Řízení celní.I. Řízení celní zahrnuje veškeré povinnosti a jednání, jež vztahují se na došlé i vyšlé zboží. Celní řízení začíná se podáním ohlášení zboží (deklarace celní), bez kterého celní řízení vůbec není možno; řízení to jest pokládati za ukončené po vyhotoveném potvrzení (celní boleta) a ukončení celního řízení a zapravení celního poplatku (§§ 98 a 99 cel. a mon. ř.). Vydav toto potvrzení, dovoluje celní úřad, aby zboží podrobené celnímu řízení odneseno bylo z úředního skladiště nebo městiště a dopraveno bylo na místo určení. Potvrzení o skončeném řízení celním a o zapraveném celním poplatku vydává se, podáno-li ohlášení zboží (celní deklarace) písemně, na jednom exempláři tohoto ohlášení i slove a to dle určení zboží listem ohlašovacím, listem průvodním, záznamným listem ohlašovacím atd. Děje-li se celní řízení na základě ústního ohlášení, vydává se potvrzení na zvláštním tiskopisu (celní kvitance, záznamný list).II. Jednání úřední.Ohlášení zboží (celní deklaraci) podané za účelem celního řízení převezme celní úřad a zkoumá je v tom směru, je-li způsobilým k přijetí; po té přikročí k celnímu úřadnímu vyšetřování (ohledání) zásilky zboží, kteréž vyšetřování jest dvojího druhu a to vnější a vnitřní.1. Vnější vyšetřování koná se u všelikého zboží bez rozdílu určení jeho, i zahrnuje spočtení balíků, nádob a kusů, srovnání jejich značek i čísel se značkami a čísly na deklaraci, vyšetření vnějšího stavu balíkův i nádob a zvláště, hodí-li se k přiložení úřední závěrky, nebo je-li tato neporušena, a zkoušení, jakého prostředku dopravního se užívá.2. Vnitřním vyšetřováním vyhledá se množství, druh a jakost zboží podléhajícího celnímu řízení. (Po ceně úřad nepátrá, ježto vybírání celních poplatků děje se dle množství a nikoli již podle ceny.) Dováží-li se zboží, nakládá se jím dílem dle hrubé váhy (brutto, sporco), dílem dle váhy čisté (netto), vyváží-li se nebo prováží-li se zboží, vždy dle váhy hrubé. Když jest skončeno ohledání zboží, založí se ohledací nález a zúčtují a vyberou se, je-li ustanoveno zboží k vývoznímu vyčlení, celní poplatky, zásilka zapíše se do přijímacího rejstříku (viz čl. »Rejstříky celní«) a deklarujícím doručí se potvrzení (ohlašovací list, celní kvitance) o ukončeném celním řízení.III. Clo vyměřuje se v Rakousko Uhersku dle celní sazby (tarifu), která nyní působí, platíc od 1. února 1892; u každého čísla celního tarifu udána jest míra vyčlení; vyměřování cla podle hodnoty zboží jest v Rakousko-Uhersku zrušeno a přihlíží se k hodnotě zboží jediné při výměře celních pokut (viz Tresty celní). Jakožto měřítko při vyměřování platí váha (100 kg.), počet kusů (1 kus) a při lodích únosnost jejich dle tun (1000 kg.). Cla dovozní a vývozní vybírají se, čítaje v ně i vážné, pečetné i listovné, ve zlatě a to v druzích mincí a podle hodnoty, jak obé oznámí finanční ministerstvo, nebo též ve stříbře s nádavkem ve stříbře, jenž měsíčně napřed bývá oznamován; všecky ostatní vedlejší poplatky (nájemné ze skladiště t. zv. poplatek za šňůry atd.) vybírány jsou v bankovní valutě; vážné čítá se 5 kr. za 100 kg. tím způsobem, že se ku množství váhy do 50 kg. nehledí ; váha 50 kg. a vyšší bere se za 100 kg; činí-li úhrnná váha zásilky méně než 50 kg., zapraviti jest 3 kr. vážného; pečetné obnáší 2 kr. za každou přiloženou olověnou a krejcar za každou přiloženou voskovou pečeť; listovné po 10 kr. vybírá se za exemplář průvodního listu straně vydaný o cizozemském nevycleném zboží.IV. Celní zařízení vůči cestujícím se vzorky.Nyní lze cestující se vzorky z těchto států pojati do záznamního řízení: z Egypta, Belgie, Německa, Francie, Velké Britanie, Italie, Švédska a Norvéžska, Španělska, Srbska, Rumunska a Švýcarska (výn. min. fin. ze dne 31. prosince 1888, č. 36230). Cestující se vzorky mají se vykázati legitimačním listem živnostenským vyhotoveným dle určitého formuláře a pojmou se v záznamní řízení po složení celní jistoty a zjištění totožnosti svých vzorků příslušnými úřady celními.V. Dle čl. X. bod 4. celního zákona ku všeobecné celní sazbě jest dovoleno, aby zboží tuzemského původu, které bylo posláno k prodeji do ciziny a při němž neužilo se t. zv. trhového řízení a které pro nepředvídané překážky neprodané zpět se vrací, prosto jsouc cla puštěno bylo, prokáže-li se továrními známkami na zboží připevněnými a jakostí zboží samého a přiloženými pomůckami (obchodními knihami, fakturami atd.), že jest toto zboží skutečně výrobkem tuzemským, t. j. rakousko-uherským; jednotlivé hlavní úřady celní jsou zmocněny, aby nakládaly s vracejícím se zbožím jako cla prostým, jinak jest udělení povolení k tomu až do výše cla 500 zl. vyhrazeno finančním zemským úřadům, u vyšších obnosů jen finančnímu ministerstvu.VI. Řízení prováděné za účelem rozhodnutí o vyměření celních poplatků.V těch případech, kde osoba clem povinná v odpor beře nařízení celního úřadu, jež má vliv na výměru celního poplatku, tedy obzvláště zařadění zboží do určitého sazbového čísla, nakládání se zbožím dle všeobecného nebo smluvního tarifu, vyměření tary a pod., aneb odvolá-li zboží k dovozu deklarované, zvěděvší, že nález celního úřadu odchyluje se od jeho ohlášení, budiž o této sporné věci celním úřadem sepsán protokol, v němž strana svým spolupodpisem vezme na vědomost, že může proti nálezu celního úřadu ve 30 dnech podati rekurs; úřad celní předloží na to rekursní spis ve 3 dnech po podání finančnímu ministerstvu prostřednictvím zemského finančního ředitelství. Opomene-li strana podati celnímu úřadu rekurs, jenž jest finančnímu ministerstvu předložiti, ve 30 dnech po sepsání protokolu, nechť dovolá se onen úřad celní ve 3 dnech po vypršení této lhůty z moci úřední vyššího rozhodnutí, předlože protokol ministeriu financí prostředkem zemského ředitelství finančního. K relaci celního úřadu buďtež, pokud možná a pokud jest to přiměřeno, vždy vzorky úřadem i stranou identifikované přiloženy. Duplikáty těchto vzorků vydají se i straně na její žádost.