Čís. 3975.

Ke skutkové podstatě přečinu podle § 2 odst. 1 zák. čís. 178/1924 se ve směru subjektivním vyžaduje, by si byl pachatel vědom, že nabízí prospěch zaměstnanci postavenému na roveň veřejnému činiteli ve smyslu § 6 odst. 2 cit. zákona, a dále by si byl vědom, že prospěch jím nabízený není nepatrný.
(Rozh. ze dne 24. října 1930, Zm I 133/30).
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaných do rozsudku krajského trestního soudu v Praze ze dne 11. prosince 1929, jímž byli stěžovatelé uznáni vinnými přečinem podle § 2 odst. 1 zákona ze dne 3. července 1924, čís. 178 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a věc vrátil soudu prvé stojíce, by ji znova projednal a o ni rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnosti, uplatňující důvody zmatečnosti čís. 5, 9a), 9b) § 281 tr. ř., jest přiznati oprávnění s hlediska prvních dvou zmatků. Rozsudek odsuzuje oba stěžovatele jako spolupachatele pro přečin podle § 2 odst. 1 zák. čís. 178/1924 za to, že dopisem z 19. dubna slíbili Josefu B-ovi, zaměstnanci firmy G. E. C., zapsaného společenstva s r. o. v P., pověřenému nákupem zboží pro tuto firmu, tedy zaměstnanci podniku postavenému na roven veřejným činitelům ve smyslu § 6 odst. 2 cit. zák., prospěch, na nějž neměl J. B. práva, za to, že bude uzavřena s firmou »Továrna nitěných knoflíků D. Š.« smlouva o dodání zboží, k jejímuž uzavření byl Josef B. povolán. Rozsudek bere ve směru objektivním mimo jiné za prokázáno, 1. že »Svaz G. E. C., nákupní, prodejní a výrobní společenstvo pro sdružení k napomáhání živnosti a hospodářství, potřebuje průměrně asi za 50 000 Kč nitěných knoflíků ročně, takže by 5% odměna nabídnutá B-ovi činila 2 500 Kč ročně; že tedy nešlo o prospěch nepatrný. 2. že J. B. je úředníkem výdělečného společenstva, jež jest podle § 6 odst. 2 na roveň postaveno veřejným podnikům zmíněným v (1) odst. téhož §. Toto zjištěni opírá soud o seznání svědka Josefa B-a a o výtah z rejstříku společenstev obchodního soudu. Soud však nezjišťuje a ovšem ani neodůvodňuje, že obě tyto okolnosti pod 1., 2. byly obžalovaným známy, ačkoliv takové zjištění je nutné k naplnění skutkové podstaty ve směru subjektivním. Zmateční stížnost důvodně vytýká tento nedostatek rozsudku, provádějíc zmatky čís. 5 a 9a) § 281 tr. ř. a dovozujíc, že obžalovaným nebylo známo, že firma G. E. C. je výdělečným společenstvem a jako takové pod státním dozorem, a že ani zdaleka nevěděli, že spotřeba nabízeného zboží u firmy G. E. C. jest tak veliká, jak potvrdil svědek B. Obě okolnosti jsou však závažné pro otázku viny, která by byla odůvodněna jen, kdyby si byli obžalovaní vědomi, že nabízejí prospěch zřízenci hospodářského a výdělečného společenstva, tedy zaměstnanci postavenému na roveň veřejnému činiteli ve smyslu § 6 odst. (1) cit. zák., a kdyby si dále byli vědomi, že prospěch jimi nabízený není nepatrný (§ 2 odst. 2 téhož zák.). Nalézací soud byl povinen učiniti chybící zjištění ve směru subjektivním tím spíše, ani obžalování již v námitkách proti obžalobě uváděli, že nabízeli prospěch fondu »společnosti«, z čehož by se dalo souditi, že jim právní forma podniku nebyla dobře známa, tím spíše, ano se v protokolech o jejich zodpovědných výsleších mluví jednou o »firmě G. E. C.«, jindy o »společenstvu G. E. C.« nebo o »fondu svazu G. E. C.«, a že v týchž námitkách výslovně také uvedli, že jim nebylo vůbec známo, jaké množství knoflíků firma ročně kupuje, že měla v roce 1927 od obžalovaných zboží za 1 500 Kč, a že věděli, že potřebuje více, podle jejich úsudku asi za 10 000 Kč. Jest dodati, že při hlavním přelíčení obžalovaní přítomní nebyli.

Citace:

Čís. 3975. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1931, svazek/ročník 12, s. 523-524.