NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Rady železniční.

U provedení §§ 4 a 7 zák. ze dne 14. prosince 1877 č. 112 ř. z. vydány byly na základě nejvyš. rozh. ze dne 24. února 1882 a nařízením min. obchodu ze dne 26. února 1882 č. 25 ř. z. základní rysy organisace státní dopravy na státních železnicích a na soukromých železnicích provozovaných státem.
Dle této organisace uvedena v život státní železniční rada, jež měla za účel podávati dobrozdání své v důležitých otázkách státních železnic týkajících se obchodu, průmyslu a hospodářství a vůbec podávati dobrozdání své k zvláštnímu vyzvání ministra obchodu v otázkách železnictví.
Vyhláškou ministerstva železničního ze dne 19. února 1897 č. 59 ř. z. vydán byl nový statut pro státní radu železniční, která přidělena na to ministerstvu tomuto.
A. Železniční rada státní.
I. Organisace.
1. Státní rada železniční skládá se z předsedy, jeho náměstka a 80 členů, které jmenuje i náhradníky jejich ministr železniční na dobu tří let. Z počtu tohoto
a) vyvolí deset členů ministr železniční dle uvážení svého a 11 členů jmenuje tím způsobem, že ministr obchodu a ministr financí označí 4, ministr orby 2 a říšský ministr války jednu osobnost ministrem železničním jmenovanou;
b) 36 členů k návrhu obchodních a živnostenských komor;
c) 17 členů k návrhu zemědělských rad a jiných hospodářských odborných korporací a
d) 6 členů jmenuje se k návrhu horních odborných spolků.
Ze členů navržených dle lit. b) připadá na jednotlivé obchodní a živnostenské komory tento počet: na Vídeň 3 členové, na Prahu, Brno, Krakov, Lvov a Terst po 2 členech, na Štýrský Hradec, Černovice. Brody, Liberec, Cheb, Budějovice, Plzeň, Olomouc, Opavu, Linec, Solnohrad, Innomostí, Pětikostelí, Bolzano, Roveredo, Celovec, Lubno, Gorici, Lublaň, Rovigno, Zader, Split a Dubrovník po 1 členu. Z členů navrhovaných dle lit. c) připadá po jednom na c. k. hospodářské společnosti ve Vídni, ve Štýrském Hradci, Krakově a Lvově, na zemědělskou radu v Čechách 2 členové (a to po jednom na oddělení české a německé), dále po jednom na zemědělskou radu v Horních Rakousích a na zemědělskou radu v Istrii, a na spolek pro zemědělství ve vévodství bukovinském (v Černovicích), na zemědělskou radu Tyrolskou dva členové (a to po jednom na oddělení I. a oddělení II.), dále po jednom na hospodářský spolek ve Vorarlberku, na с. k. moravsko slezskou společnost pro orbu, přírodovědu a zeměvědu v Brně a na rakousko-slezskou hospodářskou a lesnickou společnost v Opavě, a po skupinách na c. k. společnosti hospodářské resp, rolnické v Linci, Solno- hradu dohromady jeden člen; na Celovec, Lublaň dohromady jeden člen, na Gorici a Terst jeden člen. Z navrhovaných členů připadá po jednom na spolek pro železářský průmysl horní a strojní v Rakousku, na horní spolek pro Čechy, na spolek pro horní zájmy v Moravské Ostravě, na hornický a huťařský spolek pro Štýrsko a Korutany a na zemský naftový spolek v Haliči.
2. Úřad členů železniční rady státní jest čestný a není s ním spojena nijaká odměna. Členové bydlící mimo Vídeň obdrží za cestu do Vídně a z Vídně a po dobu sezení denně 8 zl., pokud nedostává se jim těchto diet z pokladen státních pod jiným titulem. Rovněž mohou členové tito chtějíce se súčastniti sezení na drahách státních jeti zdarma ve kterékoli třídě. Cestovní výlohy, které jim vzešly použitím jiných dopravních prostředků, se jim nahradí. Pokud nastane v osobních poměrech některého člena státní rady železniční taková změna, následkem které by podle ustanovení cit. statutu nebo dle