 1892; u každého čísla celního tarifu udána jest míra vyčlení; vyměřování cla podle hodnoty zboží jest v Rakousko-Uhersku zrušeno a přihlíží se k hodnotě zboží jediné při výměře celních pokut (viz Tresty celní). Jakožto měřítko při vyměřování platí váha (100 kg.), počet kusů (1 kus) a při lodích únosnost jejich dle tun (1000 kg.). Cla dovozní a vývozní vybírají se, čítaje v ně i vážné, pečetné i listovné, ve zlatě a to v druzích mincí a podle hodnoty, jak obé oznámí finanční ministerstvo, nebo též ve stříbře s nádavkem ve stříbře, jenž měsíčně napřed bývá oznamován; všecky ostatní vedlejší poplatky (nájemné ze skladiště t. zv. poplatek za šňůry atd.) vybírány jsou v bankovní valutě; vážné čítá se 5 kr. za 100 kg. tím způsobem, že se ku množství váhy do 50 kg. nehledí ; váha 50 kg. a vyšší bere se za 100 kg; činí-li úhrnná váha zásilky méně než 50 kg., zapraviti jest 3 kr. vážného; pečetné obnáší 2 kr. za každou přiloženou olověnou a krejcar za každou přiloženou voskovou pečeť; listovné po 10 kr. vybírá se za exemplář průvodního listu straně vydaný o cizozemském nevycleném zboží.

IV. Celní zařízení vůči cestujícím se vzorky.


Nyní lze cestující se vzorky z těchto států pojati do záznamního řízení: z Egypta, Belgie, Německa, Francie, Velké Britanie, Italie, Švédska a Norvéžska, Španělska, Srbska, Rumunska a Švýcarska (výn. min. fin. ze dne 31. prosince 1888, č. 36230). Cestující se vzorky mají se vykázati legitimačním listem živnostenským vyhotoveným dle určitého formuláře a pojmou se v záznamní řízení po složení celní jistoty a zjištění totožnosti svých vzorků příslušnými úřady celními.
V. Dle čl. X. bod 4. celního zákona ku všeobecné celní sazbě jest dovoleno, aby zboží tuzemského původu, které bylo posláno k prodeji do ciziny a při němž neužilo se t. zv. trhového řízení a které pro nepředvídané překážky neprodané zpět se vrací, prosto jsouc cla puštěno bylo, prokáže-li se továrními známkami na zboží připevněnými a jakostí zboží samého a přiloženými pomůckami (obchodními knihami, fakturami atd.), že jest toto zboží skutečně výrobkem tuzemským, t. j. rakousko-uherským; jednotlivé hlavní úřady celní jsou zmocněny, aby nakládaly s vracejícím se zbožím jako cla prostým, jinak jest udělení povolení k tomu až do výše cla 500 zl. vyhrazeno finančním zemským úřadům, u vyšších obnosů jen finančnímu ministerstvu.

VI. Řízení prováděné za účelem rozhodnutí o vyměření celních poplatků.


V těch případech, kde osoba clem povinná v odpor beře nařízení celního úřadu, jež má vliv na výměru celního poplatku, tedy obzvláště zařadění zboží do určitého sazbového čísla, nakládání se zbožím dle všeobecného nebo smluvního tarifu, vyměření tary a pod., aneb odvolá-li zboží k dovozu deklarované, zvěděvší, že nález celního úřadu odchyluje se od jeho ohlášení, budiž o této sporné věci celním úřadem sepsán protokol, v němž strana svým spolupodpisem vezme na vědomost, že může proti nálezu celního úřadu ve 30 dnech podati rekurs; úřad celní předloží na to rekursní spis ve 3 dnech po podání finančnímu ministerstvu prostřednictvím zemského finančního ředitelství. Opomene-li strana podati celnímu úřadu rekurs, jenž jest finančnímu ministerstvu předložiti, ve 30 dnech po sepsání protokolu, nechť dovolá se onen úřad celní ve 3 dnech po vypršení této lhůty z moci úřední vyššího rozhodnutí, předlože protokol ministeriu financí prostředkem zemského ředitelství finančního. K relaci celního úřadu buďtež, pokud možná a pokud jest to přiměřeno, vždy vzorky úřadem i stranou identifikované přiloženy. Duplikáty těchto vzorků vydají se i straně na její žádost.
Citace:
Řízení celní. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 288-290.