všeobecných zásad o způsobilosti k veřejným úřadům nemohl býti jmenován, přestává býti členem. Uprázdní-li se místo některého člena před vyjitím tříleté činovní doby, jmenuje ministr železniční dotyčného náhradníka (náměstka) na zbývající čas za člena. Ministru železničnímu vyhrazeno jest povolati náhradníka, kdykoli nemožno některému členu vykonávati přikázanou funkci pro nemoc nebo z kterékoli jiné překážky značně stiženo mu funkci tu opatřovati; je-li dotyčnému členu trvale zabráněno konati úřad, může po případě jmenovati ministr vnitra člena nového.
II. Obor působnosti.
1. Státní rada železniční povolána a povinna jest podávati svá dobro zdání o všeobecných otázkách dopravy osobní a věcné na státních a soukromých drahách, kteréžto otázky spadají v obor působnosti vyhražený ministerstvu železničnímu a týkají se zájmů obchodu, průmyslu, zemědělství, lesnictví a hornictví.
2. Pokud jde o tratě drah státních, dlužno předložití státní radě železniční ku dobrozdání
a) zakladní rysy letních a zimních řádů jízdních, jež vyhraženy jsou schválení ministra železničního;
b) má-li se zavésti nová normální sazba pro dopravu osob a věcí;
c) všeobecné změny ustanovení řádů dopravních, pokud nejde o technická ustanovení, dále změny všeobecných ustanovení sazebních, pokud netýkají se jen přechodných výjimečných poměrů;
d) zásady o zadávání dodávek a prací.
3. Státní rada železniční může v záležitostech spadajících v její obor působnosti činiti dotazy a návrhy.
III. Činnost státní rady železniční.
1. Ministr železniční svolává státní radu železniční dle potřeby, nejméně však dvakráte do roka, a to na jaře a na podzim.
2. Státní rada železniční může buďto na celou dobu své činnosti nebo od případu k případu ze svého středu voliti výbory, jichž úkolem jest dříve prozkoumati předměty určené k poradě v železniční radě státní; tito výborové povoláni bývají k účelu tomuto od ministra železničního pravidelně přímo před zasedáním státní rady železniční.
3. K zakročení předsedovu mohou býti k sezení státní rady železniční a výboru její pozváni i orgánové správy železnic státních a znalci z kruhů interesentů; k poradám těchto výborů, v nichž projednávají se záležitosti drah soukromých, mohou dotyčné správy k vyzvání předsedovu od případu k případu vysílati zástupce své.
4. Předsedou v sezeních státní rady železniční jest ministr železniční a nemůže-li se on do sezení dostaviti, zastupuje jej úředník ze středu úřednictva při ministerstvu železničním ministrem ustanovený.
5. Státní rada železniční jedná v neveřejných sezeních a dle jednacího řádu, jejž vydati přísluší ministerstvu železničnímu. Dobrozdání železniční rady státní o předložených otázkách podává se hlasováním přítomných členů. Náhledy uchylující se od většiny dlužno k žádosti dotyčných členů zanésti do protokolu.
B) Zemská rada železniční činná jest vedle zemského výboru jako korporace podávající svá dobrozdání v otázkách železnictví zemského. Zemská rada železniční působí již v Čechách a ve Štýrsku; ostatní země korunní pomýšlejí rovněž na zřízení zemských rad železničních. Zemská rada železniční povolána jest podávati dobrozdání svá jmenovitě při projektu místních drah.
Česká zemská rada železniční vypracovala v prosinci 1894 svůj organisační statut a pojala do svého pracovního programu důležitou otázku, jakým způsobem bylo by lze zajistiti zemskému výboru vliv na projekci místních drah budovaných za přispění země a to již ve stadiu prací přípravných.

Citace:

Rady železniční. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 58-60.